Vlci útočí. Jejich podpora v Česku tak slábne, někteří odborníci již mění názor

  • 28. ledna 2022
  • 3 minuty čtení
  • 142
Návrat vlků do přírody budí u odborníků rozporuplné pocity. Někteří z nich po útocích vlků na hospodářská zvířata mění názory na soužití s nimi.

Vrcholový predátor, který v krajině chybí. Majestátní a obdiv vzbuzující zvíře, které se po staletích pronásledování vrací domů. Šelma, která nám přeroste přes hlavu. Návrat vlka do nejen české krajiny vyvolává řadu očekávání a také diskusí, zda v ní má v jednadvacátém století místo, nebo bude škodit. V poslední době jsou hlasy volající po jeho regulaci zase více slyšet.

Poradce láme hůl

Na konci listopadu rezignoval po letech vlčí poradce v Dolním Sasku Hermann Kück. Zdůvodnil to přesvědčením, že ochrana vlka se vymyká kontrole a názor na soužití člověka s vlkem v urbanizované krajině změnil.

Přátelství s vlkem možné není. Máme přes 350 vlků v Dolním Sasku, blízká setkání lidí s nimi přibývají, množí se také útoky ve vesnicích. Můj postoj dramaticky ovlivnily zejména poslední dva útoky na poníky,“ okomentoval pro média svůj odchod Kück.

V České republice došlo podle evidence AOPK vloni k méně útokům.


"Na mnoha místech funguje soužití člověka a vlka bez větších problémů. Zatím neevidujeme žádné informace o případech, kdy by vlci opakovaně překonávali funkční a důsledné zabezpečení zvířat,“ tvdí Karolína Šůlová z AOPK ČR.

Podle zemědělců ale za cenu toho, že krvácí jejich rozpočty. I proto vítají nový dotační program zacílený na zajištění prevence vzniku škod na stádech. Návrh představilo v prosinci ministerstvo zemědělství. „Národní program je pro nás zásadním východiskem, protože řada chovatelů zejména menších hospodářských zvířat se opravdu už dlouhou dobu potýkala s nečekanými a často vysokými náklady na zabezpečení svých stád a nutností měnit svůj způsob hospodaření v kontextu návratu vlka,“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Z návratu vlků nejsou nadšeni ani někteří myslivci. Jako vrcholový predátor měl pomoci s přemnoženou zvěří. Dnes spíše rezonuje názor, že bez vlka bylo lépe. Loni v prosinci poprvé došlo k napadení loveckého psa vlkem při společném lovu černé zvěře na Šumavě. Fenka jagdteriéra Koryna útok nepřežila.

Podle myslivců takových útoků přibude a vlci budou páchat i větší škody na zvěři.

„Vlk skutečně neútočí jen na to, co chce ulovit a sežrat. Vídáme poraněnou zvěř, která útoky predátora přežila. Vypadá to, jako kdyby vlci cíleně útočili na kusy a oslabovali stáda, aby si ulehčili lov později,“ popisuje myslivec z Krušných hor.

„Rozhodně také neútočí jen na slabší kusy, jak se traduje. Nacházíme stržené laně i kolouchy dohromady, rány naopak vidíme na samcích,“ popisuje. U některých druhů, například muflonů, se podle něj po návratu vlka rapidně snížily počty. Zvěř ohrožená vlkem je i více stresovaná, a může proto strádat.

Karolína Šůlová z AOPK ČR tvrdí, že diskuse o možném odstřelu vlka aktuální není.

„V situaci, kdy se početní stav tohoto přísně chráněného druhu počítá stále spíše v desítkách kusů a kdy není dosažen takzvaný příznivý stav populace, není jeho plošná regulace na místě. Ani není podle platné unijní legislativy v České republice možná,“ dodává Šůlová.

https://www.denik.cz/z_domova/vlci-utoky-cesko-sasko-20220112.html

kráceno