Siegfried Rinner je ředitelem svazu zemědělců v Jižním Tyrolsku a popisuje situaci v jeho domovské zemi. „Nechceme vlka vyhubit, ale požadujeme zóny bez vlků v alpské oblasti,“ řekl Rinner. V Jižním Tyrolsku je 13 vlků, většinou osamělá zvířata, ale působí obrovské škody- Ovce a kozy jsou opakovaně zabíjeny, ale přesto není lov vlků povolen. Vyvstává otázka, zda musí být vlk přítomen v celé Evropě. Kolem roku 1870 byl vlk v Tyrolsku vyhuben, protože bylo jasně vidět, že na tak malém prostoru není možné žít s vlky společně. Ze Švýcarska a Francie již víme, že program ochrany stáda, jak se v současné době plánuje, nepředstavuje skutečnou pomoc. V oblasti Appenzell ve východním Švýcarsku žije 47 vlků a loni zabili 517 zvířat. "V tuto chvíli je tempo růstu mezi vlky kolem 20 procent ročně." Pokud se však smečky usadí, musíte počítat s mnohem vyšší reprodukcí, “říká Rinner. "Problémy s vlkem trvají teprve pár let a už mají obrovský vliv na zemědělství. Tady víc než kdy jindy platí: bojujte proti problémům od začátku, nenechte jej rozvinout! Vlk znemožní horské zemědělství a zničí alpské pastviny. Ochrana stáda bude fungovat jen ve velmi málo případech. Toto další břemeno nemůže být kladeno na horské farmáře. Ztratíme spoustu toho, co je pro nás důležité. A kvůli čemu? Protože někteří ochránci vlků chtějí absolutní přítomnost vlka a chtějí si žít svůj nereálný přírodní románek na úkor široké veřejnosti a horského zemědělství, aniž by byli přímo odpovědni za budoucí vývoj."
Dr.Siegfried Rinner
Vlci jsou geneticky naprogramováni tak, že zabíjejí nejen zvířata, která potřebují k ukojení hladu. Dokud se ve stádě něco pohne, dojde k napadení vlky. Z tohoto důvodu se již mnoho farmářů letos vzdalo chovu ovcí a koz na horských pastvinách. Třetina rostlin na alpských pastvinách je tam jen proto, že probíhá každoroční pastva. Na jedné straně vyplácí EU vysoké dotace, aby bylo možné horské pastviny udržovat pastvou zvířat, na druhé straně vlk opakovaně pastvu znemožňuje.
"Nemůžeme najít většinu v politice, abychom oslabili ochranný status vlka," říká člen Národní rady Rakouska Hermann Gahr. Vzhledem k tomu, že v roce 1995, během přístupových jednání s EU, nebyl v Rakousku vlk problémem, nebyla pro nás požadována výjimka z unijního práva, jak to učinily některé jiné země. Jen díky aktivitě nevládních organizací má vlk tak vysokou podporu mezi veřejností. Zamlžuje se jeho skutečný dopad na zemědělství."
Hermann Gahr, člen Rakouské Národní rady od roku 1999.
Ze Švýcarska víme, že každý vlk stojí daňového poplatníka 100 000 Euro ročně, ve Francii je to dokonce 150 000 Euro (3 750 000 korun). To vyplývá z nákladů na monitorování vlků, ochranu stád, propady produkce, vyrovnávací platby farmářům a podobně.
"Nechceme platby. Je nám líto našich zvířat, která jsou brutálně popravována, “říká prezident agrární komory Josef Hechenberger. Stádní strážní psi nejsou řešením v turistické oblasti Tyrolska. Tito psi jsou vyšlechtěni k obraně svého stáda, což vede ke konfliktům s cyklisty a turisty. Ve Waldviertelu existují oblasti, kde se lidé již neodváží jít do lesa sami, protože v nedalekém vojenském výcvikovém prostoru se usadily smečky vlků.
Prezident Tyrolské Agrární komory Josef Hechenberger
V současné době žije v Evropě minimálně 20 000 vlků a celoplošná ochrana nemá nejen smysl, ale zničí naši kulturní krajinu.
https://tirol.lko.at/herdenschutz-in-tirol+2500+3081702
https://www.tt.com/artikel/15731093/bei-den-bauern-geht-die-angst-vor-dem-wolf-um
https://www.tageszeitung.it/2018/01/06/dann-wird-es-gefaehrlich/