Sešli jsme se dnes ve Vernéřovicích s potřebou vyjádřit svůj názor na nekontrolovatelné šíření vlků po celé naší republice.
Nečekali jsme tak obrovský zájem, který překonal naše očekávání.
V současné době se problém spojený s přítomností vlků na českém venkově týká několika desítek chovatelů. Jestli se nezastaví nastavený trend, bude se tento problém za pár let týkat všech.
Dnes se zapálením této vatry přidáme k tisícům ohňů po celé Evropě.
Oheň provází lidi od počátku dějin. Je to symbol lidské sounáležitosti, dává pocit bezpečí a jistotu domova. Vymezoval území, které člověk sebral nepřátelské divočině, znamenal šanci na přežití v zimě a na vydatnější potravu. Odjakživa chránil lidi před šelmami. A my se dnes přeneseně vracíme k této funkci ohně. Chceme, aby nás ochránil před šelmami. A před ideologií, která opovrhuje historickou zkušeností našich předků. Zase nám někdo říká, co si máme myslet. Hlasatelé této ideologie si ve své svaté válce přivlastňují nárok na jedinou pravdu. Vnucují nám svůj názor a chtějí po nás, ať jim nepřekážíme v konání nejvyššího dobra. Přitom sami nic neobětují, ničeho se nezříkají, za nic nenesou odpovědnost. Škody a práci navíc máme my, peníze na jejich propagandu a aktivity dá z daní nás všech stát nebo neosobní Evropská unie. Ochránci vlků dostávají miliony korun na svou prezentaci. Na zlepšení obrazu velkých šelem na veřejnosti, na jejich monitoring a hlídání dostávají obrovské částky. Na přednášky ve školách, kde malým dětem prezentují ten správný pohled na vlky.
Chcete mlčky žít v takové společnosti? Chcete svou nevšímavostí dávat legitimitu jejich manipulacím?
Já ne. Já chci za svůj názor bojovat. Přeji si, aby svět kolem nás byl lepší místo pro život našich dětí a vnoučat. Nechci se vracet do středověku.
Ochránci vlků nás přesvědčují, že návrat vlků je vynikající zpráva, kterou vítá odborná obec i laická veřejnost. To také není zdaleka pravda. Mnoho vědců, akademických pracovníků a odborná veřejnost současný přístup k vlkům a medvědům kritizují. Ignorace tisíciletých zkušeností a ideologický přístup, který má ze strany ochránců vlků až misantropický charakter, narušuje rovnováhu v kulturní krajině. V přírodě jsou úplně jiné podmínky, než v době, kdy zde žili vlci. Ve svém důsledku je vlk pro pestrost naší přírody škodlivý a může vést k nebezpečí pro obyvatele venkova. Jednoznačně vede ke snížení komfortu pobytu v přírodě a k omezení pastevectví v dotčených regionech.
Pastevectví je jedním z posledních tradičních oborů zemědělství. Přes propast času nás bez přerušení spojuje s počátky lidské civilizace. My jsme ti, kdo spoluutváří krajinný ráz, my hospodaříme ekologicky v souznění s přírodou, my produkujeme BIO potraviny, tedy vše, co společnost oceňuje na zemědělství jako pozitivní přínos pro životní prostředí. Nepoužíváme žádnou chemii a dodržuje tzv. welfare chovaných zvířat. Nutná opatření k ochraně stád proti vlkům jsou v zásadním rozporu s dobrou životní pohodou zvířat a v neposlední řadě mají negativní vliv na vzhled a průchodnost krajinou.
Proto se cítíme od státu podvedeni. Stát před lety deklaroval snahu o udržení pastevectví, které má nenahraditelnou funkci pro tvorbu a udržování krajinného rázu a vzácných biotopů. Většina chovatelů pasených zvířat přijala nabídku státu na pětileté závazky a plní státem požadované podmínky, které mají zajistit pozitivní vliv na životní prostředí. Plníme společenskou zakázku. Na druhou stranu se stát pod vlivem lobby zastánců velkých šelem staví proti pastevectví. Má odpovědnost za týrání a utrpení napadených zvířat, za jejich krutou, zbytečnou smrt, za stres chovatelů.
A přesto nevoláme po radikálním řešení. Žijeme v období, kdy je naše společnost natolik bohatá, že si můžeme dovolit mít na území pár vlků. My jsme strana, která navrhuje kompromisní řešení. Nechceme vystřílet všechny vlky, jak nás ve zkratce prezentují některá média. Navrhujeme stanovit území, kde budou vlci bez omezení žít. Nabízí se Národní parky v rámci celé Evropy. A na druhou stranu zemědělsky využívanou krajinu, kde budou vlci eliminováni. Mezi tím může být přechodná oblast. Je proti selskému rozumu chránit neomezeně vrcholového predátora všude. Už jen kvůli tomu, že se počet lidí v některých oblastech, kde probíhá vlčí rekolonizace, zněkolikanásobil.
Vlka nenaučíš, že ovce není jeho potrava.
Kdo souhlasí s našim názorem, může podpořit naše požadavky a podepsat petici „Za ochranu pastevectví, proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace“
NAŠE POŽADAVKY
Rajonizace vlčí populace – vymezení území bez vlků
Stanovení počtu vlků, který je únosný pro jednotlivé regiony
Povolit eliminaci vlků při napadení stáda
Vyřazení vlka ze seznamu kriticky ohrožených druhů ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.
Podporujeme požadavek na vyřazení vlků ze současného stupně ochrany v Bernské úmluvě a ve Směrnici o stanovištích (Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992)
Hrazení 100 % přímých i nepřímých nákladů spojených s vlky
Vyplácení reálných náhrad za škody v krátkém čase
10. května 2019
Ing.Tomáš Havrlant
starosta Vernéřovic
chovatel ovcí