Dva vědci z laboratoře Agroecology, Innovations and Territories (AGIR) centra INRAE Occitanie-Toulouse zveřejnili studii financovanou Mutualité sociale agricole (MSA) s názvem „Socio-antropologická studie o účincích přítomnosti vlka na zdraví chovatelů a pastevců“.
Přepracovanost, úzkost, konfliktní vztahy, nepochopení, pocit osamělosti… to vše jsou faktory, které zatěžují zdraví chovatelů a pastevců, kteří čelí problému predace vlků ve svých stádech.
Po dvou letech výzkumu založeného na rozhovorech a statistických datech s chovateli a ovčáky, vědci Frédéric Nicolas * a Antoine Doré *, sociologové z laboratoře AGIR, objasnili souvislost mezi zdravím těchto zemědělců a stresem způsobeným změnami pracovních podmínek a konflikty mezi osobním a pracovním životem.
Lidé postižení útoky vlků často zdůrazňují, že „to musí člověk zažít“, aby si plně uvědomil, co je útok vlka na stádo. Nepochopí vás nikdo, kdo se nemusí každý den obávat, kdy zase vlci zaútočí.
Hlavní problémy, které představuje oficiální „Vlčí plán“ (Program péče o vlka), je ochrana vlka, ochrana stád, náhrada škod, biologický monitoring vlka a zásahy do vlčí populace (ve Francii již několik let zejména odstřel).
Ochrana vlka a prostředky k zajištění ochrany stád jsou středem všeho zájmu a snažení. Toto zaměření na ochranu vlků nicméně přispívá k zneviditelnění souboru důsledků přítomnosti vlka na samotné chovatele, ovčáky a profesionální pastevce, zejména důsledky na jejich práci, zdraví a vztahy.
https://www.inrae.fr/actualites/face-aux-loups-quels-effets-sante-eleveurs-bergers