Nedávno byla oficiálně státem potvrzená zpráva, že ve Švédsku ubývá ovcí. A to i přesto, že poptávka po jehněčím se zvyšuje.
I ve Švédsku politici rádi vřele mluví o hodnotě kvalitního švédského masa. Maso se ale samo o sobě na masném pultu neobjeví. Jehněčí pečínka, která se podává k velikonoční večeři, nebo šunka, která se prostírá na vánočním stole, pochází z farem, kde farmáři chovají své ovce a prasata s dřinou i s radostí.
Počet ovcí se od prosince 2018 neustále snižuje, z téměř 380 000 ovcí na necelých 335 000 loni v zimě.
Vysvětlením paradoxu, že stáda ovcí navzdory zvýšené poptávce drasticky ubývají, je jednoduše to, že farmy – které jsou obvykle malé s přibližně 35 ovcemi – se zavírají, zatímco přežívající farmy se neodvažují svůj provoz rozšířit.
Ziskovost je nízká a velký problém jsou útoky predátorů, které jsou poslední kapkou.
Je to soubor problémů, které je třeba brát vážně. Nejenže se snižuje dostupnost kvalitního místního masa – což je hodnota pro ty, kterým záleží na klimatu a dobrých životních podmínkách zvířat. Znamená to také, že míra soběstačnosti Švédska klesá v době, kdy se zvýšilo povědomí o potřebě národní soběstačnosti v době krize.
Zejména pokud jde o ovce, Švédsko je soběstačné jen z 28 procent.
Takový vývoj spojený s útoky vlků má pro Švédsko i další negativní důsledky. Méně pasoucích se zvířat znamená, že dříve otevřené krajiny znovu zarostou, když krásnou pastvinu pokryjí nálety. Deprimující pohled pro všechny, kteří v oblasti žijí a pohybují se.
Kromě snížení kvality života vede zarostlá pastvina také k místním ztrátám životního prostředí – louky mají vysoké přírodní hodnoty jako domovy rostlin a opylovačů.
Rovněž není samozřejmostí, že zemědělskou půdu lze využít k jiným účelům. Místo toho hrozí, že půda zůstane nevyužitá a bude ladem jako tragický pomník venkovské stagnace.
https://corren.se/ledare/artikel/9000-far-har-forsvunnit-fran-ostergotland-pa-sju-ar/l6gy5e9j