Možnosti využití pasteveckých psů v ochraně stád v podmínkách střední a západní Evropy

  • 15. července 2021
  • 6 minut čtení
  • 380
Článek je převzatý z webu "Pastevecký pes, ochránce a pomocník pastýře"

Na stádo o velikosti do 100 kusů hospodářských zvířat je vhodné mít minimálně dva pastevecké psy. Na dalších cca 100 kusů zvířat ve stádě je vhodné přidat alespoň jednohopasteveckého psa navíc. Počet psů záleží i na lokalitě (členitosti krajiny).Pastevečtí psi pracují lépe, pokud jich je na pastvině víc a jsou mezi nimi po určité době vytvořeny hierarchické vztahy.

Jak by to tedy mělo vypadat u nás?

Podobné podmínky v Evropě nemáme téměř nikde, legislativa upravuje mnoho věcí, od ochrany šelem po povinné očkování psů (vzteklina), máme tu propracované zákony proti týrání zvířat, které je samozřejmě nutné respektovat. Většina Evropy je poměrně hustě osídlená, máme tu kulturní krajinu, pozemky v soukromém vlastnictví, turistické cesty, pastva probíhá většinou na ohrazených pastvinách. Využití pasteveckých psů musí být těmto podmínkám uzpůsobeno, což není nemožné, ale rozhodně to není tak snadné, jak je to předkládáno z oficiálních míst. Zvláště pro chovatele hospodářských zvířat s nulovou zkušeností s pasteveckými psy je to výzva a práce navíc, ke které se staví o to odmítavěji, o co vehementněji je jim to ochránci přírody doporučováno jako zaručené řešení. Výše již bylo řečeno, že dotace nepokryjí 100 % nákladů na pořízení, výchovu, krmení a veterinární péči.

Obecně se dá říci, že aby smečka pasteveckých psů mohla efektivně bránit stádo před smečkou vlků, měl by být počet psů vyšší než je počet vlků. Bez ohledu na velikost stáda. Jeden pes u stáda potom funguje dočasně, nebo jako alarm. Dočasně do té doby, dokud se predátorům vyplatí táhnout o dům dál. Tento systém není statický, rovnováha je dynamická, v lepším případě. Vlci se učí překonávat nové bariéry, adaptují se na prostředí. Pes jako alarm může efektivně fungovat pouze v případě, že přivolá člověka, který zakročí. V současné době takové zakročení legislativa ČR neumožňuje (https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-ohrozeni-a-ochrana/).

Pokud si tedy vezmeme například chovatele ovcí, který má svá zvířata rozdělená do několika stád (což je běžná, nebo lépe řečeno v podstatě nevyhnutelná věc), měl by tento chovatel ideálně v každém stádě mít několik pasteveckých psů. Je třeba také počítat s tím, že feny se hárají průměrně dvakrát do roka a po tuto dobu (cca 4 týdny) je nutné je oddělit, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí. V případě, že pastviny navazují na turistické trasy, kde se pohybují lidé se psy, může hárající fena na pastvině také lákat kolemjdoucí psy (kromě toho, že je známo i to, že někdy dojde k nakrytí feny dokonce samotným vlkem). Na východě tohle nikdo příliš řešit nemusí, pokud pastevečtí psi zabijí psího vetřelce, nehrozí pastevcům právní tahanice, naopak si prověří kvalitu svých psů. Příručka vydaná Hnutím DUHA doporučuje pastevecké psy kastrovat, což je dle mého důkazem neodbornosti a neznalosti problematiky. Kastrace rozhodně může změnit povahu psa a snížit jeho teritoriální chování. Navíc mezi kastrovanými a nekastrovanými psy může docházet k bitkám. V neposlední řadě představuje kastrace takto velkých psů nemalý finanční výdaj. Kvalitní, prověřená zvířata je také žádoucí použít dále do chovu.
Vzhledem ke specifickým podmínkám, ve kterých probíhá pasení stád v České republice, je žádoucí rozumná socializace pasteveckých psů nejen s hospodářskými zvířaty. Doporučovaný postup, tedy držet pasteveckého psa od 8 do 16 týdnů věku prakticky v izolaci pouze s ovcemi, následně omezit jeho kontakt se světem na minimum (na občasné procházky po farmě a krátká výcviková okénka s jedním člověkem), do stáda ho zařadit až v dospělosti, je rozhodně ZCELA špatně. Pes se ideálně učí od smečky pasteveckých psů, ve které vyrůstá. Zde se učí reagovat na podněty, hrou se učí boji. Postupně zaujímá svou roli, dle temperamentu a svých schopností. V průběhu dospívání se u psa střídají období zvýšené odvahy a naopak zdrženlivosti, kdy štěně poznává okolní svět. V našich podmínkách budou psi v užším kontaktu s člověkem, bude nutné s nimi absolvovat veterinární prohlídky, právě ve věku před pubertou je s pasteveckým psem snadnější pořízení a co se zde zanedbá, laik bude těžko později napravovat. Pastevečtí psi zpravidla dobře reagují na přirozenou autoritu, současně neztrácejí svou nezávislost, kterou mají geneticky danou, stejně jako vztah k hospodářským zvířatům. Není třeba je tedy vysloveně deprivovat zavíráním s ovcemi! Je doporučeníhodné, aby se pastevecký pes naučil respektu, dokud nemá mentální i fyzickou převahu nad člověkem. A k budování respektu a vzájemného vztahu je přirozeně třeba, aby člověk se psem trávil nějaký čas, aby pes poznal prostředí, ve kterém se bude pohybovat! Dát dvouměsíční štěně k ovcím a nechat ho, aby si zvykalo, je jako posadit prvňáčka za volant a čekat, že se naučí řídit.
Ve standardu vydaném AOPK se píše: "Prioritou pasteveckého psa musí být stádo hospodářských zvířat, nikoli psí smečka." Skutečnost je taková, že prioritou pasteveckého psa je jeho smečka A stádo hospodářských zvířat A také lidé - pastevci a jejich rodiny!

Výhodou pasteveckých psů je mimojiné to, že stádo chrání před širokou paletou nepříznivých vlivů, nejen před velkými šelmami, ale také před dravci, krkavci, toulavými psy, dokáží značnou část lidí odradit od vstupu na pastviny. Dokáží se také postarat o slabší mláďata, kterým dělají "garde", zahřívají je, dokážou zatoulané mládě přivést k matce. Jejich přítomnost stádo zklidňuje, zvířata se klidněji pasou a mohou tak mít větší přírůstky. A že je možné držet pastevce i v podmínkách českého venkova, to dokládá praxe - mnoho lidí tyto psy má jako hlídače i odanné rodinné psy.

A protože by se dalo pokračovat a popsat mnoho stran alespoň hrubými návody, jak na to, vyvstává otázka, co dále. Zcela jistě je třeba lepší manuál k pasteveckým psům. Je třeba přizvat i chovatele pasteveckých psů, kteří s těmito plemeny mají letité zkušenosti a pokud někdo, jsou to oni, kdo dokáže poradit. Rozhodně u nás v republice i v okolních zemích máme kvalitní psy i dobré chovatele, není pravdou, že je třeba vozit psy až ze Španělska apod. Motivací všech by mělo být co nejlepší fungování jednotlivých částí i celku, k tomu patří hledání schůdných cest a zcela určitě i kompromisy.

Anna Saxlová

Kráceno z

https://pastevecky-pes.webnode.cz/l/moznosti-vyuziti-pasteveckych-psu-v-ochrane-stad-v-podminkach-stredni-a-zapadni-evropy/