Souhlasné přikyvování dalších chovatelů ovcí z různých koutů Broumovska potvrzovalo, že s tímto názorem není ojedinělý. To vše se odehrálo u pastviny s desítkami ovcí ve Vernéřovicích, kam se v pátek před polednem přijel podívat a seznámit se s pohledem chovatelů ministr zemědělství Marek Výborný.
Škody velkých šelem trápí celou Evropu
Pro někoho možná trochu překvapivě i ministr zemědělství ve Vernéřovicích v souvislosti s vlky použil slovo „přemnožený". To u šelmy, která se těší nejpřísnějšímu stupni ochrany zní skoro až paradoxně. Přesné počty vlků v regionu jsou prakticky nezjistitelné a jen se odhadují podle pobytových znaků či záznamů fotopastí. Každopádně jejich výskyt přináší nejen potřebnou regulaci spárkaté zvěře, ale i problémy, které trápí zejména chovatelé hospodářských zvířat.
To si ministr zemědělství dobře uvědomuje a na setkání s chovateli na Ekofarmě Bošina si vyslechl jejich trable i teoretické možnosti, které by vlka od návštěv v ovčích stádech odradily. „Je to problematika nejen Broumovska, ale i dalších regionu v rámci České republiky," uvedl na setkání s novináři ministr zemědělství. Jak dále připomněl, tak toto téma rozhodně netrápí jenom Českou republiku, ale stejný problém s přemnožením velkých šelem a růstem škod na hospodářských zvířatech řeší v podstatě celá Evropa - od Skandinávie po Chorvatsko. „V českém prostředí to je problém v několika lokalitách, který má ale výrazně negativní dopady pro chovatelé ovcí, koz i skotu," uvedl ministr, který si je vědom, že v tomto případě je potřeba vybalancovat dva zájmy. „Řešíme tu návrat vlka do krajiny, kde historicky byl a kam se dnes vrací, a na druhé straně je potřeba ochránit chovatele. Jako ministr zemědělství říkám s plnou zodpovědnosti, že nechci, aby se stavy chovaných hospodářských zvířat snižovaly," má jasno ministr Výborný, který společně se svým kolegou z ministerstva životního prostředí Petrem Hladíkem vedou na evropské úrovni debatu o možnosti snížení stupně ochrany vlka. „Teprve poté by mohlo dojít k přijmutí opatření, která by reálně mohla znamenat, že vlk získá z člověka větší respekt," dodal ministr zemědělství.
Vysoké ploty ochranu stád nevyřeší
Podle krajského náměstka Pavla Bělobrádka, do jehož gesce patří zemědělství a ochrana životního prostředí, je potřeba si uvědomit, že zemědělci musí krajinu obhospodařovat, udržovat a zároveň ji nemohou oplotit tak, aby se stala neprůchodnou pro zvěř i lidi. „Řešíme zde lokální problematiku, která má ale celoevropské měřítko. V okamžiku, kdy legislativa a centrální orgány nebyly schopné některé věci vyřešit, tak jsme se jako kraj rozhodli vyjít vstříc chovatelům a pomocí dotací a půjček jim pomoci, aby skutečně neskončili. Přejeme si, aby se ovečky dále pásly a chovatelé nepřešli na jiný typ hospodaření a živočišnou výrobu neomezili nebo nezrušili," zmínil jednu z hrozících variant, kterou si ale nikdo nepřeje.
Oba veřejné zájmy - jak ochránců přírody, tak pastevců - mají svoji logiku. Horší je ale se k ní dopracovat. „Ideálním stavem by mělo být, aby vlk žil v přírodě a redukoval přemnoženou spárkatou zvěř a zároveň nenapadal hospodářská zvířata," zmínil optimální stav věcí, který ale hraničí s píše s utopií.
Vlk musí ztratit jistotu nedotknutelnosti
Vernéřovický starosta a chovatel ovcí Tomáš Havrlant zmínil pro srovnání příklad ze sousedního Německa, kde stejně jako u nás platí standardy ochrany stád před útoky vlků. „V Německu vloni schválili vyhlášku, že vlk, který překoná doporučené zabezpečení, tak může být po dobu 28 dnů ve vzdálenosti jednoho kilometru od pastviny zastřelen," zmínil Tomáš Havrlant. „Není to samozřejmostí, že když vlk někde skočí do stáda, že ho můžete hned střelit, všechno se musí povolit a schválit, ale už je to opatření, které může uspět," dodává vernéřovický chovatel, který v tomto přístupu vidí možný efekt. „Je potřeba, aby vlk zjistil, že když překoná nějaké opatření, přiblíží se ke stádu a k lidem, tak že to pro něj může mít fatální důsledky. Jedině tak se to přenese do jejich populace a budou více opatrní v kontaktech s lidmi," vidí jako možné řešení.
Vlka přilákali psí granule až na chodbu, zahnaly ho vřískající kočky
Potkat vlka za dne sice není běžným jevem, ale není to ani nic nemožného. Nepříjemné to může být v okamžiku, kdy se přiblíží až k lidským obydlím. Své zkušenosti s blízkým setkáním vlčího druhu popsala i Vladimír Menčík ze Šonova u Broumova. Chovatelé ovcí žijí na statku na konci obce a vlk jim tam vlezl až do chodby domu. „Měli jsme otevřené dveře a soused koukal z okna a viděl, jak vlk vchází dovnitř. Je pravda, že to byl vyhublý a malý vlk, a vůně granulí pro psy, které jsme tam měly složené, ho zbavila zábran," popisuje Menčík chování predátora, kterého nakonec zahnaly vřískající kočky.