Norský úřad pro bezpečnost potravin (Mattilsynet) považuje pokračující ztráty pasoucích se zvířat v důsledku útoků predátorů za hlavní důvod, proč je velké množství pasoucích se zvířat zabito, zraněno, trpí nebo musí být utraceno během nebo po období pastvy. Některé regiony jsou zranitelnější než jiné a lokálně dravá zvěř může být nejvýznamnější hrozbou pro pasoucí se zvířata.
Na základě toho se Norský úřad pro bezpečnost potravin domnívá, že současná regulace dravé zvěře nefunguje a musí být hodnoceno s ohledem na dobré životní podmínky pasoucích se zvířat.“
Výzkumy ukazují, že jediným skutečně účinným preventivním opatřením je oddělení predátorů a pasoucích se zvířat v čase a prostoru.
Zpráva mimo jiné uvádí, že celkové ztráty ovcí a jehňat na celostátní úrovni po útoku predátorů byly v roce 2022 ve výši 70 078 zvířat, což představuje ztrátu něco přes pět procent populace. Norský úřad pro bezpečnost potravin však zvláště vyzdvihuje Nord-Østerdalen, Skjåk, Lesja, Mjøsområdet a Telemark jako místa, kde některé pastviny hlásí více než 30 procent celkových ztrát a více než 45 procent ztrát jehnět.
U domestikovaných sobů byla celková ztráta v důsledku útoků predátorů 80 228 zvířat, což představuje 22 procent chované populace. Ztráta telat sobů je v provozním roce 2021/22 až na úrovni 41 procent.
Niay Brogeland Laache, vedoucí sekce sekce dobrých životních podmínek zvířat v ústředí Norského úřadu pro bezpečnost potravin.
„Volná pastva poskytuje zvířatům dobré příležitosti pro přirozený život, který odpovídá jejich přirozeným potřebám pohybu a příjmu potravy. Pastva také patří do tradičního způsobu chovu zvířat. Svoboda pohybu má pro zvířata svou cenu, ale výhody výrazně převažují nad nevýhodami. Existuje určitá míra akceptace predátorů, protože pasoucí se zvířata jsou vystavena nebezpečí stresu, které to s sebou nese. Ale existuje také zákonná hranice mezi přijatelným a „zbytečným“ rizikem, které je spojeno s počtem predátorů.“
https://www.rovdyr.org/wp-content/uploads/2023/06/BEITEDYRRAPPORT-OPPSUMMERT-2022.pdf