Nerozumná ochrana vlků přinesla do Evropy obrovské problémy, které postihují takřka všechny státy, kde vlci po několik generací žili v pouze v omezeném prostředí.
Většina ministrů zemědělství se jménem svých vlád dohodla, že je nejvyšší čas na úrovni EU změnit dosavadní přístup k ochraně vlků, zachránit zemědělský způsob hospodaření v postižených oblastech, hlavně pastevectví, turismus a osídlení venkova.
„Status ochrany vlka upravuje 30 let stará směrnice EU. V té době v Rakousku nebyli žádní vlci. Vlk nyní ohrožuje náš místní alpský, zemědělský a turistický průmysl,“ říká Totschnig.
Kromě Chorvatska, Finska, Maďarska, Lotyšska, Rumunska a Slovenska podpořily rakouský požadavek na zasedání Rady a sdílely obavy také Francie, Španělsko, Itálie, Slovinsko, Řecko, Dánsko, Portugalsko, Estonsko, Litva a Belgie. „Toto silné spojenectví celkem 17 členských států bude rozhodující pro další dialog s komisí EU,“ říká Totschnig.
V Rakousku bylo v roce 2020 zdokumentováno 330 útoků spojených s vlky. V roce 2021 se počet útoku více než zdvojnásobil na 680. "Dravci už nehrozí vyhynutí. Pokud se jejich populace bude i nadále nerušeně rozvíjet, obětujeme naše zemědělství a cestovní ruch," řekl Georg Strasser, prezident Rakouského svazu zemědělců.