Proč obce na Křivoklátsku nechtějí národní park

  • 8. července 2024
  • 3 minuty čtení
  • 248
V souvislosti se záměrem MŽP vyhlásit Národní park Křivoklátsko se otevřela diskuse, proč obce na Křivoklátsku národní park nechtějí. Starostové obcí na Křivoklátsku jsou v úzkém kontaktu se starosty obcí v okolí ostatních národních parků, navštěvují se a vyměňují si zkušenosti.

A tyto zkušenosti jsou v naprosté většině takové, že okamžikem vyhlášení Národního parku se obce a ochrana přírody dostanou na druhou kolej. V národních parcích se již řadu let nechrání unikátní příroda, pro kterou byly národní parky vyhlášeny, ale „přírodní procesy“. A pod toto sousloví schovají progresivističtí ochranáři a vědci téměř všechno, včetně požáru nebo kůrovcové kalamity.

Obce v okolí NP České Švýcarsko dlouhodobě upozorňovaly na nebezpečí vzniku požáru díky vytváření „divočiny“ množstvím suchého dřeva a nepropustnosti cest. Vedení parku tyto obavy odbývalo tím, ať se „starostové tolik nedívají na americké filmy“. Když pak začalo opravdu hořet, vedení parku z počátku nevolalo hasiče, protože „ekologie požáru“ je součástí přírodních procesů. A dnes se v NP České Švýcarsko soustřeďují na propagaci shořelého lesa jako něco unikátního, co jinde neuvidíte.

Šumava byla vyhlášena Národním parkem díky svým hlubokým lesům jako „zelená střecha Evropa“. S příchodem „ochrany přírodních procesů“ začala nechávat správa parku záměrně usychat staleté lesy žírem kůrovce. Zpočátku vědci tvrdili veřejnosti, že kůrovec nepřeletí dál než dvě stě metrů a vykácením tzv. pufračních zón budou okolní lesy uchráněny. Někteří vědci také rozstřikovali na stromy houbu Beauveria bassiana, která měla kůrovcovou kalamitu zastavit. Výsledkem experimentu jsou dnes tisíce hektarů suchých lesů a uschlé vrcholy Šumavy.

Zastánci vyhlášení NP Křivoklátsko argumentují také tím, že dosavadní správci lesa, tedy Lesy České republiky, musí z podstaty své činnosti těžit v lesích dřevo, ale národní park uchová staleté stromy, které jsou v přírodě potřeba. Rozum zůstává stát nad tím, že stejní lidé v NP Šumava podporovali zničení více než tři sta letých stromů na Pramenech Vltavy či Trojmezné žírem kůrovce. A že se v národních parcích netěží dřevo? Národní park Šumava těží a prodává dřevo staletých stromů každoročně za cca 300 milionů korun.

Návštěvníci národních parků jednoznačně preferují zdravé lesy s bující přírodou. Srovnávat suchý či shořelý les se zeleným prakticky nelze. Shrňme si to: stát vložil do národních parků Šumava a České Švýcarsko krásné vzrostlé lesy, které jsou po dvaceti letech ochrany „přírodních procesů“ dílem sežrány kůrovcem, dílem shořelé. Nedivme se křivoklátským, že národní park nechtějí a o osud lesů ve svém okolí se obávají.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa (* 23. května 1957 Libčice nad Vltavou) je český politik, od roku 2004 senátor za obvod č. 10 – Český Krumlov, v letech 2012 až 2016 zastupitel Jihočeského kraje, od roku 1994 zastupitel a starosta Hluboké nad Vltavou,

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/priroda-proc-obce-na-krivoklatsku-nechteji-narodni-park.A240705_093040_p_spolecnost_nef