Zatímco venkovské oblasti v Evropě jsou z historického, geografického a ekonomického hlediska velmi odlišné, často čelí podobným sociálním a ekonomickým výzvám. Například přístup k vysoce kvalitním službám obecného zájmu, demografický pokles a stárnutí, zranitelnost vůči dopadům krize a nedostatečné politické zastoupení jsou jen některé z problémů, které ovlivňují venkovské komunity.
K těmto problémům se přidává tlak predace, především ze strany vlků, kteří zásadně ovlivňují život v postižených venkovských oblastech.
Řešení těchto problémů vyžaduje přizpůsobené přístupy zdola nahoru a komunitní přístupy. V této souvislosti návrh vyzývá k účinnému uplatňování zásady subsidiarity, aby se zajistilo, že venkovské komunity budou lépe zapojeny do rozhodování, rozvoje, provádění a hodnocení politik EU, které se jich týkají.
Pokud jde o lov, návrh zdůrazňuje „ význam udržitelného hospodaření se zvěří pro budoucnost venkovských oblastí z hlediska sociální, ekonomické, kulturní a biologické rozmanitosti“ . Jde o významné uznání pro miliony lovců v celé Evropě, kteří se podílejí na ochranářských projektech přinášejících širokou škálu výhod pro venkovské oblasti.
Pokud jde o environmentální politiky ovlivňující venkovské subjekty, návrh se také zaměřuje na rostoucí konflikty s velkými masožravci, především s vlky, kterým venkovské komunity čelí. V souladu s nedávno přijatým návrhem EP „Ochrana chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě“ návrh připomíná „odpovědnost Komise za posouzení pokroku při dosahování stavu ochrany a za změnu stavu ochrany druhů, pokud je dosaženo požadovaného stavu ochrany“.
A právě Komise se nepochopitelně bání potřebným změnám.
FACE (Evropská federace pro lov a ochranu přírody) se zúčastnila 42. zasedání Stálého výboru Bernské úmluvy 29. listopadu 2022. Na programu byl návrh Švýcarska přesunout vlka z přílohy II (přísně chráněná) do přílohy III (chráněná). Obnova počtu vlků na přibližně 21 500 jedinců v geografické Evropě (kromě Běloruska a Ruska) je jasným ochranářským úspěchem. Návrh Švýcarska je dobře odůvodněný vzhledem k tomu, že je nyní vlk v Evropě považován za hojnější druh, což je podmínka, pro schválení takové změny.
FACE, zastoupená Sabrinou Dietz , zasáhla na podporu návrhu Švýcarska a vyzvala smluvní strany, aby se zapojily do přeshraniční regulace velkých šelem.
Bohužel blokové hlasování EU-27 proti, o kterém předem rozhodla Evropská komise a Rada Evropské unie, znamenalo, že nebylo možné dosáhnout potřebné dvoutřetinové většiny. Navzdory pozitivním trendům a nejnovějšímu názoru odborníků na populaci vlků v Evropě nepochopitelný návrh Evropské komise zabránil očekávanému přesunu vlků do nižšího stupně ochrany.
To je jeden z důvodů, proč minulý týden v Evropském parlamentu bylo přijato usnesení, které vítá návrh předložený Švýcarskem a vyzývá k jeho přijetí.
Rostoucí populace vlků nadále způsobuje konflikty, přičemž hlavním problémem jsou právní rámce „přísné ochrany“. To má za následek velmi těžkou byrokracii v mnoha zemích, která brání úspěšnému řešení konfliktů. Je vidět, jak jsou některé země mimo EU (Švýcarsko, Norsko aj.) nespokojené s dominancí rozhodování Bruselu/EU na mezinárodní úrovni.
https://portal.ieu-monitoring.com/event/eu-parliament-agenda-on-13-december-2022
https://www.face.eu/2022/12/the-wolf-at-the-bern-convention/