Biolog Marcel Züger se na úvod přednášky přiznal, že v roce 1997 naivně napsal: „Měli bychom umožnit vlkovi vrátit se důstojně do své staré vlasti.“
V roce 2021 bylo ve Švýcarsku geneticky identifikováno 150 vlků, tedy 16 smeček a v roce 2022 to bylo již 19 smeček. "Rychlý vývoj, který nikdo nečekal a který jsem nikdy nepředvídal, když jsem v roce 1997 psal tento článek."
Alpské zemědělství, které existuje pouze ve střední Evropě v kontrolované podobě, se mohlo rozvinout, až když vlci zmizeli. K soužití vlků a dnešního pastevního chovu nikdy nedošlo.
„Dnešní švýcarská krajina je krásná a těží z toho nejen cestovní ruch, ale také biologická rozmanitost. Máme nejvyšší welfare zvířat, potraviny nejvyšší kvality, pracovní místa, která jsou spojená se zemědělstvím, a ekonomiku pastvin, která je ve světě jedinečná,“ pokračuje biolog. „Tuto jedinečnou krajinu a její biologickou rozmanitost vytvořil člověk. Pokud farmář odejde, příroda prohraje."
Mnoho druhů nežije ve volné přírodě bez vlivu člověka, ale na loukách a pastvinách a při rezignaci na pastevní management by vymizely, jak vysvětluje pomocí dudka chocholatého. Ten je přísně chráněny podle Bernské úmluvy. Jedná se o tzv. deštníkový druh, což znamená, že tam, kde tyto druhy žijí, mají z něho prospěch i jiné druhy a kvalita biotopu je vysoká, na rozdíl od vlivu vlka.
Biolog Marcel Züger přednášku doplnil videem, na kterém vlk snadno skáče přes 1,05 metru vysoký elektrický ohradník, nebo obrázky podhrabávání nebo přelézání plotů. Dává to jasné důkazy, že člověk by si měl představit výběh vlků v zoo, aby měl šablonu pro ochranu proti vlkům.
Vlci vždy hledají slabé místo a najdou ho. Pak už nám zbývají jen strašlivé obrázky roztrhaného dobytka nebo krávy s visícím nenarozeným teletem.
Celá situace kolem „návratu vlků domu“ v podání aktivistů nabyla dynamické a neudržitelné podoby, která na mnoha místech vede k opuštění pastevního hospodaření. Pro vyhořelé, psychicky i fyzicky vyčerpané alpské pastevce, znamená ochrana vlků konec jejich práce.
Marcel Züger z pohledu odborníka na biologickou rozmanitost považuje provokativní výrok aktivisty Davida Gerkeho že „Vlk oživuje ovčáckou kulturu“ za výsměch.
„Pokud nic neuděláme, ve všech kantonech se vytvoří smečky a kolonizují celé Švýcarsko. To, co se aktuálně děje, je takzvaná habituace,“ vysvětluje Züger nebezpečný přístup lidí k vlkům. Přirozený vlk se stává kulturním vlkem, který nemá důvod zdržovat se mimo oblast lidského osídlení. „Existují jasné, vědecky prokázané studie, většinou smrtelných útoků na lidi. Toto nebezpečí existuje a je logickým pokračováním stupnice, která byla dosud splněna v každém bodě. Jsme na přímé cestě k eskalaci, pokud konečně neutáhneme šrouby."
Vysoká populace vlků také není kompatibilní s žádným ze tří pilířů udržitelnosti. Tedy není ani sociálně, ekologicky ani ekonomicky udržitelná.
"Integrace vlků do hustě osídlené kulturní krajiny nikdy nefungovala. Můžeme to kontrolovatelně zkusit, ale musíme to udělat tak, aby nebyly zničeny jiné sociální cíle. Dalo by se zkusit pracovat se zvířaty se správnými vlastnostmi a respektem k ochraně stáda, zvířata, která škodí, by měla být eliminována dříve, než se jejich chování přenese na potomstvo a rozšíří se.“
Každý, kdo chce vlka, by ho měl financovat; Pro letošní rok je to 15 až 20 milionů pro federální vládu a kantony, kolem 100 až 150 000 franků (3,8 milionů korun) na vlka ročně z veřejných prostředků. Přenášení nákladů na majitele zvířat označuje za vysoce neférové chování.
"To, co generace před námi vytvořily svým potem a úsilím, je dědictví, které bychom měli nadále ctít, a ne zničit ve velmi krátké době absurdní představou o rozšíření vlčí populace."
https://www.stgallerbauer.ch/tiere/wer-woelfe-will-muss-die-kosten-tragen/