Litva: V boji proti vlkům jsou myslivci na straně farmářů

  • 12. prosince 2022
  • 3 minuty čtení
  • 426
Ministerstvo životního prostředí (Aplinkos ministerija (AM)) povolilo během této lovecké sezóny 2022-2023 lov 282 vlků. Do 5. prosince bylo uloveno 161 vlků.

Vlci jsou loveni i v jiných evropských zemích a tamní farmáři pravidelně utrpí obrovské ztráty kvůli škodám, které způsobují. Zástupci Evropské unie chovatelů ovcí se proto obrátili na Litevský svaz chovatelů ovcí s žádostí o pomoc, aby je podpořili v boji proti vlkům na evropské úrovni.

Důvod je jednoduchý – Stálý výbor Bernské úmluvy ignoroval usnesení přijaté Evropským parlamentem (EP), které navrhovalo, aby instituce Evropské unie (EU) provedly účinnější regulaci populace velkých šelem, a odmítl změnit stav ochrany vlků.

V Litvě bylo loni ve stejnou dobu uloveno 114 vlků. Soudě podle počtu dnes již ulovených vlků a délky jejich lovu se rychlost lovu a množství odstřelených vlků v zemi každým rokem zvyšuje, zvláště letos. To svědčí o rostoucí populaci vlků.

Vlci se loví od 15. října. do 31. března, po vyčerpání limitu lovu vlka, je sezóna lovu vlka ukončena dříve.

V Litvě roční limit lovu vlka schvaluje ministr životního prostředí na základě zásad stanovených v Plánu péče o vlka. V dalších evropských zemích roční kvótu lovu vlků či jiných velkých šelem schvalují i ​​úřady, jejichž rozhodování je značně negativně ovlivněno nepřiměřeně přísnými právními předpisy EU. Takže pokud jde o velké šelmy a škody, které způsobují v chovu zvířat, podobná kritická situace existuje v celé Evropě.

Předchozí pokusy jednotlivých členských států samostatně řešit problémy, které představují populace velkých šelem, nepřinesly požadované výsledky. Proto letos osm zemí – Finsko, Švédsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Dánsko a Island – vytvořilo alianci organizací sdružujících myslivce ze severských a pobaltských zemí k řešení společných loveckých problémů na úrovni EU. Prvním cílem aliance mysliveckých organizací bylo usilovat o změnu stavu ochrany velkých šelem v celé EU. Do té doby se problematikou myslivců a dalších zájemců souvisejících s velkými šelmami zabývala a zastupovala Federace evropských asociací pro lov a ochranu přírody (FACE). Země Severní aliance prohlásily, že je potřeba koordinovat svůj přístup k lovu s ohledem na stále více nefunkční a neudržitelnou situaci kolem nesmyslné ochraně vlků.

Seversko-baltská aliance požádala o snížení úrovně ochrany populace velkých šelem – ty by měly být přesunuty z přílohy IV do přílohy V směrnice EU o stanovištích. Tímto způsobem by již nebyli zařazeni mezi „přísně chráněná“ zvířata. Vnitrostátní pokusy o zvládnutí rychle rostoucích populací velkých šelem v severských a pobaltských oblastech vážně brzdí přísný právní výklad přílohy IV.

24. listopadu na plenárním zasedání EP hlasoval o chovu zvířat a ochraně velkých šelem v Evropě. Bylo přijato usnesení, které navrhuje institucím EU zefektivnit regulaci populace velkých šelem a změnit stav ochrany vlků na méně chráněný. Litevská společnost lovců a rybářů, která vidí stále se zvyšující populaci vlků a chápe chovatele ovcí a skotu kvůli každoročně rostoucím útokům na domácí zvířata, podporuje tento návrh EP.

https://ukininkopatarejas.lt/naujienos/kovoje-su-vilkais-medziotojai-ukininku-puseje/