Stejně jako v Nizozemsku, i v Německu se začínají na dálnicích objevovat zemědělské stroje. Zatím sice nedošlo na blokády jako u severních sousedů, pro VW je ale už současná situace dost nepříjemná.
Proti ochraně životního prostředí pochopitelně nic nemáme, naopak se o ni každý z nás snaží v souladu se svými reálnými možnostmi. A ty nejsou vždy stejné. Právě na to se dlouhodobě snažíme politiky upozorňovat - ne každý je majitelem domu s garáží, ve které si může dovolit každou noc dobíjet svůj elektromobil, ne každý dojíždí do práce jen 10 nebo 20 km denně.
Politici nicméně dávno ztratili kontakt s realitou, jinak si nelze vysvětlit opatření, která v posledních letech zavádějí či která v těch následujících hodlají zavést. Kupříkladu nizozemská vláda oznámila zemědělcům, že do roku 2030 chce srazit emise dusíku a čpavku. Dosaženo toho má být omezením spotřeby hnojiv a snížením stavu dobytka. To ovšem znamená, že velké množství lidí přijde o práci. Či rovnou o živnost, kterou dlouhá desetiletí jejich rodiny budovaly. Dotčeným zemědělcům politici rovnou vzkázali, že se mají rekvalifikovat.
Něco takového zní až arogantně, a tak se nelze divit, že zemědělci vytáhli do boje a začali s pomocí traktorů a další zemědělské techniky blokovat dálnice či distribuční střediska. A protesty jsou vážně vyhrocené, v jednom případě dokonce policie střílela ostrými náboji na zemědělce v traktoru. V regálech mezitím začalo docházet některé zboží, neboť stěžejní tahy se staly skutečně neprůjezdnými a logistická centra nedostupnými. Farmáři argumentují tím, že v jiných odvětvích jako třeba v letecké dopravě nebo ve stavebním průmyslu na tak zásadní restrikce nedošlo. Vláda je ale zatím neoblomná a nehodlá ve svých plánech ucuknout ani o píď.
Nizozemským zemědělcům se přitom již dostalo i podpory v Německu, také na tamních dálničních tazích tak lze již zaznamenat traktory. Ty zatím netvoří blokády, místo toho nápisy upozorňují na nastalou situaci. Jen u toho nicméně Němci nezůstávají. Bojkotovat začínají i Volkswagen, který svými rozhodnutími ovlivňuje i jejich budoucnost. Německá automobilka totiž začala ve svých kantýnách přejít na vegetariánskou stravu a aktivně podporovat veganský styl života, což jde přímo proti zájmům farmářů.
Jablkem sváru se stala podniková jídelna bez masa, která začala fungovat loni v srpnu. A také kampaň na stadionu VW, která propagovala ovesné mléko. Pro zemědělce jde o žhavé téma: „S lacinou marketingovou lží, že živočišné produkty škodí klimatu, firma podvádějící s emisemi vymývá mozky lidem na úkor mnoha poctivých farmářských rodin, které chovají hospodářská zvířata a zásobují naše občany kvalitními potravinami během krize,“ říká bez servítek Cord Meyer ze Svobodných farmářů Dolního Saska.
Mluvčí Svobodných farmářů pak k věci jasně řekl, že jasně říká, že akce proti VW jsou zaměřeny proti politice VW, která postrádá „respekt k farmářské profesi“. A prý je založena na lžích, neboť podle mluvčího jsou veganské produkty ve skutečnosti vyráběny velmi náročnými a přírodu zatěžujícími procesy: „Jde o náročně zpracované, nepřirozené produkty. S čistě veganským zemědělstvím by člověk nedokázal uživit dostatečné množství lidí,“ říká.
Co přesně farmáři dělají? Zakládají protestních skupin jako VW-Panne.de, kdy zemědělci v nich sdružení bojkotují koupi jakéhokoli nového Volkswagenu ze strany své či svých rodin. U existujících aut ve svém vlastnictví pak alespoň došlo na začernění log, ze kterých zůstalo pouze písmeno „V“, symbol vítězství, jak můžete spatřit na videu níže. Zda ovšem protesty skončí jejich vítězstvím, je zatím ve hvězdách.
VW se brání tím, že nabídku ve svých kantýnách upravil dle požadavků zaměstnanců. A dodává, že maso zůstává běžnou součástí 66 kantýn ze 67, přičemž ve Wolfsburgu jsou čas od času k jídlu i ryby. Pro farmáře jde nicméně i tak o problém, přičemž poukazují na to, že nahrazeni byli firmami, jenž dováží levnou geneticky modifikovanou jihoamerickou sóju. Právě z té pak vznikají vegetariánská a veganská jídla. Ta nicméně už jen kvůli jejich transportu na zaoceánských lodích nejsou ekologická ani v nejmenším. VW tak v podstatě vyměnil jedno zlo za druhé, přičemž jeho pokrytectví jen umocňuje fakt, že právě párků, které ve Wolfsburgu vyřadil, vyrábí více než aut.
Zas a znovu tak jen můžeme zmínit, že vše je třeba dělat s mírou. Pokud totiž VW jen přesunuje emise z jednoho oboru do druhého, je to totéž, jako napájet elektromobily uhelnou elektřinou. Světu to nic nepřinese, řada lidí tím ovšem může přijít o živobytí.
Máme však pocit, že v širších dimenzích dnes z výše postavených, ať již manažerů nebo politiků, nedokáže už vnímat realitu skoro nikdo. A proto zejména Evropou cloumá neskutečný chaos, který snadno může vést k daleko větším nepokojům, než jsou blokády dálnic.