V praxi je pastva chráněná proti vlkům prakticky nemožná

  • 3. října 2022
  • 3 minuty čtení
  • 369
Podle ředitele Svazu zemědělců BR Petera Raggla v Tyrolsku nezbyly téměř žádné vysokohorské pastviny, na kterých by bylo možné realizovat přiměřenou ochranu stád. "Tady se příznivci vlků musí rozloučit se zbožným přáním, že vlci a pasoucí se zvířata mohou žít společně."

Odborníci pověřeni Konferencí státních zemědělských poradců vytvořili příručku s objektivními hodnotícími kritérii, která ukazuje, které pastviny lze chránit před útoky vlků. Ukázalo se, že většina doporučení ochranářů je v praxi těžko realizovatelná, jsou nesmyslně drahá, málo účinná a jsou v rozporu s požadavky na dobré životní podmínky zvířat a pracovním právem.

Ředitel svazu zemědělců BR Peter Raggl porovnává návrhy na ochranu stád před útoky vlků ze strany ochranářů se zkušeností z praxe. Věnuje se stavbě plotů, používání pasteveckých psů a práci pastevců.

"Pokud použijete tuto příručku na naše vysokohorské pastviny, v Tyrolsku už nezbývají téměř žádné pastviny, kde by bylo možné zavést rozumnou ochranu stád," říká ředitel Farmářského svazu Dr. Peter Raggl. "Postavit ploty na několika kilometrech není ani rozumné, ani finančně únosné a na druhou stranu absolutně neefektivní.“

„Chybí právní základ pro držení pasteveckých psů. Je zde také důležité brát v úvahu dobré životní podmínky zvířat. Psi chovaní venku musí mít podle vyhlášky o chovu zvířat dvakrát denně sociální kontakt s lidmi a potřebují i ​​zateplený přístřešek. Podle pokynů pro psy hlídající stáda na tyrolských pastvinách nelze tyto požadavky na dobré životní podmínky zvířat splnit, protože psi musí žít se svými pasoucími se zvířaty.“

„Proti využívání pastýřů hovoří i pracovní právo. Kvůli zákonnému omezení pracovní doby jsou vyžadováni alespoň dva pastýři na každé stádo. Enormní personální náklady nelze pokrýt dotacemi, a proto jsou pro alpské zemědělce nepřijatelné, nemluvě o problému, že pastevci jsou prakticky nedostupní.“

„Podle mého názoru tyto dokumenty, které jsou nyní dostupné a vypracované odborníky, tvoří dobrý základ pro rychlé a nebyrokratické rozhodování o odstranění vlků v jednotlivých případech. Protože, jak nám ukazují zkušenosti z loňského léta, rozhodovací procesy je třeba výrazně zkrátit, aby bylo možné rychle odstranit problémové vlky a předejít tak dalšímu utrpení zvířat na našich pastvinách,“ řekl dále Raggl.

Annegret Sproesser ze Salcburku dokládá, že pan Raggl má pravdu.
„Celou vlčí diskusi je potřeba postavit na hlavu. V Evropě je příliš mnoho vlků.
Ještě horší je, že tito vlci jsou nyní zcela nebojácní kvůli nedostatku pronásledování. I z tohoto důvodu je třeba vlky lovit. Můžete se poučit ze 14 zemí EU, ve kterých se vlci loví. To všechno jsou státy, kde vlci vždy byli a jsou i dnes. Bohužel ostatní státy EU musí pro sebe znovu vynalézt kolo a očekávají, že jejich pastevci a jejich zvířata budou snášet nekonečné utrpení, kterému se lze vyhnout, místo aby se učili od zemí, které mají s vlky zkušenosti.“

https://www.meinbezirk.at/salzburg/profile-580875/annegret-sproesser