Z historie je známo, že populace vlků v Rusku během válek prudce roste, a ta aktuální není výjimkou. Intenzivnější stěhování vlků do severního Finska v posledních letech má tedy jasné vysvětlení. Podle emeritního profesora a odborníka na velké šelmy Ilpa Kojoly se zdá, že vojáci hráli a stále hrají významnou roli v regulaci populace vlků v Rusku, zejména v méně zalidněných oblastech.
Podle murmanských médií se nyní predátoři na poloostrově Kola objevují v obydlených oblastech v noci a zabíjejí psy. V březnu byli spatřeni dokonce na okraji města Murmansk. „Vlci se nyní na Kole pohybují ve smečkách,“ řekl Andrej Ivanov, obyvatel Murmansku, který se lovu věnuje deset let.
„Když jsou vojáci ve válce, vlci se tolik neloví,“ vysvětlil Kojola. Po začátku války byli muži z ruských vojenských základen poblíž Laponska z velké části přesunuti na Ukrajinu. Přibližně ve stejnou dobu se populace vlků v Murmanské oblasti začala rychle zvyšovat i na územích obývaných lidmi. Velké množství vlků se za potravou přesunulo z Ruska do Finska a Norska, kde se vyskytují sobi.
„Existují rozsáhlé souvislé oblasti divočiny, kde je pro vlky spousta nerušeného prostoru,“ řekla Samu Mäntyniemiová z Finského institutu přírodních zdrojů. Podle dalšího odborníka na predátory, Øysteina Flagstada z Norského institutu pro výzkum přírody, byla naposledy podobná migrace vlků z Ruska zaznamenána na začátku 80. let 20. století.
To odpovídá začátku sovětské války v Afghánistánu, která byla zahájena koncem roku 1979 a bylo v ní nasazeno 120 000 sovětských vojáků. Podle studií je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím velikost populace vlků v Rusku právě válka. Výzkumníci tvrdí, že šelem dramaticky přibylo během první světové války a ruské občanské války (1914–1922). V mírových časech populace znovu klesala, zatímco během druhé světové války (1939–1945) začala opět růst.
Finský zoolog Ilpo Kojola tvrdí, že téměř 80 procent všech vlků zastřelených ve Finsku v posledních letech pocházelo z Ruska, což údajně potvrdily i testy DNA. Tento nárůst připisuje bojům na Ukrajině, kam jsou podle jeho názoru vysíláni vojáci mimo jiné z poloostrova Kola, kteří dříve lovili predátory poblíž hranic. Finská veřejnoprávní televize Yle také informovala o nárůstu populace vlků v Norsku, které s Murmanskou oblastí rovněž sousedí.
Ve Švédsku zatím podobný trend nepozorují. Podle expertky na predátory Anny Danell Savelaové by však ruská krev byla pro populaci švédských vlků přínosem. Pomohla by totiž zabránit příbuzenskému křížení. „Mezi třemi jedinci, které jsme letos v Norrbottenu (nejsevernější švédský kraj – pozn. red.) zdokumentovali, jsou dva skandinávští a jeden finsko-ruský samec vlka,“ řekla odbornice.