Podle Státní agentury pro životní prostředí bylo v Braniborsku v roce 2023/24 58 vlčích smeček , což je nové maximum. A tak konflikty stále přibývají.
Jens Kath ale statistikám už dlouho nevěří.
Odhaduje, že skutečný počet vlků v Braniborsku a Uckermarku je několikanásobně vyšší, než se oficiálně uvádí.
Návrat vlků je pro ochránce přírody důvodem k oslavě. Všichni ostatní vidí důsledky a rizika spojené s vlky. Čím více vlků se vrací, tím větší a nesmiřitelnější je konflikt mezi oběma stranami.
„Vlk prostě přeskočil doporučený plot na ochranu stáda,“ říká Jens Kath "Necháme ho vyměnit, ale je to zbytečná práce, kterou tady děláme každý den. Vlk je na vrcholu potravního řetězce a určuje náš denní režim. Musí to tak být?"
Ovčák se svými zaměstnanci oddělí zraněné jedince od zbytku stáda. Ovce s orgány vyvěšenými z břicha jsou naložené na vůz a utraceny.
Asi o 50 kilometrů dále v Gartzer Bruch zabili vlci dalších 28 ovcí. Odborník na útoky vlků stáhne plachtu z jimi pokrytých těl a vatovým tamponem odebere genetické vzorky z ran na krku. To má vlka usvědčit.
Mnoho farmářů volá po opatřeních k regulaci populací vlků. O možném odstřelu vlků se v současnosti diskutuje na úrovni EU. Pro to je i jednatel státního mysliveckého svazu Kai Hamann. "Status ochrany vlků by se měl snížit z "přísně chráněných" na "chráněné" - to znamená, že členské státy budou mít konečně možnost vydávat vlastní nařízení a zákony."
Zabíjení vlků je v současné době obecně zakázáno, ale může být povoleno prostřednictvím výjimek. Například pokud vlci několikrát zaútočili na pasoucí se zvířata, přestože jsou zavedena účinná ochranná opatření, jako jsou ploty a hlídací psi pro hospodářská zvířata.
"Samozřejmě, že útočící vlci musí být odstraněni," říká odborník Frank Bretsch z Uckermark Nature Conservation Authority (Úřad pro ochranu přírody Uckermark). "Máme vlky, kteří se naučili pronikat na stáda ovcí přes ploty vysoké přes 4 stopy," řekl Bretsch. „To pak naučí svá štěňata. O tom, že vlky nemusí odrazovat 1,4 m vysoké elektrické ploty se pravidelně přesvědčujeme. Pokud jsou pasoucí se zvířata opakovaně napadána, přestože jsou zavedena účinná ochranná opatření, je třeba jednat a vlci musí být odstraněni."
Přitom Braniborsko poskytuje na ochranu před vlky každý rok kolem 2,5 milionu eur – více než kterákoli jiná spolková země.
Ostatní chovatelé ovcí to cítí stejně. Majitelé zvířat dlouhodobě volají po opatřeních k regulaci populací vlků.
Ochránci zvířat to samozřejmě vidí jinak. Karsten Arnold z Úřadu pro ochranu druhů přichází se zajímavým protiargumentem: „Pokud chcete stav ochrany dále snížit a převést vlka přímo do zákona o myslivosti a pravidelně jej regulovat, mohlo by to mít potenciálně negativní dopad na chovatele hospodářských zvířat, protože financování prevence by nebylo ze strany státu možné,“ říká. “Chovatelé by museli sami financovat oplocení stáda a nedostávali by již odškodnění za zabité ovce.“
Toho se obávají i chovatelé. „Náklady za škody od vlků se přenesou na místní aktéry, jako jsou myslivci a zemědělci a stát by přestat platit kompenzační platby.“
„Pokud vlk zabije jedno nebo dvě zvířata kvůli žrádlu, dokážu to překonat, pak je to jeho přirozenost. Ale to množství potrhaných zvířat, mučivé utrpení, ztráty a také nebezpečí, které uprchlé ovce způsobují, jsou nesnesitelné a zpochybňují smysl mé práce a následnictví rodinného podniku,“ říká frustrovaně a naštvaně Jens Kath. Jeho rodina v místě hospodaří přes sto let. „Spásáme extenzivně a ekologicky cenné biotopy, suché travní porosty, přemokřené vřesoviště na Sernitzu a hráze na Odře. Tímto způsobem aktivně přispíváme více než mnoho zelených politiků k biodiverzitě, ochraně před povodněmi a obnově přirozené rovnováhy v přírodě. A vyrábíme udržitelně a regionálně dobré maso pro výživu. Ale nyní je naše existence a budoucnost zpochybňována, pokud se nebudou hledat praktická řešení společně s farmáři a místními aktéry.“