„Po třech útocích vlků jsme nebyli schopni dostat ovce ve správný časový interval na dojírnu, podařilo se to až o šest hodin poději, takže mnoho ovcí dostalo do vemen zánět," popisuje důvody statisícových škod farmář Vladimír Menčík.
Zatímco ostatní chovatelé na Broumovsku si doteď v drtivé většině nárokovali náhrady v řádech desítek tisíc korun, v Šonově se škoda vyšplhala na 800 tisíc.
Společně s manželkou měli ještě nedávno zhruba 300 ovcí, z toho většinu dojnic, o několik desítek z nich ale přišli.
„Padesát ovcí, které jsme museli buď přímo utratit nebo zahynulo. A potom asi 20 až 30 ovcí, které jsme sice vyléčili, ale už nikdy nebudou dojit."
Ještě před příchodem vlků v roce 2012 obdržela majitelka téte farmy ocenění "Nejlepší sedlák PRO-Bio Svazu ekologických zemědělců"
Kvůli útokům vlků začínají manželé Menčíkovi s farmařením na Broumovsku znovu od začátku
Vlci pohybující se na Broumovsku mohou zásadně ovlivnit životy tamních obyvatel. Manželé Menčíkovi z malé obce Šonov u česko-polských hranic na Náchodsku společně farmaří už čtvrt století. Jako jedni z mála v republice chovají ovce kvůli mléku, z kterého následně vyrábí sýry, jogurty nebo třeba brynzu. Teď ale začínají prakticky od začátku, kvůli opakovaným útokům vlků.
Od státu sice dostali rekordní náhrady, bezmála 900 tisíc korun, ani to ale prý situaci neřešilo.
„Ty náhrady nám nestačily ani na nákup nových ovcí."
Nové ovce totiž v Česku v takovém množství nesehnal a musel je dovézt z Francie. To ale nějaký čas trvalo, kvůli chybějící produkci mléka mezitím nebylo z čeho vyrábět a plnit nasmlouvané zakázky.
Farma se tak dostala se tak do existenčních potíží.
„Zvažovali jsme prodej farmy."
A to i s ohledem na to, že se útoky vlků mohly kdykoli opakovat. Efektivně zabezpečit zhruba 80 hektarů pastvin v okolí Šonova kvůli náročnému terénu i složitým vlastnickým vztahům nešlo.
Menčíkovi koupili šedesát let starý kravín, zrekonstruovali ho a v objektu pořídili například odchovnu jehňat nebo novou dojírnu. I s nákupem a dovozem nových ovcí investice zhruba sedm a půl milionu korun.
„Jenom dojírna stála 2,5 milionu. Kravín podobně. Plus zábrany pro ovce a další stavební úpravy."
Ohrad sice mají několik kilometrů, ale vniknutí vlků zabránit nedokážou. „Pastevní areály jsou takové, jaké jsou, protože jsme je museli budovat v souladu s podmínkami určenými Správou CHKO," připomíná Monika Menčíková.
„Tenkrát měly být ohrady nízké a průchozí pro lesní zvěř, teď nám na Správě říkají, ať si uděláme ohrady třímetrové a nepropustné.