Až lesem zahučí to vlčí volání
My starší jí jistě známe. Slavnou trempskou píseň Askalona. Ještě dnes si jí při sentimentální chvilce u ohně zazpíváme. Včetně oněch slov „ …a lesem zahučí, to vlčí volání…“. Ještě před pár lety to byla jakási vzpomínka na časy minulé. Dnes je to, bohužel, tvrdá realita!
Canis lupus je latinský název pro vlka obecného. Díky samici tohoto druhu prý vznikl Řím, když Romula a Réma zachránila vlčice, která je kojila. Chvályhodný počin, pokud by byl pravdivý. Ale i jako báje o vzniku Věčného města se to dobře čte.
Dnešní vlčice a vlci mají úplně jinou „pracovní náplň“. Decimovat stáda chovatelů skotu na Broumovsku. To se jim už daří, za nepřímé podpory tzv. ochránců přírody, několik let. (Jeden z nich byl dokonce schopen napsat, že boj o vlka je bojem o demokracii v Česku!!!). Zoufalství, bezmoc a vztek chovatelů stád ovcí, hovězího dobytka a v poslední době i koní, nikoho z kompetentních moc nezajímá. Vždyť je to přece tak krásné, že vlci se vrátili do české krajiny, že? Vždyť oni sem historicky patří! A tak je potřeba je chránit.
O skutečnosti, že vlk v našich Orlických horách kdysi existoval, svědčí i různá vlastní jména lokalit. Např. mezi Sedloňovem a Olešnicí v O.h. se nalézá les, který se jmenuje Vlčinec. A takových lokalit bychom nalezli více. To však neznamená, že na těchto místech by měly vznikat nějaké nové vlčí rezervace. Zdá se vám to nereálné?
V minulých dnech přinesla media zprávu, že výskyt vlka, resp. vlků, byl zaznamenán v prostoru Orlického Záhoří. Letos na jaře byl zaznamenán útok vlků na stádo chovatele ovcí v lokalitě Šediviny. To, co se v našem regionu doposud jeví jako nahodilý výskyt vlčích jedinců, kteří sem údajně zabloudili z Polska, to je na Broumovsku problém, který už dávno přerostl do nebezpečných rozměrů. Jeden příklad za všechny,
V noci z pátku na sobotu 17. 10. došlo k napadení ovčího stáda chovatele Jana Šefce. Útok nepřežilo osm kusů, dalších deset až patnáct muselo být utraceno, jak byly potrhané. Pan Šefc chová asi 3200 kusů ovcí, každým rokem se mu narodí cca 2000 jehňat. To už je skutečně bohatě prostřený „švédský stůl“, ke kterému se vlčí smečka přijde ráda „občerstvit“. Představitelé Hnutí DUHA a jejich tzv. vlčí hlídky (to jsou ti, co monitorují výskyt vlků v krajině) tvrdí, že je báječné, že zde vlci jsou. Působí, dle jejich názoru, jako jakási zdravotní policie, neboť regulují přemnožené stavy vysoké zvěře a divokých prasat. Kéž by tomu tak bylo. Proč tedy, když lesy jsou plné zvěře, vlci znovu a znovu útočí na ovčí a dobytčí stáda?
Odpověď je nasnadě. Protože je to pro ně jednodušší. Překonat ohradu není pro vlka problém a pak už je jen otázkou, kolik kusů hospodářských zvířat jim padne za oběť. Mimo to dobře vědí, že se jim při tomto útoku nic nestane. Farmáři svá stáda totiž nemohou účinně bránit. A na křik, světlice a petardy si už dávno vlci zvykli. Hlídač stáda pana Šefce dokonce hovoří o tom, že při bránění napadeného stáda ovcí se k němu vlci potupně přibližovali. Četnost vlčích napadení na Broumovsku se postupně zvyšuje. V Janovicích nedávno zadávili dvě ovce a rozplašili stádo koní. Vlci cítí, že brzy nastane zima a na ní je nutné se dobře předzásobit. Mimo to je potvrzeno, že ve smečkách se objevila narozená vlčata a ty je nutné naučit lovit. Ovčí stádo je k takovému účelu tím nejlepším „cvičákem“.
K celé problematice se po sobotním útoku vyjádřil i končící královéhradecký hejtman Štěpán: „Problematika vlků na Broumovsku se ochraně přírody vymkla kontrole….vedení CHKO je nekompetentní a situaci s vlkem naprosto nezvládá“. V podobném duchu se vyjádřil i europoslanec Zdechovský, který o tomto problému píše otevřený dopis ministru životního prostředí Brabcovi. Jeho ministerstvo reaguje tím, že zpracovává tzv. Program péče o vlka obecného. Kus papíru, který je chovatelům napadených stád platný jako mrtvému zimník. Dovolím si ocitovat vyjádření, které jistá kompetentní osoba CHKO k tomuto materiálu poskytla: „Jedním z témat, která řeší Program péče o vlka obecného, jsou problémoví vlci. Cílem je nastavit systém, kdy stát bude umět problematické jedince definovat, poznat, řešit i eliminovat. Vlk, který bude opakovaně překonávat kvalitní ochranná opatření hospodářských zvířat, bude klasifikován jako problematický a bude možné řešit jeho odstranění. Tato možnost formou výjimky podle zák.č. 117/1992 Sb. existuje už dnes.“
Čtu tahle slova a nevěřím vlastním očím. Předně: To není program péče a ochrany hospodářských zvířat, milý čtenáři, ale program péče o vlka. Čili vlk je důležitější, než hospodářská zvířata a jejich majitelé. Přednější než ekonomika, zemědělské hospodaření a v jeho důsledku ochrana kulturní venkovské krajiny. Představa, že nějaký úředník – potažmo stát (kdo jiný, že), „bude umět problematické jedince definovat, poznat, řešit a eliminovat“ je pro mne z říše pohádek. Nemohu si pomoci, ale přemýšlím-li nad tvůrci oněch citací, napadá mne titulek jednoho českého filmu: Ještě větší blbec než jsme doufali.
Vlk, jak známo, je zvíře vysoce inteligentní. Podle výše uvedených řádků a dle mého soudu, zdaleka převyšuje svou inteligencí ty, kdo tyhle nesmysly psaly. A takovéto úředníky si platíme ze svých daní? Asi by bylo vhodné, kdyby se pan ministr Brabec po svém rezortu trochu rozhlédl.
Mám vážnou obavu, že pohár trpělivosti chovatelů ovcí na Broumovsku, ale potažmo i v dalších oblastech – třeba i u nás v Orlických horách, pokud se zde vlci vyskytnou, brzy přeteče. A potom se může stát, že dojde k regulaci vlčích smeček. Způsobem sice nelegálním, ale účinným. Bez toho, aniž by stát musel „problematické jedince definovat“. Problematický je totiž každý vlk. Je to šelma, která má lov ve svých genech. A potom už bude na nějaké programy ochrany pozdě. Stát, který není schopen ochránit majetek a práva svých občanů, ať jsou pachateli škod lidé nebo vlci, je stát nefunkční. A k vůli takovému státu jsme v listopadu 1989 na náměstích klíči nezvonili.
Bojím se času, kdy i v lesích našich Orlických hor zahučí to vlčí volání. A nemusí to tak dlouho trvat.
Josef Ježek
emeritní poslanec PSP ČR
Psáno pro OT 23.10.2020