Její dopis redakci BauernZeitung (nejrozšířenějším zemědělským týdeníkem ve Švýcarsku) zveřejnili 19.7.2022 v plném znění:
Alpská idylka a alpská realita
Kdo by je neznal - malebné, idylické obrázky švýcarských hor a Alp, na kterých se poklidně pasou krávy, kozy a ovce. Tato zvířata, která se spokojeně pasou nebo přežvykují, tvoří velkou část „obrazu Švýcarska“ pro turisty a návštěvníky hor a zdobí nejednu romantickou pohlednici. Tento obrázek je vážně ohrožen...
My farmáři, kteří vyháníme svá zvířata v létě do Alp, investujeme do našich zvířat téměř vše, co se týká času a peněz. Bez ohledu na to, že všechno vyžaduje spoustu času a energie – a naše srdce i duši. Bez vášně se nedá nic dělat. Je to neuvěřitelně časově náročné. Velmi pěkné a obohacující, ale časově náročné.
"Znám každé své zvíře"
Večer, když bylo stádo v oplocené ohradě, jsem hlídala březí zvířata ve stáji. Samozřejmě se vždy najdou matky, která mají potíže a potřebují pomoc, nebo jehňata, která kojeneckou láhev z nějakého důvodu potřebují. Práce je velmi intenzivní – jehňata by měla dostat láhev alespoň 3x, lépe 4x denně.
Pak se všechna dospělá zvířata ostříhají, odčervují, kopyta se stříhají, ... Takže každé zvířátko máme xkrát v rukou. Znám každé své zvíře, vím, komu se narodila dvojčata nebo trojčata, která ovečka měla problémy s porodem, kterému jehněti jsem musela sama pomoci na svět.
Pak je tu očekávání z cesty na pastviny do Alp. Příprava nářadí, nákupy, přeprava zvířat atd. Vrcholem naší práce je alpská pastevní sezóna.
11. června měly jít na horskou pastvinu mé ovce. 240 zvířat. Jenže – na sousední pastvině zabil vlk 7 ovcí. Samozřejmě jsme měli velký strach, že bude útočit dál. Zbývala jediná naděje, že tudy vlk jen prochází a jde dál. Ovečky tedy zatím zůstaly doma. Nebezpečný vlk byl určen na odstřel.
20. června bylo mým zvířatům konečně dovoleno jít do hor. Očekávání bylo velké, stejně jako hrdost na moje krásná, zdravá zvířata, která si nyní mohou užívat léta a chovat svá jehňata "na svobodě". Přirozenější a ekologičtější odchov není možný.
V úterý 12. července 2022 přišli k salaše výletníci a řekli nám, že viděli mrtvou ovci a zraněné jehně. Když jsem se zeptal, jestli to nemůže být zabití vlkem, byli docela ohromeni. Jsou tady vlci?
Zorganizovali jsme vrtulník, abychom mohli snést mrtvé zvíře dolů z hor a najít a ošetřit zraněné jehně. Doprovázel nás náš kamarád myslivec a chovatel ovcí.
Co mohu říci?
Našli jsme několik mrtvých ovcí. Byly pronásledovány a zabity vlkem. Vypadalo to dost příšerně. Všechny silné a zdravé bahnice. Všechny s plnými vemeny, protože měly kojit svá jehňata. Podle myslivce, který pak ovce v údolí podrobně prozkoumal, pouze jedna ze tří byla okamžitě zabita prokousnutím hrdla. Další dvě byly sežrány zaživa a nakonec zraněním podlehly. Fotografie jsou přiloženy k dopisu a nevyžadují další vysvětlení. Jak jsem řekla, všechny své ovečky znám a strávila jsem s nimi spoustu času. Všechny měly dvojčata...
Zatímco helikoptéra letěla do údolí, myslivec našel jehně. Těžce zraněný, ale živý beránek. Těžká zranění však znemožnila ošetření, takže musel být utracen na místě.
Idylický alpský svět...
Dnes přišla další zpráva: byly nalezeny další dvě ovce, obě mrtvé (turisté, kteří našli tyto ovce, řekli, že ovce zemřely hlady ve skalách... Tolik neznalosti veřejnosti, tolik chybných zkreslených informací, ačkoli útoky vlků jsou docela často přítomné v médiích...)
A jako by to nestačilo, zjistili jsme, že za tyto záchranné či evakuační lety helikoptéry musíme platit. Na jednu stranu nechci, aby se moje zvířata na pastvinách z etických důvodů rozkládala, ale na druhou stranu proto, že bych jinak musela čelit trestnímu oznámení za znečištění vody musím helikoptéru objednat...
Proč by měl být život tohoto vlka cennější než život našich ovcí? Proč musí naše zvířata tolik trpět, ale vlk zůstává podle zákona nezraněn? Jak to, že se sotva někdo ozve, když se vlk zblázní, loví naše zvířata, trhá z nich kusy, když jsou ještě naživu, a pak je nechává v bolestech umírat? Protože vlka nepohání hlad, ale jen krvežíznivost.
Jak to mám dál financovat? Lety helikoptérou stojí majlant. Mrtvá zvířata nesmí zůstat na pastvině. Jak je možné, že bych to všechno měla financovat sama?
" Jsem velmi zklamaná "
Opravdu nemůžu nic udělat, abych vlka zastavila. A ne, tuto pastvinu nelze oplotit. Vlk tady nebyl první, po 100 letech jeho nepřítomnosti už tento argument nelze brát vážně. Před 100 lety bylo všechno jinak, včetně hustoty osídlení. Mnoho bylo napsáno o katastrofálních důsledcích pro přírodu, pokud zemědělci nebudou vyhánětt svá zvířata na horské pastviny, protože nebezpečí ze strany vlků je prostě příliš velké.
Jsem obrovsky zklamaná.
Nevzdala jsem to – moje práce je mým povoláním a chci v tom pokračovat. Ale nebudu mlčky předkládat svá zvířata na podnose vlkovi.
Čeho se tímto dopisem snažím dosáhnout? Ráda bych jednoho nebo druhého odpovědného člověka povzbudila k zamyšlení. Vlci jsou krásná a velmi inteligentní zvířata, o tom není pochyb. Ale za takových okolností, s tak velkým trápením, společné soužití prostě není možné. A jen poznámka-život vlka nemá větší cenu než život mých ovcí. A moje ovce si nezaslouží muka, kterým je podrobuje svým přístupem stát.
Anja Altermatt a Christian Hürbi, Himmelried (kanton Solothurn) s přáteli chovateli ovcí z regionu Haslital v severním Švýcarsku