Spolek za ochranu pastevectví požádal Státní fond životního prostředí České republiky o informace o podpořených projektech na ochranu stád před útoky vlků za období od roku 2017 do konce roku 2020.
Výsledek je zarážející. Za poslední čtyři roky bylo podpořeno celkem 33 projektů za 30 598 623 Kč.
Celkové způsobilé výdaje činily 28 002 336 Kč.
Co se týká výše nákladů, z 33 projektů vyčnívají dva, které jsou personálně propojené.
Projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_058/0006131 Hnutí DUHA "Soužití s velkými šelmami v České republice" za 7 585 184 Kč.
Projekt reaguje na postupný návrat vlka obecného do České republiky realizací modelových preventivních opatření zajišťujících ochranu hospodářských zvířat před útoky šelem (pořízení vhodné plemeno pasteveckého psa, posílení nevyhovujícího oplocení). Ta budou v rámci prezentační části projektu doplněna komplexní osvětově-vzdělávací kampaní, která je nezbytnou potřebou pro pozitivní přijetí velkých šelem veřejností a zvýšení tolerance k atraktivním, ale zároveň konfliktním druhům šelem.
Mendelova univerzita v Brně podala projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_139/0012815 "Preventivní opatření před útoky velkých šelem a jejich monitoring" za 8 856 832,76 Kč.
Hlavní náplní projektu je realizace modelových preventivních opatření proti útokům velkých šelem v hlavních oblastech aktuálního výskytu velkých šelem v Lužických horách, na Kokořínsku a v Beskydech a současně vyhodnocení jejich účinnosti pomocí GPS telemetrie velkých šelem. Budou instalovány elektrické ohradníky a pořízen pastevecký pes z pracovního chovu.
Ostatní projekty (31) ve výši 14 156 606 Kč jsou realizované většinou na hospodářství chovatelů, kteří se snaží předcházet útokům vlků podle doporučení. Průměrná finanční náročnost je 456 665 Kč.
V 7 případech byl podpořen nákup pasteveckých psů. Celkem 18 psů stálo 728 688 Kč, to je 40 482 Kč na jednoho psa (profinancováno 490 239 Kč). Pro porovnání, ve Francii stát jen v roce 2018 podpořil 3660 psů.
Za čtyři roky, kdy se ve zvýšené míře musíme vyrovnávat s útoky vlků, se realizoval průměrně jeden projekt za 44 dní.
To jasně dokládá, že současný systém podpory chovatelů, který nabízí stát prostřednictvím AOPK, je nefunkční a neplní svůj deklarovaný cíl. Omezit ztráty na domácích zvířatech. Zatím se velká část alokovaných prostředků použila na komplexní osvětově-vzdělávací kampaň, která je nezbytnou potřebou pro pozitivní přijetí velkých šelem veřejností a zvýšení tolerance k atraktivním, ale zároveň konfliktním druhům šelem a monitoring vlků.
Vypadá to tak, že se přijetí vlků veřejností prostřednictvím komplexní osvětově-vzdělávací kampaňe daří hlavně ve velkých městech, ale ne u obyvatel venkova, kteří mají s vlky praktické zkušenosti.
Většina chovatelů by přivítala možnost vybudovat si lepší ohrady za finanční podpory státu.
Jak ukazují čísla ze zahraničí, žádná ohrada neochrání pasená zvířata na 100%. Ale majitel zvířat (už pro své čisté svědomí) určitě udělá vše, aby se nemusel dívat na mrtvá a potrhaná trpící zvířata na své pastvině.
Je to také určitá kompenzace za zvýšené náklady a ztráty produkce při pasení v sousedství vlků.
V České republice je ke konci listopadu 2020 zaevidováno 83 893 hospodářství chovatelů domácích zvířat. Z toho je asi 10 000 chovatelů ovcí a koz. To nejsou ignoranti, kteří kašlou na peníze státu a na svá zvířata.
Chyba je v podcenění situace ze strany odpovědných pracovníků AOPK, kteří pro stát vykonávají "vlčí politiku".
Jestli se systém od základu změní a stane se přívětivým pro žadatele, dá se očekávat, že stoupne počet žadatelů.
Určitě nezabráníme růstu počtu útoků vlků. Ale můžeme se například vyhnout katastrofálnímu scénáři z Německa, kde počet útoků rostl za poslední roky exponenciálně.
