Orlický týdeník ve svém čísle z 27.10. 2020 přinesl dva materiály věnované problematice výskytu vlků na Broumovsku a v Orlických horách. Byl to můj článek a rozhovor s tiskovou mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, která zastřešuje jednotlivé CHKO, ať už Broumovsko nebo u nás Orlické hory. Rozhovor s Kateřinou Šůlovou přinesl některá opravdu zajímavá tvrzení. Dovolím si pár „perel“ vybrat:
„Ano, v naší krajině je místo jak pro šelmy, tak pro pastevectví…vlci snižují nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové(!) škody na lesních porostech…lidé si musí(!) na jeho přítomnost postupně zvykat…rozumíme farmářům…hledáme proto způsob jak jim pomoci, připravili jsme program péče o vlka(!)…jeho cílem je minimalizovat škody…“. (Ty vykřičníky jsem doplnil já). Chtělo by se říci kecy, kecy, kecy. To by možná k dámě bylo nezdvořilé a tak zvolím osvědčené Shakespearovo: Slova, slova, slova! Ono se to od kancelářského stolu pěkně povídá, ale o realitě v terénu, hlavně na Broumovsku a v nedaleké budoucnosti i v našich horách, ta dáma neví vůbec nic. A nebo nechce vědět. A tak si tito lidé, dobře placení z našich daní, melou stále svou. Ostatně proč ne? Už přísloví říká že: Čí chleba jíš, toho píseň zpívej.
Stále jsme krmeni mýty o tom, jak vlci regulují zvěř, která páchá „miliardové škody“ na porostech. Jestli někdo dělá miliardové škody v lesích, tak je to kůrovec, jehož kalamitu mimo jiné způsobilo i hospodaření ve státních lesích v minulých létech. Uvážíme-li, že v minulém hospodářském roce myslivci odlovili více jak 470 tisíc kusů zvěře (cca 240 tisíc divočáků a 104 tisíc zvěře srnčí), tak nevím, co by tu vlčí smečky měly dvakrát co regulovat. A že vlci vybírají slabé a nemocné kusy? O to by mohli hovořit myslivci z Machova, kde vlci zlikvidovali jednu z nejkvalitnějších populací mufloní zvěře u nás. Ovšem to je podle ochránců přírody v pořádku, muflon byl k nám uměle zavlečen a nemá v naší přírodě co pohledávat. Na rozdíl od vlka, který sem patří!
Aby se to nemýlilo. Čerstvá zpráva z uplynulého víkendu hovoří o tom, že právě v Machově vlci znovu napadli ovčí stádo. Jednu ovci zadávili, čtyři kusy potrhali tak, že musely být utraceny. Je vidět, že „program ochrany vlka“ opravdu funguje. Ovšem program ochrany pasteveckých stád je v nedohlednu. Ostatně, jak tvrdí ona mluvčí, „majitelé hospodářských zvířat se dosud nenaučili svá stáda preventivně zabezpečovat…správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80% ochrany… společně s pasteveckým psem lze docílit až 95 % …ochranu lze docílit také jinou organizací pastvy…“! Ví ta dáma vůbec o čem hovoří?
Francouzský chovatel Cloude Font, říká: Jsme svědky úplné neschopnosti státu chránit dobytek a pastevectví. To hovoří o Francii. Tato věta však naprosto pasuje i na situaci u nás. Ministerstvo životního prostředí trpí totální paralýzou, ostatně otrava ryb v řece Bečvě a její následné vyšetřování je toho zářným příkladem. Europoslanec Zdechovský vyzval dopisem z 13.10. ministra Brabce, aby se věcí zabýval. Odpověď neznáme, asi žádná není. Problémem se zabývá bývalý hejtman Štěpán a řeší ho i současný hejtman Červíček. Odezva – nulová. Ale máme program na ochranu vlka!!!
Jedno je jisté, Na rozdíl od té dámy v úvodu jsem pevně přesvědčen, že vlk do kulturní zemědělské krajiny nepatří. Pokud obývá lokality, kde jeho pobyt nekoliduje s jinými aktivitami, nic proti tomu. Na Broumovsku už však stav dávno přesáhl únosnou mez a v Orlických horách se k tomu schyluje. Vlčí smečky jsou už natolik „oprsklé“, že vědí, že si mohou dovolit prakticky všechno. Každý, kdo si přečte zážitek paní Veroniky Garetové na stránkách www.vkltravunezere pochopí, že doba, kdy si vlci troufnou i na člověka, nemusí být až tak daleko. A to tady neříkám žádnou pohádku O červené Karkulce! A pak už nezbude než jediné. Střílet! Řešení musí tedy přijít rychle.
To by se ovšem museli probudit ti zodpovědní. Ale po Praze vlci – zatím - nechodí!
Josef Ježek
emeritní poslanec PSP ČR