Tak se nám Hnutí Duha vytasilo se zbrusu novou vědeckou studií,

  • 15. září 2026
  • 3 minuty čtení
  • 63
která, nepřekvapivě, konstatuje, že management vlka nepomáhá snižování škod na hospodářských zvířatech. A taky že Duha potřebuje víc vašich peněz na další sbírání vlčích ho... Stojí za pozornost Studie se tváří jako seriózní vědecký konsenzus. Ve skutečnosti je to dost průhledný advokační text.

Autoři si nejdřív sami vybrali jen pět studií, které se jim hodily, a zbytek literatury prostě vyřadili. Žádná pořádná meta-analýza se nekonala. Jen si výsledky přepočítali do tří kategorií (zvýšení škod / beze změny / snížení) a z toho pak udělali „kvalitativní“ závěr, že odstřel typicky nefunguje a často spíš škodí. Všechny ty studie jsou nerandomizované a trpí klasickými problémy: škody se koncentrují v hotspotech a přetrvávají i bez zásahu, střílí se víc tam, kde už jsou problémy, a často se zasahuje pozdě a mimo místo útoku. Sami autoři přiznávají, že data jsou slabá – špatně se rozlišuje predace od mrchožroutství, není jasné, jestli se trefil problematický vlk, ilegální odstřely se nepočítají. A z takhle rozměklého materiálu pak autoři vyrábějí poměrně ostrý závěr (že lov vlků nepomáhá snižovat škody na hospodářských zvířatech).

A kdo vlastně jsou autoři? Známá firma Miroslav Kutal je sice zoolog, ale zároveň otevřený aktivista Hnutí DUHA. Adrian Treves, hlavní autor, je zakladatel Carnivore Coexistence Lab a dlouhodobý, velmi aktivní kritik letálního managementu vlků v USA. Pravidelně posílá připomínky úřadům, napadá delisting i lovecké sezóny a otevřeně prosazuje non-letální přístup. Francisco Santiago-Ávila se sám označuje za „animal advocate“ a hlásí se k etice compassionate conservation. Část izraelských autorů (Ben-Ami a další) přímo působí pod hlavičkou Compassionate Conservation Middle East – hnutí, které z principu odmítá zabíjení zvířat v ochraně přírody. José López-Bao zase dlouhodobě publikuje texty kritické k odstřelu vlků v Evropě. Označovat výstup takové skupiny za „consensus view“ je spíš sarkasmus. Je to konsenzus lidí, kteří předem vědí, co má být výsledkem. Nehledě na snahu klasicky předkládat vědecký konsenzus jako argument.

A teď to nejdůležitější. V textu nejde jen o konstatování, jestli odstřel funguje. Doporučuje totiž drahý systém monitoringu – týmy, které by měly pravidelně objíždět farmy, systematicky sbírat i nulová data, evidovat stav ochran a ověřovat každou škodu. To samozřejmě znamená víc peněz, víc úvazků a víc grantů (jeeej) do „ochranářského“ byznysu. Zároveň to oslabuje politickou podporu pro běžný odstřel. Přesně tenhle mechanismus známe od Hnutí DUHA a podobných organizací: najdi problém → navrhni řešení, které potřebuje víc kapacit a veřejných peněz ve tvém táboře → prezentuj to jako čistou vědu.

Takže ano, studie upozorňuje na reálné slabiny současné praxe, to jí nelze upřít. Ale výběr studií, metodologické triky, složení autorů i politická doporučení ukazují, že primárně nejde o neutrální zhodnocení evidence. Jde o text, jehož CÍLEM bylo zpochybnit letální management a zároveň vytvořit poptávku po dalším financování monitoringu a ochrany vlků. Jako podklad pro seriózní politická rozhodnutí je to slabé a motivované.

Text studie: https://faculty.nelson.wisc.edu/.../Removing%20wolves...

https://www.facebook.com/photo/?fbid=10233673809051209&set=gm.10166624317059369&idorvanity=73966889368


Myslivost

Vlastimil Waic ·21. srpen 2026 v 3:02 ·