Když se zvrtne ochrana. Bobr je všude a škodí, stát je povolí víc zabíjet.
Zabij bobra, zachráníš strom, říkalo se kdysi v žertu.
Vtip se však přetavil v nutnou realitu.
Kdysi vyhubení bobři se totiž v republice znovu rozšířili natolik, že jich je aktuálně zhruba 10 tisíc. O polovinu víc než před sedmi lety. Způsobují mnohamilionové škody tím, že zaplavují pozemky, narušují hráze a kácejí stromy po celém Česku.
Po jejich větší regulaci hlasitě volají hlavně vodohospodáři. A nejspíš budou vyslyšeni. Příští rok se má aktualizovat národní plán ochrany bobra, který by mohl upravit a zjednodušit podmínky jejich odstřelu. Dnes je lze bez omezení zabíjet jen v Jihočeském kraji a části Vysočiny.
Ročně nám bobr způsobuje škody v řádech jednotek milionů korun. Hlavně narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením břehových a pobřežních porostů,“ řekl MF DNES Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy.
Kdo za to může?
Ve veřejném prostoru převládá mezi komunitou ochranářů tendence anonymizovat odpovědnost za své rozhodnutí a svádět podobné situace na Brusel (přece jsme podepsali Směrnici o stanovištích), na nepředvídatelný vývoj zrovna v tomto případě (kdo mohl tušit, že se tak přemnoží, když je budeme absolutně chránit), na nedostatečné finance na monitoring (musíme sledovat jejich život, pak dospějeme k poznání, jak spolu žít bez konfliktů), na naši historickou vinu, když jsme uvedený druh přivedli na pokraj vyhynutí (vlci tady byli dříve než lidé), na hloupost a předpojatost našich předků (byli oblbovaní náboženstvím, nevěděli, že vlk je v lese zdravotní policie a že si můžou svá zvířata lépe chránit, matou děti pohádkou o Červené Karkulce) a pod.
Ne. Za vším jsou rozhodnutí jednotlivých odpovědných úředníků a politiků pod vlivem nátlakových skupin.
Přitom to chce jen poslouchat i ty dotčené aktéry, kteří mají střízlivý pohled a neřídí se jen zrovna převládající ideologií, ale historickou zkušeností.
"Nefunguje to tak, jak jsme si představovali. Když jsme zaváděli systém tří zón v Programu péče o bobra v roce 2013, na jihu Čech bobr ještě téměř nebyl. Dnes je spíš problém najít region, kde ještě není." říká pro Ing. Aleš Vorel, Ph.D. - katedra ekologie, Fakulta životního prostředí ČZU Praha.
Ing. Aleš Vorel, Ph.D. je jeden z hlavních autorů "Programu péče o bobra evropského v České republice". Většinu svého profesního života se zaměřil na ekologii a ochranářskou problematiku bobra evropského ve střední Evropě. V posledních letech se jeho záběr rozšiřuje právě o podobné ekologické a ochranářské téma – návrat vlka.
Česká republika je v Programu péče o bobra evropského rozdělena do tří zón, které se liší přístupem k výskytu a ochraně bobřích populací. Zóna A vymezuje území, kde bude kladen důraz na ochranu a rozvoj jejich populací s cílem vytvoření celoplošného výskytu. V zóně B by tento druh neměl být překážkou hospodářských zájmů člověka a jeho trvalý výskyt bude umožněn na lokalitách, kde nezpůsobuje závažné konfliktní situace. Ze zóny C, kterou tvoří oblast jihočeských rybničních pánví, bude bobr evropský aktivně eliminován, protože by mohl způsobit rozsáhlé hospodářské škody.
Bobr (vlk) je v České republice v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění, zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh. Zajistit tomuto druhu tzv. přísnou ochranu ukládají České republice právní předpisy Evropské unie, konkrétně „Směrnice Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“, zkráceně „Směrnice o stanovištích“.
Od přijetí Programu péče o bobra dospěla situace až k dnešnímu neutěšenému stavu.
Výsledek je takový, že z odhadovaného počtu 10000 bobrů povolili ochranáři odstranit v roce 2021 pouze 60 kusů.
Nepřipomíná Vám to něco?
Tentýž Ing. Aleš Vorel, Ph.D. je také spoluautor "Program péče o vlka obecného" z roku 2020 a projektu OWAD "Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině", který měl finanční podpora EU (EFRR) 845.132,24 EUR (přibližně 22 milionů korun) za dobu realizace projektu 21.04.2017 - 30.09.2020.
Bude u vlka stejně "úspěšný" jako u bobra?
Při porovnání obou dokumentu můžeme najít podobné formulace a návrhy na preventivní opatření proti škodám, na manipulaci s veřejným míněním o prospěšnosti bobra(vlka), na nutnost neustálého monitoringu a také odkazování na evropskou legislativu, která po nás takový přístup vyžaduje.
str. 7:
Pro dosažení cílů Programu péče je podmínkou zejména realizace těchto opatření:
− zajištění administrativních a legislativních nástrojů pro lepší socioekonomickou udržitelnost výskytu bobra a prevenci škod,
− zajištění informovanosti veřejnosti, zejména hospodářských subjektů dotčených činností bobra v krajině,
− sledování vývoje a šíření populací bobra evropského v ČR, aplikovaný výzkum.
Už několikrát opakují někteří tzv. ochránci přírody stejnou chybu.
Obecně akceptovanou snahu o záchranu ohroženého druhu přeženou do té míry, že se z něj stává druh škodlivý, který se musí složitě regulovat.
Bez osobní odpovědnosti za všechny škody, které musí nést jednotlivci, instituce či stát.
Kdy bude kormorána a bobra následovat vlk?
https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/program-pece-pp/
https://www.selmy.cz/data/publications/program-pece-o-vlka-fin.pdf
https://owad.fzp.czu.cz/cs/r-13250-o-projektu
https://www.sn-cz2020.eu/cz/projekte/gefoerderte_projekte/OWAD.jsp