Jeho pastvina je teď prázdná, ze čtyřicetihlavého stáda ovcí, které se tam pásly ještě před pár týdny, zbylo po dvou útocích vlků naživu devět kusů. Ty už raději odvezl jinam.
Louka je přitom obehnaná ohradou, kterou doporučují ochránci přírody. Karel Mařík na ni dokonce získal dotaci. „Je to 120 centimetrů vysoký plot s předsunutými dráty pod proudem. Má zabránit tomu, aby se vlci do ohrady podhrabali. Nějakou dobu to fungovalo, jenže postupem času vlci zjistili, že to dokážou přeskočit. Takže teď už je k ničemu,“ vysvětlil. I proto volá po regulaci počtu vlků.
Starosta Dolní Řasnice už raději pověsil na sociální sítě varování před vlky. „Prosíme vás o obezřetnost a opatrnost. Svá domácí zvířata si pokud možno co nejlépe zabezpečte před možným napadením vlky. Nenechávejte své psy pohybovat volně při procházkách po okolí obce a buďte ostražití. Při setkání s vlkem může dojít ke zranění či dokonce k usmrcení vašeho psa,“ napsal Marek Kratochvíl.
Podle něj se množí situace, kdy se místní lidé dívají vlkům z očí do očí. „Ti vlci jsou zvědaví, zastaví se, koukají. Rozhodně to nejsou plachá zvířata, která utečou, když zahlédnou člověka,“ upozornil.
Právě na Frýdlantsku se vlkům v posledních letech dobře daří. Usadily se tu dokonce dvě smečky, jedna se podle záběrů z fotopastí letos prokazatelně rozmnožila. „Na záběrech je jedenáct zvířat, zdá se, že pět je starších a šest mláďat je z tohoto roku,“ uvedl zoolog správy CHKO Jizerské hory Jakub Čejka. Přesný počet členů druhé smečky ochránci přírody neznají, odhadují ho na pět až osm kusů.
Podle ochránců přírody vlci do české přírody patří, pomáhají regulovat přemnožené stavy spárkaté zvěře. Farmáři ale upozorňují, že když si vlci zvyknou chodit do ohrad, dávají jednoznačně přednost ovcím. „Jakmile se dostanou dovnitř, mohou si s ovcemi dělat, co chtějí. Teď je čas, kdy staří učí lovit mladé. Starší vlci obklíčí ovce a mladší si zkoušejí, co dovedou. Snadno poznáte, kolik jich bylo, po každém zbude jedna roztrhaná ovce s vyžranými vnitřnostmi,“ popsal farmář Mařík.
Problém však podle zoologa Čejky nastává, pokud se vlci dokážou opakovaně dostávat i do zabezpečených chovů. Rizikové je i to, pokud ztrácejí plachost a přibližují se k lidem na vzdálenost kratší než třicet metrů. Problémové chování vlků by měly řešit pohotovostní štáby, které se teď postupně dávají dohromady ve všech krajích.
„Nemusí to být rovnou eliminace toho zvířete, ale třeba i intezivní plašení nebo odstranění lákavých podnětů, kdyby se vlk například naučil vyhledávat zbytky potravin u popelnic a podobně,“ vysvětlil expert.
- Libor Tampier
- 25. října 2023 06:53