V Gaspésie (poloostrov Gaspé, také známý jako Gaspesia, je poloostrov na východě Kanady podél jižního břehu řeky Svatého Vavřince, který se táhne od údolí Matapedia v Quebecu v Kanadě do zálivu Svatého Vavřince) bylo podle údajů ministerstva životního prostředí mimo stovek kojotů a medvědů odstraněno každé léto na ochranu karibu také desítky vlků.
Například od roku 2020 v regionu Charlevoix odlovili lovci 85 vlků a mezi lety 2011 a 2019 bylo v Abitibi-Témiscamingue zabito 44 vlků.
Tyto programy kontroly predace, které existují již několik let, v případě Gaspésie dokonce desetiletí, však neumožnily zastavit úbytek karibu.
Problémem je, že v případě Gaspésie „dnes dravci, kromě toho, že jsou hojnější, jsou při lovu úspěšnější“, říká profesor Martin-Hugues St-Laurent, jehož práce se zaměřuje na dopady změny biotopů na ekologii velkých savci, jako je karibu.
Problém je také v tom, že se biotop karibu nadále mění zásahem člověka.
„Od roku 1990 do dneška jsme vytěžili přibližně 50 až 60 % starých lesů, které se nacházely v okolí parku Gaspésie, takže je jisté, že zatímco odstraníme predátory, když vytěžíme polovinu lesa, působíme proti pozitivnímu efektu kontroly predátorů,“ vysvětlil Martin-Hugues St-Laurent.
Někteří aktivisté zpochybňují snahu ministerstva životního prostředí ohledně účinnosti opatření na kontrolu predace karibu.
Ředitel komunikace ministerstva, Ève Morin Desrosiers, na to odpověděl, že „účinky akcí zaměřených na predátory karibu jsou patrné až po několika letech intenzivní a trvalé kontroly, což v současnosti zatím neplatí.“
Pro ministerstvo „intenzivní kontrola“ znamená, že program „se zaměřuje na značné snížení hustoty predátorů na velké ploše“.
Programy fungují, když zabijete hodně predátorů
Martin-Hugues St-Laurent vysvětlil, že existuje jasná „souvislost mezi odstřelem, kojotů, medvědů nebo vlků a zvýšením kvality stáda karibu. Aby to skutečně fungovalo, musíte na snížení stavů predátorů opravdu hodně tlačit. Výsledek je velmi impozantní.“
Jinde v Kanadě redukce predátorů karibu vedla k většímu počtu a lepšímu zdraví jejich stád.
Například na počátku 80. let na Yukonu vláda zavedla program odstřelu, který snížil populaci vlků „o 83 až 86 %“, což umožnilo populaci karibu v oblasti Finlaysona téměř zdvojnásobit počet.
To si můžeme přečíst v článku publikovaném v časopise Conservation Science and Practice v roce 2022, jehož název je „Účinnost a etika intenzivního řízení predátorů k záchraně ohroženého karibou“ a na kterém se podílel profesor Saint-Laurent.
Tento článek také uvádí, že „přehled programů řízení vlků v západní Severní Americe dospěl k závěru, že odstranění vlků je účinné pouze tehdy, pokud je z oblasti odstraněno 65 až 80 procent vlků a dodržuje se po dostatečně dlouhou dobu, obvykle 4 roky“.
Může se také dokázat, že aby programy kontroly predátorů fungovaly, musí být místo výskytu karibu obnoveno a nepokračovat v rušení zvířete kácením stromů v jeho lokalitě.
Kontraproduktivní opatření?
Biolog a fotograf divoké zvěře Hugues Deglaire je jedním z těch, kteří zpochybňují účinnost eliminace dravců ve snaze zachránit ostatní.
„Eliminací velkých predátorů riskujeme, že způsobíme spoustu nepředvídatelných dopadů na další prvky ekosystému,“ dodal Hugues Deglaire (AQPOF).
Podle této organizace mohou programy pro kontrolu predátorů někdy vyvolat opačný účinek, než je zamýšleno.„Místo smečky s chovným párem budete mít tři rodiny, se třemi rodícími páry, takže po pár letech bude dravců více,“ vysvětlil svou teorii Deglaire.
Tento předpoklad je rozšířený mezi skupinami aktivistů pro dobré životní podmínky zvířat, které jsou proti odchytu psovitých šelem.
Profesor ekologie zvířat Martin-Hugues St-Laurent však tuto domněnku aktivistů vyvrátil: „Je extrémně vzácné, aby početnost přesáhla čísla před kontrolním programem. Tato otázka je složitá a často špatně zdokumentovaná nebo zdokumentovaná tendenčním způsobem některými zvířecími aktivisty nebo etickými organizacemi.“
Kanadský tisk požádal úřad ministra životního prostředí Benoita Charette, zda má informace, které ukazují, že kontrola predátorů karibu funguje.
Kabinet jednoznačně odpověděl: „opatření pro řízení populace, jako je kontrola predátorů, jsou součástí doporučení ministerstva a tento typ zásahu na ochranu karibu se doporučuje i jinde v Kanadě“.
https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/csp2.12729
https://www.canada.ca/fr/environnement-changement-climatique.html