Teorie o tom, jak nás vlci zbaví přemnožené černé zvěře se v praxi nepotvrzuje. Proč je pro vlky jednodušší lovit na pastvinách, než divoká prasata? Je to pro ně bezpečnější.
Theo Grüntjens si nejprve myslel, že sleduje pár vlků, jak honí divočáky. Ale krátce nato vidí, že je to jinak: Vlci neloví divoká prasata – je to naopak.
"Nejdřív jsem viděl jednoho vlka, za chvíli dva. Vběhli do lesa a pak zase ven. Nakonec přišel třetí,“ popisuje, co před pár dny pozoroval na okraji dolnosaského vřesoviště. „Netrvalo dlouho a přiběhl divočák a za ním další. Zvedl štětiny na zádech. Vypadal díky tomu mnohem starší a děsivější,“ vysvětluje Grüntjens.
Vlci byli prostě ohromeni. Znovu a znovu se je divočáci snažili rozehnat. A nakonec se jim to podařilo.
“ Odvážný vlk, který se na chvíli zastavil, byl divočákem napaden. „Prach se rozvířil, divočáci tak agresivně pronásledovali vlky, až jim nakonec nezbylo nic jiného, než utéct se sklopenými hlavami.“
„Takové útoky nejsou tak vzácné,“ říká Grüntjens. „Vlk je od základu opatrný,“ zdůrazňuje lesník. „Útočí jen tam, kde si je jistý, že se nezraní. Protože když je vlk zraněn, znamená to, že už nemůže lovit. A když už nemůže lovit, umře hlady.“
Často pozoruje, že na vlky útočí údajná kořist. „Pokud nebudou divočáci souhlasit, vlci nemají šanci. Také jeleni na ně občas zaútočili a zranili je předními kopyty. Často vidím jedno nebo dvě zvířata kulhat ve smečce, říká Grüntjens. „Většinou to nevychází ze skutečnosti, že byli postřeleni. Spíše jde většinou o zranění od jiných zvířat,“ vysvětluje lesník.