KLIMATISTÉ JÁSAJÍ NAD SOUMRAKEM ZÁPADNÍCH SPOLEČNOSTÍ

  • 2. června 2023
  • 7 minut čtení
  • 374
„Žádná zbraň není tak účinná při ochromování západních ekonomik, jako program nulových emisí. Čínskou armádu zde tvoří západní ekologické nevládní organizace a média, které společně dávají naivním politikům rozkazy.“ Takto již v prosinci 2021 varovala Nadace pro politiku globálního oteplování ve své zprávě (pdf), že Peking využívá klimatickou agendu jako nástroj k „posílení své ekonomiky“ a zároveň ji nasazuje jako „zbraň k oslabení jiných zemí“.

A důkaz pro Česko? Jak napsal 31. května aktivistický ekologický portál Ekolist.cz: „Veřejnost projevila zájem navýšit klimatický cíl ČR pro rok 2030 alespoň na 65 % a přijmout závazek klimatické neutrality ČR nejpozději do roku 2050. Vyplývá to z výsledků veřejné konzultace Politiky ochrany klimatu, kterou v pondělí představilo Ministerstvo životního prostředí.“ A kdo publikoval na Ekolistu toto tvrzení opírající se o zmanipulované a nereprezentativní „průzkumy“ veřejného mínění? Podepsány jsou klíčové nátlakové „neziskové“ organizace Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Klimatická koalice. Ještě chybí jásot lobbistických spolků jako Solární asociace či Komory obnovitelných zdrojů, jež pak zajišťují transfer dotačních miliard pro majitele občasných zdrojů energie, hlavně solárních baronů, jako nástroje realizace údajné klimatické neutrality.

ČÍNA NENÍ UPŘÍMNÁ, POKUD JDE O JEJÍ ZÁVAZEK Z MEZINÁRODNÍ PAŘÍŽSKÉ DOHODY

A kdo je vítězem této sebevražedné energetické a následné ekonomické, sociální a posléze politické destrukce Západu? Americký Institut pro výzkum energetiky (IER) varoval, že komunistická Čína není upřímná, pokud jde o její závazek z mezinárodní dohody z Paříže z roku 2015 ohledně splnění klimatických cílů. Jak uvedl v komentáři z 25. května, „Čína si zahrává se západním světem a přijímá závazky, které /pravděpodobně/ nedodrží, protože se snaží stát světovou supervelmocí číslo jedna a využívá k tomu v nejvyšší možné míře své přírodní zdroje a vše, co může získat,“ píše institut. Podle oficiálních údajů měla Čína ke konci roku 2022 celkem 4400 uhelných dolů. Pokud by Čína plnila své emisní závazky, tyto doly by pracovaly na minimální kapacitu. Na základě svých současných kroků a investic do uhelných elektráren a digitalizace uhelných dolů je však vidět, že Čína sází na to, že si uhlí zachová svůj význam v dodávkách paliv i v příštích letech, upozornil IER. Loni se Čína na celkové těžbě 8 miliard tun uhlí ve světě podílela polovinou, následována Indií a Indonésií.

Podle únorové zprávy Global Energy Monitor a Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší se v loňském roce v Číně „dramaticky zrychlila“ výstavba uhelných elektráren, ohlašování nových projektů a povolování elektráren. „V roce 2022 se v Číně začalo stavět 50 GW uhelných elektráren, což představuje více než 50% nárůst oproti roku 2021. U mnoha z těchto projektů byla povolení urychleně vyřízena a do několika měsíců byla spuštěna výstavba,“ píše se ve zprávě. Celkem bylo povoleno 106 GW nových projektů uhelných elektráren, což odpovídá dvěma novým velkým uhelným elektrárnám týdně. Objem povolené kapacity se loni více než zečtyřnásobil oproti 23 GW v roce 2021, konstatuje zpráva. Z celkové nové kapacity, kterou Čína povolila v roce 2022, se k lednu 2023 ještě nezačalo stavět 60 GW. Podle zprávy se očekává, že tyto projekty budou zahájeny již brzy v letošním roce. Čínský uhelný průmysl se podílí na celkových světových emisích téměř 20 %, což je podle analytiků více skleníkového znečištění než všechna vozidla na světě dohromady.

Čína si mezitím vesele těží ze závislosti Západu na obnovitelných, resp. občasných zdrojích energie (OZE). Tato nedemokratická totalitní země se cílenou realizací dvacetileté strategie stala největším světovým dodavatelem komponentů a materiálů pro obnovitelné zdroje energie, a jak uvedla v květnu 2021 analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA), Čína kontroluje 85 % světových zdrojů a technologií pro OZE. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia z roku 2021 činil v roce 2020 podíl Číny na celosvětové výrobě polykřemíku 82 procenta. V roce 2021 se Čína podílela na celosvětové výrobě fotovoltaických modulů ze 75 procent. Oba materiály se používají při výrobě solárních modulů. Čína tak ovládá světový solární trh s dominancí ve všech oblastech výroby, včetně polykřemíku, destiček, článků, modulů, nasazení a i v dodavatelském řetězci surovin. Výrobní závody pro soláry, z nichž mnohé se nacházejí v provincii Sin-ťiang, navíc zde využívají nucenou práci ujgurské etnické menšiny uzavřené v „převýchovných táborech“, což je dramatickým porušením lidských práv. Evropská komise dokonce kvůli tomu ustavila zvláštní vyšetřovací výbor – mezitím ovšem stále 9 z 10 solárních panelů instalovaných stále větší rychlostí v zemích EU pochází z Číny.

V ČR se instalovaná kapacita dotovaných solárních elektráren blíží 3 GWp, přičemž na 1 GWp výkonu je zapotřebí 2,2 milionu čínských panelů o výkonu každý 455 Wp, třeba od šangajské firmy JA Solar o hmotnosti bezmála 25 kg každý. Dalších 12 GWp je podle společnosti ČEZ distribuce pod smlouvou o budoucím připojení. To je nových 30 000 tun nákladu jen pro Česko pro čínské kontejnerové lodi, které poháněné motory na špinavý mazut dopraví solární panely přes oceán do Evropy. Zeleně nejradikálnější Německo chce – k jásotu Číny – svou současnou solární kapacitu 65 GWp do roku 2035 ztrojnásobit.

Čína má také dominantní postavení v dodávkách surovin nezbytných pro výrobu elektromobilů, například vzácných zemin, které jsou pro výrobu baterií do elektromobilů klíčové. Podle analýzy, kterou začátkem tohoto roku provedla společnost Visual Capitalist, je šest z deseti největších společností vyrábějících baterie čínských, přičemž na tuto zemi připadá 77 % kapacity výroby baterií. Odhaduje se, že tento náskok bude přetrvávat i v následujících letech.

Zatímco před časem západní svět doslova jásal, že se zbavil „špinavé“ výroby oceli, kterou dnes emisně nekontrolovaně produkuje z poloviny pro celý svět Čína, Peking velmi úspěšně pokračuje v naplnění své strategie exportu rostoucí přidané hodnoty. Markantně je to vidět v sebevraždě automobilového průmyslu zemí EU, který donedávna tvořil 5 procent HDP a zaměstnával na 14 milionů lidí. Politiky nařizovaná elektromobilita, fungující jen s devastujícím vlivem dotací, tak přihrála Číňanům mimořádnou šanci: místo čínských baterií nakonec vyvážet do zemí EU celé automobily, jejichž vývoj a výroba s ohledem na technologický náskok Číny v elektromobilitě a softwaru je daleko jednodušší. Samozřejmě, klíčová je levná elektřina pocházející v Číně z 60 % z uhlí s tím, že v příštích 10 letech chce Čína postavit v nových jaderných elektrárnách kapacitu 108 GW.

Zatímco v roce 2017 se do zemí EU podle statistiky Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) dovezlo 99 854 automobilů, v roce 2021 už 435 492 aut a za loňský rok meziročně o pětinu více, 521 881 vozů. Čína má tak s 16,1 % největší podíl z koláče osobních aut importovaných do EU. V hodnotovém měřítku jsou to ještě dramatičtější cifry. Jestliže v roce 2017 byla hodnota čínských aut vyvezených do EU 339 milionů eur, v roce 2022 (při meziročním zvýšení o 58,9 %) to bylo podle ACEA již 9,4 miliardy eur. Naše Evropská unie se svou zničující politikou údajně brzké emisní nuly podobá principu vařené žáby. Nerealistické klimatické cíle, do nichž země EU dosud investovaly jeden bilion eur, a dalších pět na ně čeká, a které jen svými uhelnými plány každý týden Čína devalvuje emisně do mínusu, nás nakonec hrozí uvařit ve vlastním nadšení ze sociálně-ekonomickém rozvratu. Po trpkých zkušenostech z nutnosti vymanit se z drtící náruče ruského medvěda jsme nyní stále hlouběji v ozubené tlamě čínského draka. Ten se zatím ještě přátelsky usmívá.

https://svethospodarstvi.cz/komentare/klimatiste-jasaji-nad-soumrakem-zapadnich-spolecnosti/#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Autor vystudoval FFUK a postgraduálně MBA studia ekonomiky a managementu. Dříve působil např. jako zahraniční zpravodaj, šéfredaktor a ředitel ČTK, tiskový mluvčí Škody Auto a MPO. Nyní pracuje jako konzultant mj. v autoprůmyslu a je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie.

Milan-Smutny-152x152-c-default.jpg

Názorový časopis zaměřený na ekonomiku.

SVĚT HOSPODÁŘSTVÍ

Založeno 1959, od 1998 také online. Obnoveno 2021.