Připomínky ke „standardům“
(ochrany hospodářských zvířat před predátory)
- 1.Hned první věta je naprosto nepravdivá. Úspěšnost veškerých opatření je sporná a v některých případech naprosto nahodilá. Jsou místa, kde sousedí mnohem lépe zabezpečené hospodářství s hospodářstvím zabezpečeným podstatně hůře a první je vlky navštěvováno více, než druhé.
2.1.1Nucení zvířat k pastvě v parném létě pouze ve dne hraničí s týráním zvířat. Pasoucí se zvířata v těchto dnech vychází během chladné noci, zcela běžně se pasou okolo soumraku a rozbřesku (kdy je i největší aktivita predátorů) a přes den jen málo a v krátkých časových úsecích, drtivou většinu dne tráví v úkrytu před sluncem. Pokud se jim odepře noční pastva, přes den se dostatečně nenasytí.
2.2.2Ochrana pomocí psů je naprosto nevhodná pro plemenné chovy a pro většinu chovů malých. Plemenné chovy připouští v harémech cca 10 - 50 ks na berana, odstavují jehňata podle pohlaví … v jedné době je stádo děleno do několika celků. Podle doporučení o dvojici psů u stáda by takový chov musel disponovat desítkou psů. Ekonomika takového chovu bude záporná stejně jako u užitkových chovů o velikosti několika málo desítek bahnic. Dalším problémem je neustálé dělení a spojováníovcí, tedy i psů k jejich ochraně. Samostatnou kapitolou jsou argumenty o vhodnosti použití v hustě zalidněné krajině…
3.2.1.2Maximální limity pro napětí a energii impulsu jsou opět smutným „eurokompromisem“. Tyto limity jsou v praxi naprosto nedostatečné a při jejich dodržení je ohradník funkční jen při malém obvodu pro hobby chovatele. Všichni ostatní, zvlášť pokud nechtějí trávit celé dny podsékáním, protože musí dělat i jiné věci, se musí uchýlit k jejich překročení.
3.2.2Prezentovat „lankové“ oplocení jako základní variantu znamená hlubokou neznalost praxe a hobby přístup. Lanka na plastových sloupcích při vyschlém terénu spolehlivě nezadrží ani ovce uvnitř, natož vlka vně. Základním typem elektrického oplocení, na který lze trochu spoléhat, by mělo být trvalé oplocení z vypnutého pozinkovaného drátu na pevných sloupcích. Jako přenosné elektrické oplocení pak funguje síť. Lanka jsou až třetí variantou co do spolehlivosti. Méně vodí, prohýbají se …
3.5.1Není spolehlivější cesty, jak si vypnout napětí v ohradníku, než dotek přesazeného lanka s plotem, který je po letech zarostlý a dokonale uzemněný. Autor předlohy zřejmě viděl jen ploty nové. 10 cm odstup je směšný a i při 20 cm se musí chovatel připravit na nekonečné obchůzky, kdykoliv cokoliv do plotu narazí, sloupky se pohnou … prostě plot nebude stále nový.
3.6.1Velmi by mě zajímala nějaká ekonomická rozvaha se započtením nákladů na pracovní sílu. Podobné nápady jsou pro drtivou většinu stád v ČR naprosto nepoužitelné, lepší je ovce prodat.
3.7.2.Celou tuto kapitolu lze nahradit větou: „Tam, kde jsou vlci, nelze ponechat na sněhu ovce venku.“ Buď bude ohradník bez napětí, nebo se spodek odpojí a podhrabe to sněhem i zloděj, natož pak vlk …
5.3Autorovi této kapitoly bych doporučil navštívit libovolný supermarket a 15 minut pozorovat místo pro odkládání košíků. Pokud nejméně ¾ našich spoluobčanů není ochotno udělat pár kroků navíc, aby košík nepřipojili do nejdelší řady vyčnívající doprostřed cesty, přestože sousední řada košíků je mnohem kratší, pak je tato kapitola opět nerealizovatelná.
6.2.1 Opět naprosto nerealizovatelné pro veškeré plemenné chovy a většinu ovčáků „po práci“, viz. výše.
Závěrem: Myslím, že nepotřebujeme žádné dobré rady z pera nadšenců, kteří se nikdy neživili vlastníma rukama v zemědělství, ale něco by přece udělat mohli: Potřebovali bychom prosadit, aby dotace na 1m oplocení nebyla 320,- Kč a nešla přes projekty, které se zamítají i renomovaným poradcům. Postačila by padesátikoruna, ale dosažitelná pro každého, proplatitelná automaticky na základě jednoduché žádosti (jako 2.a… národní), paragonu za nakoupený materiál a mapky s nákresem. Zbytek už si uděláme sami lépe, než radí nadšenci z AOPK.
Mgr. Jan Kováč