Ochránci vlků operují s argumentem, že přítomnost vlků nám pomůže zachránit les před přemírou býložravců, kteří okusují vysazené stromky.
Jaká je skutečnost?
Jediný argument, který se neustále dokola předkládá z okruhu zastánců vlků, je pozorování v Yellowstonském národním parku. Podle zastánců vlků příliš velká populace jelenů, losů a bizonů způsobila, že téměř nevyrostly nové keře a stromy, což negativně ovlivnilo v parku celý ekosystém. To prý od roku 1995 změnila opětovná přítomnost vlků (tvrdí například ekolog Luke Painter z Oregonské státní univerzity).
"Je to krásný příběh a byl bych rád, kdyby to byla pravda, ale není," říká profesor ekologie přírodních zdrojů Coloradské státní univerzity Tom Hobbs. Podle jeho 20 letého pozorování vývoje v Yellowstonském národním parku nemají vlci na změny v přírodě takřka žádný vliv.
Ten ukazuje na hlavní příčiny pozorované změny – výkyvy ve srážkách, průtoky potoků, změny vodních hladin a vliv bobrů. Spojení s návratem vlků je jen časová shoda. Dalším důvodem, proč je teorie o vlivu vlků zavádějící je to, že nezohledňuje složitost potravní sítě Yellowstonu, která má mnoho dalších dravců, včetně těch nejzásadnějších: lidí. Zvěř, která migruje za hranice parku do jiných oblastí v Montaně, je legálně střílena a tím se zásadně snižuje jejich stav.
Podobně vyvrací pohádku o pozitivním vlivu vlků na stav lesa v Yellowstonském národním parku další ekolog: "Je to opravdu romantický příběh," řekl ekolog z Utahské státní univerzity Dan McNulty. "Je to příběh o světě, který ve skutečnosti neexistuje."
Ochránci vlků medializovaný příběh vlčí "trofické kaskády" propagovaný mezi laickou veřejností, je daleko od složité reality ekosystému parku.
Podobné jsou i zkušenosti z Německa.
„Účinek vlků na les je v naší kulturní krajině omezený,“ říká referent ochrany druhů Dr. Armin Winter, který získal doktorát z biogeografie. „Zastánci vlků by rádi spojili návrat vlka s myšlenkou, že dravec sníží populaci spárkaté zvěře (včetně jelenů, srnců a divočáků) - a tím také sníží poškození lesa okusem. Ale to se nepotvrdilo v žádném lesnickém podniku. Lov nemohl být omezen, protože naděje nebyla splněna.“
Winter si myslí, že vlk způsobí více škody než užitku. Jeho přítomnost vede k zatlačení zvěře na místa, kde se les zotavuje.
"Je také doložitelné, že zvěř v přítomnosti vlků vytváří velké skupiny, jejichž škody na porostech se v určitých místech prudce zvyšují."
Například Hesenské ministerstvo životního prostředí je nyní ohledně možných pozitivních důsledků přítomnosti vlků opatrnější.
„Na základě zkušeností z jiných federálních států ministerstvo předpokládá, že podstatný vliv vlků na populaci zvěře a ozdravění lesů nelze očekávat."
Naopak. Podle zjištění v Německu 50 procent vlků nenapadá hospodářská zvířata. Proto se prosazuje rychlé odstranění těchto jedinců, což by nemělo žádné negativní dopady na vývoj populace.
I v našich podmínkách můžeme pozorovat podobné chování zvěře ve vlčích oblastech, jako v Německu. Divočáci, jeleni a ostatní býložravci se kvůli ochraně před útoky vlků seskupují do větších skupin. Ty se drží déle hlouběji v lese a působí lokálně větší škody na porostech. Na pole divočáci vyráží jen na krátkou dobu a intenzivně se snaží najít potravu. To vše také komplikuje jejich lov.
Vliv vlka na ozdravění lesa je jen zbožné přání jejich zastánců.
Praxe ukazuje, že mohou naopak přispět k větším škodám na lesních porostech a zemědělských kulturách.
Vlk jako druh „není ohrožen“. S tímto statusem je již mnoho let na Červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN). Na celém světě žije 170 000 až 200 000 vlků. Ještě před několika měsíci byli vlci na Červeném seznamu Německa klasifikováni jako „kriticky ohroženi“. Množí se exponenciálně o více než 30 procentech ročně. Pozitivní vývoj se nyní odráží i na Červeném seznamu Německa, který byl aktualizován počátkem října 2019, kde je populace označena „výrazným přírůstkem“ a vlci jsou klasifikováni pouze jako „ohroženi“.
Tomáš Havrlant
26.7.2021