Vlkovi je v současné době poskytován status přísné právní ochrany podle směrnice EU o stanovištích, která pomáhá chránit nejzranitelnější a nejcennější evropské druhy v celém bloku.
To znamená, že všechny formy úmyslného odchytu nebo zabíjení vlků ve volné přírodě jsou zakázány.
Nicméně podle Norberta Linse, předsedy zemědělského výboru Evropského parlamentu, rostoucí konflikty mezi farmáři a vlky znamenají, že „situace nyní dospěla do fáze, kdy bude nutné revidovat směrnici o stanovištích“.
Podle návrhu usnesení o ochraně chovu hospodářských zvířat před útoky vlků, který předložil Lins, by členské státy měly dostat „nezbytnou flexibilitu, aby umožnily uplatnit konkrétní opatření“ k účinnému řešení konfliktů s vlky.
Návrh usnesení získal při projednání v zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI) získal obecně příznivou odezvu.
„Zemědělství je tím obzvláště postiženo a s velkým znepokojením vidíme rostoucí počet útoků na domestikovaná zvířata,“ řekla Ulrike Müllerová z Renew.
Europoslanec Herbert Dorfmann zdůraznil, že „by nemělo být tabu diskutovat o potřebě řízení těchto populací“.
Nizozemský europoslanec Bert-Jan Ruissen, horlivý zastánce rezoluce, zdůraznil dopad, který mají vlci v jeho rodné zemi, kde jsou v posledních letech stále častější konfrontace mezi vlky a dobytkem.
"Nemůžeme si dovolit stát stranou a nic proti vlkům nedělat," řekl a varoval, že chov dobytka "už prostě nebude životaschopný" ve velkých částech Evropy.
Sdružení zemědělců EU COPA-COGECA , které na problémy s vlky dlohodobě upozorňuje na úrovni EU, ve svém prohlášení varovalo, že navzdory úsilí zemědělců a úřadů, přísný status ochrany velkých šelem činí opatření neúčinnými, dosud přijatá opatření k nastolení harmonického soužití mezi lidmi a volně žijícími predátory byly nedostatečné.