Za oběť posledního vlčího útoku padlo osm ovcí chovatele Jana Šefce z Lachova. Dalších až patnáct jehňat musí být utraceno. Šefc je největší chovatel ovcí na Broumovsku. Útoků podle něj, ale i dalších chovatelů a také politiků přibývá a jsou čím dál drsnější.
Své několikatisícové stádo ovcí má Šefc zabezpečené v ohradě. Je vyšší, než kolik činí doporučení ekologů. K ochraně stád navíc zaměstnává hlídače. Každou noc obchází pastviny s termovizí a zvířata hlídá. Ani takto profesionálně chráněný pastevní areál ovšem nezabránil vlkům v útoku.
„V noci mi volal hlídač, že vidí v ohradě přibližně deset vlků, kteří útočí na ovce a začínají je trhat,“ řekl Šefc. „Než jsem s dalšími zaměstnanci dojel na místo, snažil se hlídač vlky odehnat křikem, poté světlicemi a petardami. Vlci však nijak nereagovali, a dokonce se k hlídači začali přibližovat. Až když jsme dojeli na místo a také jsme začali všichni pálit světlice a dělobuchy, vlci pomalu opouštěli pastevní areál, ale přesto nás stále zpovzdálí sledovali. Po tomto zážitku mi chce dát hlídač areálu výpověď se slovy, že se nenechá roztrhat vlky.“
Přidal se i Jiří Štěpán (ČSSD), hejtman Královéhradeckého kraje. „Situaci s vlky na Broumovsku je potřeba urychleně řešit na státní úrovni. Doufám, že k situaci ohledně útoků zaujme postoj ministerstvo životního prostředí. Opakované útoky na hospodářská zvířata již nejsou ojedinělá či náhodná. Nechci, aby pastevectví na Broumovsku zaniklo a Broumovsko se postupně stalo skanzenem, kde lidé nebudou moci aktivně žit a chovat svá hospodářská zvířata.“
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že situace je zatím únosná. Nabízí chovatelům program, ve kterém mohou čerpat finance na zabezpečení chovů.
„Domníváme se, že nejúčinnější je zajištění elektrického ohradníku, případně doplnění ochrany s využitím pasteveckých psů, tahle podpora je možná právě v operačním programu, kde to jsou nejen ohradníky a pastevečtí psi, ale třeba i shánění ovcí na noc, podpora košárů a další,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany MŽP.
Jenže s tím chovatelé vůbec nesouhlasí. Například u pořízení pasteveckých psů není stále hotová platná legislativa a za jakékoli škody a případné incidenty psů ponese odpovědnost jejich majitel. Výstavbu elektrických ohradníků považují za nesmyslnou a neúčinnou i myslivci. Ploty mají totiž jasně danou povolenou podobu co se týče vzhledu i rozměrů, aby se neničil ráz krajiny. A určená výška není dostačující. Aby vlk překážku nepřekonal, musela by výška ohrad být tři metry, povolená je ale jen poloviční.
„Navrhované opatření, které spočívá v metr a půl vysokém plotě, je pro toho vlka určitě nedostačující, protože přeskakování tady pozorujeme téměř po každém útoku. Zkrátka se přes to bez problémů dostane,“ vysvětluje Petr Urban, předseda Okresního mysliveckého spolku Náchod.
Škody způsobené vlky na stádech sice stát uhradí, podle chovatelů na Broumovsku je ale problém úplně jinde. Jedinci v současných vlčích smečkách nejsou přirozeně plaší a nebojí se ani v přítomnosti člověka.
„Ten vlk se ničeho nebojí. Nikdo po něm nikdy nevystřelil, takže on neví, co to je. Když střílíme ty světlice, tak se ani nedivím, že nereagují, protože necítí žádné nebezpečí. A vychovávat si tady pátou generaci šelem, které neznají nebezpečí, je velice nezodpovědné vůči lidem,“ vysvětluje hlavní problém Jan Šefc, který se stará o tisíce ovcí.
Celkově tak jde o rozpor mezi farmáři a ministerským programem na papíru, který podle nich neřeší to, že vlci začínají být kvůli hledání potravy čím dál otrlejší a je jen otázkou času, kdy si troufnou právě na člověka.