Neustále slyšíme od ekologů, že vlci se bojí lidí a utíkají, když slyší hluk.
„Vlci se lidí báli, prosím mluvte v minulém čase. Tito predátoři nebyli v Polsku loveni od roku 1998. Počítejte, kolik generací vlků se během této doby narodilo. Během každého roku se populace vlků zvýšila o 20–30 procent. Nové generace neberou člověka jako hrozbu. Nikdy předtím se smečky nepřiblížily tak blízko vesnic a měst. Když byli loveni, vlci žili v hlubokých lesích.
Vlk je chráněný druh, za jeho ochranu je odpovědné Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí.
Pokud uvažujeme o racionální ochraně vlků jako druhů, nemluvíme o počtech, ale o úrovni konfliktu. Tato úroveň dramaticky stoupá. Domácí zvířata a psi jsou zabíjeni vlky po celém Polsku. Narůstá počet vlčích hybridů, které je složité eliminovat.
Vlk je velmi teritoriální zvíře, jednotlivé smečky brání svá území před jinými vlky. Migrující jednotlivci zaujímají místa, která nejsou obsazena jinými vlky. Je to jako poskládat puzzle. Vlci se dostávají do nevhodných oblastí, dokonce už na okraj velkých měst. A v této situaci právě jsme. Kdysi se stal zázrakem, když se člověk setkal s vlkem. Dnes jsou to v krátkém čase desítky zpráv.“
V této chvíli musím položit otázku, která vyvstává sama o sobě. Mám na mysli aktivní správu tohoto druhu. Musíme začít střílet vlky?
„Opakovaně jsem zdůrazňoval nutnost, aby populace vlků v Polsku byla regulovaná. Na určitých místech a v určitých situacích musí být vlci eliminováni. Vlk může být částečně chráněn, což by umožnilo efektivnější správu na regionální úrovni. V současné době může rozhodnutí o střelbě vydat pouze Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí. Na rozdíl od toho, co si lidé myslí, není snadné vlka odstřelit.“
Nedávno jsem napsal článek o výhružkách a nenávisti, která se po varování před vlky snesla na hlavu obce Komańcza. Pro aktivisty se hlava vesnice téměř stala vlčím vrahem. Dokážete si představit, že nějaký úředník vydá rozhodnutí o odstranění vlka v situaci, když je takový sociální tlak ze strany vlčích aktivistů?
„Úředník má být veden racionalitou a nikoli tlakem na něj vyvíjeným. Myslíte si, že se na mě nevylévá nenávist, když veřejně říkám, že za určitých okolností je taková akce nutná? Proč by lidé, kteří žijí ve městech a nemají problémy s vlky, měli rozhodovat, co s nimi můžeme dělat? Nechte o tom rozhodnout dotčené osoby. Proč by měla zcela iracionálně dáma z Krakova, Vratislavi a Varšavy nenávidět starostu Komańczy, jehož úkolem je zajistit bezpečnost obyvatel? Vím, že každý, kdo se pokusí mluvit proti vlkům, bude velmi kritizován. Úředníci a politici se tohoto tlaku aktivistů obávají. Budou sledovat hlasy ze sociálních médií, dokud se nestane něco špatného.“
V Polsku se vlk stal politickým tématem. Možná to je problém?
„Vlk je všude politickým tématem, ale v Polsku se mu dlouhodobě vyhýbá a není politická vůle to vyřešit. Většina evropských zemí kontroluje počet vlků a spravuje tuto populaci racionálním způsobem. Pokud v Polsku neznáme základní informace, nebudeme schopni provádět racionální politiku vůči tomuto druhu. V Bělověži, kde vlci bloudí ulicemi a jedí místní psy, trvalo úředníkům několik měsíců, než se rozhodli, co udělat. Musíme počkat, až někoho vlk kousne? Přešli jsme z extrému vyhlazování tohoto druhu k extrémní ochraně.“
K čemu nás tato extrémní ochrana povede?
„To, co předpovídám, se stane. Nestraším, ale kreslím velmi pravděpodobný vývoj situace. Dříve nebo později dojde k vážnému útoku. Jedinou otázkou je, zda bude někdo zraněn nebo zabit? Pokud k tomu dojde, bude na politiky vyvíjen obrovský tlak. Polská a evropská média na ně zaútočí. Bude se panikařit. Bude učiněno rozhodnutí o snížení populace vlků. Otázka je o kolik? Může to být až 50%, ale nebude to rozhodnutí o redukci v konfliktních oblastech nebo na okraji měst, protože tak by se to mělo dělat. Pokud se něco stane, bude to rozhodnutí: střílíme všude. Bude to nařízeno lovcům, a protože existují také lidé, pro které jsou vlci škůdci, jaká je záruka, že zabijí jen tolik vlků, kolik je povoleno?
V roce 2011 jsme společně se svými kolegy připravili v Polsku Program ochrany vlků. Byla vhodná doba na provedení tohoto programu, ale byl zastánci vlků kritizován a odmítnut. Ozývali se hlasy, že lovci napsali tento program lovcům.
Celý svět ví, že ochranu druhů lze zajistit pouze veřejným přijetím. Na jedné straně je přístup k vlkům ve venkovských komunitách velmi radikálně odmítavý. Na druhé straně jsou městská prostředí, ekologické organizace a sociální média, jejichž síla je obrovská. Nevidím žádnou šanci na racionální přístup, protože v dnešní době není autoritou profesionál, ale Jana z Facebooku.“
Kráceno.
Celý rozhovor na: