Přepis rozhovoru z 25. října 2023, kdy se Christian Lohmeyer překvapivě objevil v talk show ZDF Markuse Lanze. Reintrodukce vlka se jednoznačně vymkla kontrole, ale poradcům hněv není namířen proti vlkům, ale proti politikům.
Pane Lohmeyere, vlk je zpět v Německu asi 20 let a od té doby se rychle rozšířil. Mnoho lidí z toho má radost, vy ne?
Jsem chovatel, myslivec, jsem milovník psů, znám krásy přírody. U vlka to nekončí. Vlk je neuvěřitelně fascinující a zvláštní zvíře. Když se v Dolním Sasku znovu objevil první vlk, byl jsem elektrizován. Šel jsem tam s nadějí, že ho uvidím. Ale už tehdy jsem byl k jeho znovuzavedení skeptický.
Proč?
Protože jsem věděl, že absence velkých predátorů, jako jsou vlci a medvědi, je základním faktorem naší svobody. Ať už jdeme v noci kempovat nebo rybařit, ať se večer procházíme lesem nebo necháváme děti jezdit na ponících – to je možné jen tam, kde nejsou vlci a medvědi. V případě vlků je navíc neskutečná populační dynamika. To nemůže fungovat v zemi tak hustě osídlené, jako je Německo.
Žijí v dolnosaské vesnici v okrese Nienburg, téměř 70 procent Němců žije na venkově. Změnil se život na venkově od znovuvysazení vlka?
Od roku 2015 jsem vlčím poradcem v okrese Nienburg. Ale tenkrát tam nebyl jediný vlk. Pak se objevila Rodewaldova smečka a já jsem musel připustit, že mnoho z toho, co jsem se naučil jako vlčí poradce, není pravda. Říkalo se, že devadesáticentimetrové ploty se nepřeskakují a majitelé koní a dobytka se nemusí bát. Přeskakovali ale mnohem vyšší ploty, trhali koně, dobytek i alpaky. Říkalo se, že plaché vlky neuvidíš. Ale už tehdy jsme je vídali sporadicky – a lidé se báli. Vidíme je nyní každý den, jen dnes byla uprostřed dne dvě pozorování. To vedlo k tomu, že farmy začaly oplocovat své pozemky, aby si děti mohly stále hrát venku. Mateřské školky si naivně své pozemky na vážně míněné rady aktivistů ohradily červenobílými páskami. Vlk běží 3000 kilometrů Evropou, překonává průsmyky a dálnice, ale samozřejmě se zastaví u červenobílé stuhy, protože se nesmí dětí dotýkat. To přece nikdo nemůže myslet vážně! Jaké šílenství!
Vaše kritika není namířena proti školce, ale proti politice.
Přirozeně. Poprvé v historii necháváme vlka přijít tak blízko k sobě a poprvé se nesmíme vlkovi bránit. V minulosti byl každý, kdo zabil vlka, hrdina. Dnes, kdy je vlků příliš mnoho, je to tabu. Mnoho lidí prostě nechápe, že pasoucí se zvířata, která vlci zabíjejí, jsou také potravou, že život na venkově se zásadně změnil, protože naše děti už brzy nebudeme moci pouštět ven.
Nikdy ale nedošlo k útoku vlka na člověka.
Ještě ne. Když přes naši třídu poprvé přeběhne vlk, už nebudeme moci nechat naše děti volně si hrát. Vlk mění pravidla pro život v zemi. Jsou desítky lesních školek, které už do lesa nechodí, protože učitelky z mateřských škol nechtějí převzít zodpovědnost. Školy, které už nedělají lesní procházky. A to je něco, co lidé ve městě vůbec nemohou pochopit.
Myslíte si, že obyvatelé měst mají tendenci idealizovat a romantizovat pohled na vlka? Nebo dokonce vidíte kulturní střet mezi městem a venkovem?
Absolutně! Téma vlků nehraje ve městě vůbec žádnou roli. Tyto obrazy, které jsou pro nás každodenním životem, obyvatelé měst neznají. Jakmile se ale postaví před roztrhanou 500 kilovou krávu, najednou uvažují jinak. Nemůžete nám vlky jen tak bezdůvodně vnutit! Z nějakého důvodu platí pro vlka zvláštní pravidla. Kdyby to bylo normální divoké zvíře v naší kulturní krajině, neměli bychom tyto problémy.
Mluvíte o kulturní krajině: Vlk se přirozeně nejraději vrací do míst, kde je rozšířená pastva dobytka. Když se může nakrmit s oplocenými ovcemi, proč by se měl vystavovat nebezpečí nočního lovu divoké zvěře v lese?
Bez problémů loví i v lesích a vřesovištích, které byly dříve bohaté na zvěř. Vždy se říká, že by obnovil divokou populaci zabíjením starých a slabých zvířat. Úplný nesmysl! Napadá všechno! Když přijde řeč na pastvu dobytka, vždy slýchám, že se musíme znovu naučit žít s vlky. Ano, dobře, ale žít s vlkem jako předtím také znamená ho znovu lovit jako předtím. Pastevní chov se objevil v době, kdy chyběli velcí predátoři. Pasoucí se zvířata byla oplocena, aby neutekla, a zůstala sama, protože je neekonomické je nepřetržitě hlídat. Stále existují pastevci z řad migrantů, ale vydělávají blízko minimální mzdy. To je čisté vykořisťování. Na Lüneburském vřesovišti se zabíjely ovce za bílého dne, i když tam byl pastevec. Mohl na vlky křičet – bylo jim to úplně jedno. Nesmí střílet. Ne, pasoucí se dobytek je u konce existence.
S pastevectvím je v Německu konec? Mnoho odborníků tvrdí, že zvířata prostě potřebují být dostatečně chráněna: elektrickými ohradníky, ochranou proti podkopávání, hlídacími psy hospodářských zvířat.
Ano přesně! Jen v samotném Dolním Sasku je každý druhý den zdokumentován útok v doporučené ochraně. Něco jako 100% ochrana samozřejmě neexistuje. Tyto útoky nejsou výjimkou, ale spíše pravidlem. Vždy se říká, že ploty musí být vysoké 1,20 metru. Takové ploty v zimě do země nedostanete. A nezastaví ani vlky. Vlci se učí. Pro vlky je to výzva, jak přechytračit psy a skákat přes ploty. Vlci jsou zvyklí snášet bolest ve svých bitvách o postavení ve smečce. Když mají hlad a musí se starat o své potomky, bolest jim nevadí. V Brémách bylo zdokumentováno, že vlci přeskočili 1,70 metru vysoký plot, a jakmile je vlk uvnitř, je uvnitř. Pak hospodářská zvířata nemohou utéct. A když se jim podaří utéct, utíkají v panice po silnicích a železnicích a způsobují nehody nebo uzavírky. Pamatuji si vlak ICE u Fuldy, který v roce 2008 vykolejil kvůli stádu ovcí. Podobné katastrofy se opakovaly v Rhönu a ve Šlesvicku-Holštýnsku, kde musela být zastavena železniční doprava. V Rhönu dostal chovatel hospodářských zvířat účet na šest milionů eur, ve Šlesvicku-Holštýnsku přes 5,9 milionu eur. Pojištění odpovědnosti majitele končí na pěti milionech eur. Tyto farmy jsou v úpadku. Není to vtipné? Žádná jiná země na světě nejde tak daleko, aby se celá oplotila. A přesto dochází každý den k nájezdům vlků na dobytek. Ploty jsou neustále rozbité a je třeba je vyměnit. To jde z peněz daňových poplatníků. Divím se, že v době, kdy se snižuje životní úroveň a fronty žadatelů o sociální pomoc se prodlužují a prodlužují, nevzniká společenský pokřik. Proč jsou daňoví poplatníci ochotni financovat tento nesmysl?
Ještě jednou: Váš hněv zjevně není namířen proti vlkům, ale proti politice. Z čeho konkrétně obviňujete politiky?
Naivita je jedna věc, nebo spíš do nebe volající hloupost! Protože věřit, že vlka udržíte pryč červenobílou stuhou, není nic jiného. Problém je mnohem větší: nyní jsme zemí s nejvyšší hustotou vlků na světě. A přitom jsme nejhustěji osídlenou zemí Evropy. Každý, kdo má rozum, vidí, co se to děje. Ne, mělo by to být takhle! Když jsem byl mladý, jeden starosta Zelených doslova řekl: "Zemědělci mají půdu dost dlouho, teď je čas na ochranu přírody." Na tuhle větu jsem nikdy nezapomněl. Masivní množství zemědělské půdy je vyřazováno z užívání, protože využití je tak složité a drahé, že se to již nevyplatí. Pro mě je to nyní záměrné, nebo alespoň akceptované omezování majetku, které je prováděno s děsivým radikalismem. S těmito požadavky na ochranu vlků nemůže žádný chovatel hospodářských zvířat ekonomicky přežít. Je to jako v zemědělství: stát jej dotuje a pak řekne, že například ten, kdo není součástí NABU nebo nepřejde na bio, dostává méně financí. Chovatelé dobytka se tak stále více cítí vydáni na milost a nemilost politice a jsou na ní závislí.
Konkrétně: Co požadujete od politiků?
Jen v Německu žije minimálně 1500 vlků, v Dolním Sasku 450. Ve Švédsku a Finsku je jich dohromady 500. Požaduji, aby se s vlkem zacházelo normálně jako s jakýmkoli jiným divokým zvířetem, s normálním státem stanoveným harmonogramem odstřelu. Pak vidíte, kolik vlků Německo potřebuje, na to je nařízení EU. To bude pravděpodobně 250 vlků v celém Německu, 25 dospělých vlků v Dolním Sasku. Pak definujeme oblasti, kam vlk nepatří, například ve východním Frísku. Pak už by nebyly žádné velké problémy. Populace volně žijících živočichů je třeba řídit. My myslivci jsme povinni hospodařit se zvěří, abychom udrželi populaci volně žijících zvířat v rovnováze. Díky bohu vzteklina už neexistuje, ale byl by to nástroj přírody k regulaci populace vlků. Nyní bychom museli zaujmout jejich místo, abychom regulovali populaci vlků jako všechna ostatní divoká zvířata. Ale my nemůžeme – a to je ideologie!
Od roku 2007 již vlk není považován za ohrožený. S touto vlčí politikou uděláte z celé země vlčí protivníky. To je ta nejprotivlčí politika, o které jsem kdy slyšel. Dokud nezemře první člověk!
Podívejme se na problematiku z pohledu ochrany zvířat: střílení vlků je zakázáno. Je třeba odstranit vlky, aby se pasoucí se zvířata chránila před útoky?
To, co v současnosti zažíváme, je největší týrání zvířat všech dob. Vlka pouštíme na pasoucí se zvířata, která jsou brutálně zabita. Brutální je to ale i pro vlky: Mají být vycvičeni elektrickými šoky, aby se nepřibližovali k ovcím. Opravdu? Zkuste svého psa udeřit bičem, abyste ho vycvičili. To nemůžete, je to týrání zvířat. Ale je to v pořádku s vlky? Pokud bude cítit bolest, musí být na plotě hodně šťávy. Ale i ježci, králíci, hlídací psi a další zvířata dostanou takový výprask, že to nepřežijí. Ano, jsou vystaveni té nejhorší bolesti a někteří to nepřežijí. Nemluvě o prvních krůčcích novorozených jehňat. Padají do těchto plotů. To je brutální! Jedná se o státem povolené týrání zvířat.
Spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová mimo jiné navrhuje, aby v budoucnu bylo možné střílet vlka, který je do 1000 metrů od útoku po dobu 21 dní. Na rozdíl od dřívějška není třeba čekat na výsledek rozboru DNA. Jde o tzv. „odstřel problémových vlků“.
Ach bože, ano, obvyklá zdržovací taktika. Při vývoji této myšlenky chyběli dva lidé. Na levé straně měl sedět zástupce pasoucích chovatelů dobytka, na pravé straně zástupce myslivecké komunity, která to má realizovat. Fakta ukazují, jak absurdní je to nápad: za prvé, jiné země pracují v okruhu deseti kilometrů, a za druhé, vlci už přicházejí do našich vesnic zabíjet zvířata. Ve východním Německu existují případy, kdy vlci vzali telata ze stájí. S poloměrem jednoho kilometru se stále nacházíte v obydlené oblasti, kde se nesmí střílet - takže celá myšlenka je nesmysl. Také byste museli najít lovce, který by to udělal. Místní myslivci jsou známí. Posedy budou hořet, to vám mohu slíbit. Také bych si dobře rozmyslel, jestli chci projít průšvihem zastřelení vlka. Největší ranou ale je, že politika od nás myslivců opět požaduje týrání zvířat. Měli bychom střílet rodičovská zvířata v období pastvy, což je přesně doba, kdy se také musí starat o svá mláďata? Tím zabijeme i potomstvo. To je opak toho, co my myslivci chceme. To je v rozporu s ochranou a poctivostí lovu.
Vlk je velmi inteligentní a učí se rychle. Musíme ho naučit, aby se držel dál od nás lidí. To je možné pouze lovem na pastvinách. Necháme ho samotného v lese, ale na pastvě ani ve městech nemá místo. Pokud nezačneme regulovat jeho populaci, epidemie vztekliny se nakonec vrátí. K přivedení vztekliny z východní Evropy stačí jeden vlk. Tak dobrou noc!
Christian Lohmeyer je chovatel z Dolního Saska. Jeho rodina již více než 200 let chrání hráze na Weseru s ovcemi. V dubnu 2023 prodal své ovce, protože už nemohl snést kruté pohledy, když jeho ovce trhají vlci.
https://www.zdf.de/gesellschaft/markus-lanz/markus-lanz-vom-25-oktober-2023-100.html