Setkání Evropské unie chovatelů připravili francouzští chovatelé souběžně se 42. zasedáním Stálého výboru Bernské úmluvy na téma snížení klasifikace vlka požadované Švýcarskem.
Vlci ohroženi nejsou, ale volně se pasoucí zvířata ano!
"Pouze díky našim pasoucím se zvířatům a pastvě, která přispívá k ochraně životního prostředí, ochraně biologické rozmanitosti a udržování zaměstnanosti a sociální struktury existuje krajina, kterou máme rádi. Prostřednictvím této pastvy šetrné ke zvířatům lze zároveň nabízet vysoce kvalitní produkty. Součet toho všeho dělá z pasoucích se hospodářských zvířat jedinečné bohatství, které si naše společnost musí zachovat pro skutečně udržitelnou budoucnost" říká Wendelin Schmücker z Německa.
Ze všech těchto důvodů je nutné, abys došlo k realistickému přehodnocení důsledků šíření vlků po Evropě.
Z iniciativy spolku Pastviny a biodiverzita (Pâturage et biodiversité) dostali pozvání vystoupit na konferenci zástupci 11 států, včetně České republiky, za kterou měl prezentaci Tomáš Havrlant. Další země vyjádřily jednání podporu. Vzhledem k velkému zájmu médií o tuto problematiku a zároveň omezenému časovému prostoru, byly některé prezentace součástí výstupu na internetu nebo přeloženy na další setkání.
Situace je napříč Evropou podobná.
Ze strany zastánců vlků dochází k selektivnímu výběru informací pro veřejnost, zkreslování skutečného stavu v jednotlivých státech a snahy o zlehčování celkového rozsahu problému s vlky. Finanční prostředky napříč Evropou jsou využívány ve prospěch vlků velmi neefektivně.
Tlak ze strany vlka se stává pro chovatele opravdu neúnosným. Vlk stále častěji napadá další druhy: skot, koně, psy, a to i v příměstských oblastech, dokonce i na sídlištích.
Alain Baudouin, prezident Svazu chovatelů a pastevců Vercors Drôme-Isère popisuje výstižně naši situaci: "Vlk je ve Francii 30 let. Od té doby jsme vyzkoušeli spoustu věcí, byli jsme se podívat, jak to chodí v jiných zemích. Soužití není možné. Žádá se po nás, abychom žili spolu s vlky. Nevím, jestli máte dům nebo byt, ale je to trochu jako žít s myšmi: můžete žít s jednou nebo dvěma myšmi ve svém obytném prostoru, ale pokud jich je 50 nebo 100, už máte velký problém. V takové situaci jsme dnes s vlkem... "
"Děláme práci starou 7 000 let, pastevectví zde existuje 7 000 let, ukazují to archeologické důkazy a stopy v krajině. Pokud jsme zde ještě dnes, je to proto, že jsme se dokázali přizpůsobit a vyvíjet se. Ale dnes máme ruce a nohy svázané. Nemůžeme se k vlkovi chovat tak, jak bychom měli. Je beztrestný, a proto je stále troufalejší, skončí to lidskou tragédii."
Na stranu chovatelů se postavili poslanci Evropského parlamentu. Nedávno 24. listopadu přijali usnesení na podporu chovatelů, požádali o snížení klasifikace vlka s argumentem, že „ stav populace vlka z hlediska ochrany na celoevropské úroveni odůvodňuje oslabení stavu ochrany “.
„Doufejme, že toto evropské spojení chovatelů pasených zvířat a nezávislých odborníků je začátkem obratu v politice vůči vlkům. Ze zpráv z ostatních zemí jsme si museli uvědomit, že se nás evidentně snažili postavit proti sobě. Ochrana stáda nefunguje v žádné ze zemí, bez ohledu na to, kolik se investuje. Proč se nám například snaží namluvit, že ochrana hospodářských zvířat je ve Francii úspěšná? To je lež, jak jsme dnes zjistili. Díky setkání, ke které došlo dnes, budeme moci čelit této hře politiky a nevládních organizací silnějším způsobem.“- říká Klaus Sommeregger (Save the Alps) z Rakouska.
Někde praktikují realističtější přístup v regulaci vlků.
Svein Egil Hatlevik z Norska představil rajonizaci vlčí populace v Norsku. Norská zóna ochrany vlků je jen na nepatrné rozloze území. "UTMARK" je norský koncept, který zahrnuje hory, otevřené pláně, lesy, mokřady, pláže, náhorní plošiny a lesy, které jsou důležitým zdrojem pastvy a kde vlka nechtějí. Po dohodě tamních vlád a odborníků je velká část území Norska, Švédska a Finska zónou, kde nepřipouštějí rozmnožování vlků.
Na závěr akce účastníci konference podepsali společnou rezoluci, jejímž obsahem je požadavek na snížení stavu ochrany vlků, aby bylo zachováno vysokohorské a pastevní hospodaření v celé Evropě. Tato forma obhospodařování travních porostů je pro Evropu rovněž zásadní kvůli zachování biodiverzity, krásné krajiny, zaměstnanosti a počtu obyvatel venkova a v neposlední řadě také kvůli výzvám dnes tak často diskutované Zelené dohody.
Konference měla on line přenos přes YouTube a část přenášela i francouzská televize a referovali o ní všechna média.
https://leloupdanslabergerie.fr/lunion-europeenne-des-eleveurs/#Union
https://www.topagrar.at/europaeischer-schulterschluss-gegen-den-wolf-13245705.html