Návrat vlků v podání AOPK přináší více problémů než přínosů

  • 13. ledna 2021
  • 5 minut čtení
  • 357
Ing. Miroslav Vinkler, předseda ekologického spolku Malínské aleje,z.s.

V návaznosti na vstup ČR a dalších postkomunistických zemí do Evropské unie jsme se zavázali k dodržování unijních pravidel také na úseku ochrany životního prostředí. Jedním z nich je i Směrnice o ochraně druhů a stanovišť ohrožených zástupců flóry a fauny. Její přílohou je tzv. Červený seznam, kde se objevili také zástupci velkých šelem - medvěd, rys a vlk.

Zatímco s návratem rysů a medvědů problémy nejsou, s návratem vlka do české krajiny vyvstaly velké problémy. Ve zkratce jde o to, že se jedná o špičkového predátora žijícího ve smečkách, který začal bezprostředně po svém návratu napadat chovy hospodářských zvířat na územích přiléhajících k národním parkům nebo chráněným krajinným oblastem.
Z doposud nezjištěných příčin se tato vlčí agresivita projevila nejvíce v Broumovském výběžku, kde doslova exponencionálně narostl počet útoků zejména na chovy ovcí.

Místo toho, aby byl problém řešen vzájemnou dohodou mezi farmáři, myslivci, dotčenou veřejností a státní správou, která by respektovala veřejný zájem na ochraně této šelmy a současně veřejný zájem na rozvoji pastevectví a ekonomickém rozvoji pohraničních oblastí, došlo k nejhoršímu možnému vývoji.

Státní správa, zastoupená Ministerstvem ŽP a zejména AOPK ČR (Agentura na ochranu krajiny a přírody) si doslova uzurpovala právo prohlásit, co je nejlepší možné řešení a zcela militantním způsobem prosadila pravidlo totální a absolutní ochrany vlka obecného- největší psovité šelmy.
V praxi to proběhlo tak, že byl schválen MŽP/AOPK dokument Plán péče o vlka obecného, který neakceptoval ani jedinou připomínku myslivců,farmářů ,ale na straně druhé vyhověl všem názorům některých osob,fyzických nebo právnických prosazujících zákaz jakékoli regulace této šelmy na našem území.

Výsledek je žalostný - od Šumavy po Beskydy dochází k nemilosrdným vlčím útokům na hospodářská stáda zejména ovcí, náhrady škod strmě narůstají a řada farmářů se dostává do ekonomicky neudržitelné situace. Myslivci také dostali svoje – například právě v Broumovském výběžku vlci doslova zlikvidovali světově unikátní populaci muflonů, která zde po dobu více než dvaceti let žila.

V této souvislosti také padla jedna lež, kterou vlčí lobby rozšiřovala v médiích a mezi veřejností o tom, že vlk je žádoucí protože vykonává přirozenou roli doktora lesa- vybírá si nemocné,přestárlé nebo poraněné jedince a tím přispívá k obnově populací lovené zvěře.
Opak je pravdou , vlk zlikviduje vše na co přijde, od březích samic po trofejní kusy zvěře. A tam, kde bychom potřebovali pomoci nejvíce, snížení stavu přemnožené černé zvěře, projevuje okázalý nezájem.
Pokud by si vlci občas strhli nějakou ovci nebo kozu, asi by to farmáři překousli a život by šel dál. Takhle to však nefunguje, pokud se vlci dostanou mezi stádo ovcí roztrhají nebo zraní vše co je v jejich dosahu (stačí se podívat na videozáznamy po vlčí návštěvě). Zbytek stáda je natolik vystresován, že většina ovcí musí být následně stejně utracena.

Co mě doslova šokovalo nejvíce je přístup AOPK ČR k těmto problémům.

Místo toho,aby ředitel AOPK ČR Pelc postižené farmáře navštívil a snažil se najít společný kompromis,prostřednictvím tisku udílí knížecí rady na dálku a rozumuje o tom, jak je vlk v krajině krásný a potřebný.
Jeho podřízení, podle hesla „dělej to stejně jako šéf “ se pak už své panské chování nesnaží schovávat. Na vlastní oči jsem viděl dokument z nejmenovaného pracoviště AOPK,kde na žádost obce a místního mysliveckého sdružení o odstřel agresivního predátora sdělili, že jim nejspíš žadatel musí toho vlka jednoznačně identifikovat , následovala další snůška doslova úřednických blábolů z nichž jako sláma na boty vyčnívala arogance úřední moci a špatně zastíraný výsměch .

I tak vypadá ochrana přírody v podání úředních blbů – jinak se to nazvat nedá.

Když se objevily první zprávy o návratu vlka na území ČR, bylo mi to sympatické. To, co se však dnes v ČR děje je veskrze špatné. Na vině je švejkovské plnění evropské směrnice zjevně neschopnými zástupci státní správy. Například na Slovensku je populace vlka regulována odstřelem v zimních měsících. I tak zelená země jakou bezesporu je například Švédsko, zvolilo po trpkých zkušenostech s vlky liberálnější míru regulace , v USA již také došlo v některých regionech k přehodnocení postojů k odstřelům, apod.

Pouze v ČR se ujal výklad o nedotknutelnosti vlka a postiženým farmářům je otloukáno o hlavu, že si mohou žádat o dotace na výstavbu ohrad, elektrických ohradníků, pasteveckých psů a že případnou škodu jim stát uhradí. Houby s octem! Vládne zde neuvěřitelná byrokracie a houštiny administrativních překážek, které výrazně ztěžují přístup k proklamované pomoci . Pokud někdo pochybuje, ať se obrátí na nejbližšího chovatele-farmáře, který mu o kvalitě státní pomoci řekne své.

Cena, kterou se ČR v podání zjevně neschopných lidí ve státní správě rozhodla zaplatit za návrat vlka obecného v absolutně neregulovaném prostředí, totální ochrana predátora , není akceptovatelná a je v rozporu s principem trvale udržitelného rozvoje. Škody způsobené společnosti , které jsou tímto způsobem napáchány, řádově převyšují přínosy, které jsme návratem největší psovité šelmy získali.

Přitom reálné řešení, které by akceptovalo existenci vlka v české krajině i zájem společnosti na skutečné ochraně přírody a ekonomickém rozvoji příhraničních regionů existuje a nebyl by problém se k němu dostat. Avšak stávající zástupci MŽP/ AOPK o ně zájem nemají.

Myslivci, samosprávy i farmáři však budou mít solidní příležitost své postavení výrazně zlepšit – za deset měsíců jsou parlamentní volby – a pokud se dají dohromady, mohou solidním způsobem své postavení zlepšit podporou strany nebo stran, které slíbí, že se konečně začnou jejich problémy zabývat. Podmínkou je, že se dokážou dát dohromady tak, aby jejich voličský potenciál byl pro politiky zajímavý. Což bych jim skutečně upřímně přál.

Ing. Miroslav Vinkler
předseda ekologického spolku Malínské aleje,z.s.