Ochránci přírody mají z rostoucího počtu velkých šelem radost, chovatelé zvířat mají pocity opačné.
Když jim vlci během pouhých pěti dnů zaútočili na jejich hospodářská zvířata již potřetí, došla Janu Rendlovi z farmy ve Chvalšovicích nedaleko Javorné na Šumavě trpělivost. Vzal do ruky pušku a vystřelil. „Nahlásil jsem použití zbraně na linku 158, víc se k tomu nechci vyjadřovat. Ale nebýt toho, zlikvidovali nám vlci další část stáda,“ řekl Deníku Rendl, podle něhož je třeba začít jednat, jinak budou tyto šelmy působit stále větší škody. Není sám, kdo při stále rostoucím počtu vlků na Šumavě a v Pošumaví volá po ochraně před nimi. Farmáři také kritizují, že náhrady škod jsou nedostatečné. Další obavy panují z toho, že se budou tyto šelmy šířit do vnitrozemí.
Chovatel Jan Rendl hospodaří 23 let a posledních 13 let se musí bránit útokům vlků."Útoky se stupňují, před čtrnácti dny to bylo 12 kusů ovcí a jehňat. Řešení je jediné. Je zbytečné, aby stát a daňový poplatník vydával obrovské finanční prostředky na zabezpečení všech stád. Radikálně se musí snížit počet vlků a udělat jim pevné oplocení, aby měli vlci vyhrazený protor pro svůj život. Neoplocovat hospodářská zvířata, ale oplotit vlky."
Farma ve Chvalšovicích a Ekofarma Svinná leží jen pár kilometrů od sebe. Na první aktuálně chovají šest kusů hovězího dobytka a 55 ovcí, které budou mít jehňata, na druhé mají 75 krav, 70 ovcí a teď již pouze pět prasat, neboť jim selata zdecimovali vlci. Obě farmy spojuje, že se v poslední době staly obětí útoku právě těchto šelem. „Nejprve nám smečka vzala ze čtvrtka na pátek dva kusy, z neděle na pondělí devět kusů a z pondělí na úterý jeden kus. To už jsem měl připravené auto a když začali psi štěkat, vzal jsem si zbraň a okamžitě tam jel,“ popsal Rendl, podle něhož stádo zachránil až výstřel. „Poprvé nám vlci vzali tele, největší, které se nám narodilo. Ale těsně po porodu ho vlk vytáhl mimo ohradu, kde ho roztrhali. Pak nám vzali deset kusů selat a teď naposledy čtyři ovce. Vytáhli nám je opět mimo ohradu, zjistili jsme to až podle létajících krkavců. Našli jsme jen zbytky. Veterinář nám potvrdil, že šlo jednoznačně o útok vlků,“ vylíčila Hana Puchtová z Ekofarmy Svinná.
Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu šelem panují obavy, že se budou tlačit do vnitrozemí a není daleko doba, že budou v tak těsné blízkosti aglomerací, že budou v ohrožení i například pejskaři na procházce v lesíku. „Přibývající počet vlků má za následek jejich migraci do nových teritorií, často několik set kilometrů vzdálených,“ potvrdila Eva Mertlová z Krajského úřadu Plzeňského kraje. Upozornila ale, že vlci jsou velmi plaší a opatrní a napadání zvířat v rušných místech je podle odborníků nereálné.
Umírají hodiny
Ač se počet vlků zvyšuje, paradoxně stejně vysokým tempem neroste i počet jejich útoků na hospodářská zvířata, a to jak na úrovni republiky, tak ani na území Plzeňského kraje. „Počítáme–li napadení hospodářských zvířat vlkem, která byla ohlášena, pak jsou čísla následující – rok 2018 – 14x, 2019 – 35x, 2020 – 28x, 2021 – 21x , 2022 – dosud 13x. Celkem tedy 111 útoků,“ vyčíslila Mertlová s tím, že nejčastěji byly napadeny ovce, několikrát telata a jednou koza.
Podle chovatelů je každý útok pro stádo velmi nebezpečný, nejen kvůli zabíjení, ale může vyvolat např. pasteurelózu u přeživších. „Toto plicní onemocnění může vyvolat jakýkoli stres. Přitom je neléčitelné, dá se to pouze nákladně preventivně očkovat,“ upozornil Rendl. „Chrání se vlci, ale nikdo si neumí představit, jak vypadají jejich oběti. Jedna ovce neměla potrhaný krk, to znamená, že ji žrali zaživa. Jehňata byla potrhaná, musela se utratit. Víte, jaký je to pocit? Vy je pipláte od malička a pak vám umírají v rukou,“ řekla Deníku Rendlova životní partnerka Hana Holá. „Zvířata umírají po útoku vlků i hodiny, ve velkých bolestech, a nikoho to nezajímá,“ posteskla si i Puchtová. Chovatelé se také shodli, že náhrady škod jsou nedostatečné.
Odstřel? Možná
Vlci jsou chránění, nelze je střílet. Byť do budoucna to může být jinak, stejně jako třeba u bobra. „Odstřel není vyloučen, u těchto šelem je zcela jiný postup než u hlodavce bobra, kde se odstřel povoluje z důvodu nebezpečí protržení rybníků apod. Odlov vlků bude také specifikován metodikou, půjde především o krotká, nemocná, poraněná zvířata, křížence či jiné nestandartní chování,“ vysvětlila Mertlová.
"Ani elektrický ohradník vlka nazastavil. "Hana Puchtová z Ekofarmy Svinná u Javorné přišla minulý týden o ovce za elektrickým ohradníkem. Teď raději každý den zavírá ovce u chléva za dvojitým plotem.
„Zhruba před dvěma lety jsme tu měli odborníka na zabezpečení proti útokům vlků. Vypracovali jsme projekty, odsouhlasilo je i životní prostředí, ale narazili jsme na stavební úřad v Klatovech. Chtěli jsme ohrady, ale neuspěli jsme. Jak máme stáda chránit, to ale oni neřeší,“ posteskla si Puchtová. „Jejich technické opatření – pevná ohrada – není v souladu se záměry územního plánování v dotčené lokalitě. Dotčené pozemky jsou totiž dle platného územního plánu Čachrova zařazeny do ploch nezastavěného území – přírodní, kde jsou tyto aktivity nepřípustné,“ vysvětlil důvody rozhodnutí Pavel Boublík, vedoucí odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Klatovy.
Na rozdíl od farmářů mají z návratu vlků i dalších velkých šelem do přírody radost její ochránci. V těchto dnech např. vyráží nejen na Šumavě do terénu dobrovolnické Vlčí a Rysí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA.
Zdroj:
kráceno