Po rozhodnutí, které má být oficiálně zveřejněno 6.12.2024, bude trvat tři měsíce, než bude status ochrany vlků v rámci Bernské úmluvy snížen k 7. březnu 2025.
Evropská unie deklaruje, že po tomto datu upraví odpovídající přílohy Směrnice o stanovištích.
Evropská komise také uvádí, že tato změna poskytne členským státům větší flexibilitu při řízení jejich populací vlků.
Venkovské komunity, zemědělci - hlavně chovatelé paseného dobytka, odborníci na biodiverzitu a část vědecké veřejnosti dlouhou dobu upozorňovali na problémy, které vnucené soužití s vlky přináší. Miliony EUR, stovky kilometrů elektrických sítí, tisíce pasteveckých psů a obrovské pracovní nasazení nepřineslo uklidnění situace. V některých lokalitách se podařilo škody způsobené vlky stabilizovat, jinde se omezila volná pastva a snížily se stavy pasených hospodářských zvířat.
.
.
Podle oficiálních údajů EU se počet vlků v Evropě zvýšil z 11 193 v roce 2012 na 20 300 v roce 2023 a vlci v EU zabijí každý rok nejméně 65.500 kusů dobytka. Každý rok. Takže podle těchto čísel každý vlk zabije minimálně tři hospodářská zvířata ročně. Skutečné čísla jsou určitě vyšší. Za každou roztrhanou ovcí, kozou, krávou, koněm nebo psem je zbytečné utrpení majitele a jeho rodiny.
Zastánci vlků nám říkali, že jinde to funguje, tak proč u nás ne. Dávali nám za přiklad sousední Sasko v Německu, Itálii, Španělsko. Stačí si jen lépe a lépe zabezpečit svá stáda a vlci budou raději lovit přemnoženou zvěř v lese.
Ve skutečnosti to bez negativních dopadů nefunguje nikde. Všechny státy, které nám dávali aktivisté za vzor, podpořily snížení ochrany vlků. To dokládá fakt, že nejen Rada zemědělství, ale i Rada ministrů životního prostředí všech států Evropské unie souhlasila s návrhem Evropské komise na snížení ochrany vlků.
.
.
.
Schválený návrh EU není první pokus o změnu, který se týká ochrany vlků v Evropě. Například v roce 2022 předložilo Švýcarsko podobný návrh, který byl zamítnut.
Další pokus přišel ze strany Evropské komise. Kvůli neudržitelné situaci Evropská komise 20. prosince 2023 představila další návrh na změnu míry ochrany vlka obecného, konkrétně přeřazení tohoto druhu z kategorie „zvláště/přísně chráněný“ do kategorie „chráněný“.
Ještě předtím v září 2023 vyzvala členské státy, příslušné experty i hospodařící subjekty a místní komunity k předložení aktuálních údajů o populacích vlka a jejich vlivu na životní prostředí, na hospodaření a místní komunity. Takto získané informace spolu s dalšími údaji byly podkladem pro tzv. hloubkovou analýzu stavu populací vlka v EU, kterou EK zveřejnila společně s výše zmíněným návrhem rozhodnutí Rady.
Výsledkem této odborné analýzy bylo potvrzení toho, co všichni tušili. „V souvislosti s návratem vlků zejména do území, kde se vlci delší dobu nevyskytovali, dochází k problémům a konfliktům, jako jsou útoky na hospodářská zvířata a konflikty se zemědělci a myslivci.“
.
.
Co se týká vývoje kolem nadměrné ochrany vlků, tak Bernská Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť byla sjednána dne 19. září 1979. Jedním z cílů bylo zamezit vymizení ohrožených živočichů, mimo jiné také vlků, kteří ve většině zemí Evropy byli z historických důvodů vyhubeni. Vlk se tedy v Evropě přísně chránil prakticky 45 let a jeho populace se začala rychle zotavovat.
Vlkům už delší dobu rozhodně nehrozí vyhubení. Ohroženost vlků podle červeného seznamu IUCN je na stupni LC – málo dotčený (Least Concern), kde jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.
Pravděpodobně ani autoři této normy z roku 1979 nepředpokládali, že reintrodukce vlků bude probíhat tak rychle a bude spojená s tak velkou kontroverzí.
Úmluva má v současné době 50 smluvních stran, včetně EU a všech jejích členských států. Sekretariát sídlí ve francouzském Štrasburku, v sídle Rady Evropy.
.
.
Když Česká republika přistoupila k Bernské úmluvě s účinností od 1. června 1998, bylo tehdy její rozhodování založené na doporučení odborníků nezatížených ideologickým pohledem, kteří dokázali odhadnout problémy, které může přísná ochrana velkých šelem v kulturní krajině přinést. Proto dokument ratifikovala s výhradami podle článku 22 proti zařazení některých ptačích a savčích predátorů (mimo jiných vlka a medvěda hnědého).
Změna nastala až s našim vstupem do Evropské unie dne 1. května 2004. Protože Bernská úmluva byla do značné míry začleněna do práva EU prostřednictvím Směrnice Rady 92/43/EHS o stanovištích, začala přísná ochrana platit i pro nás. Naše vláda si v průběhu přístupových vyjednávání - na rozdíl od některých jiných států - nedohodla výjimku, kterou ještě před šesti lety považovala za správnou.
.
.
To vedlo k neblahému vývoji v posledních letech v duchu přísloví být papežštější než papež.
Pod vlivem různých ochranářských organizací a aktivistů se státní orgány spokojily s financováním ochranných opatření proti útokům vlků a kompenzací za zabitá zvířata.
Je pravda, že Česká republika patří v tomto směru ke špičce v rámci celé Evropy. Výše podpory a kompenzace je po dlouholetém vyjednávání jedna z nejvyšších a ve většině případů nevede útok vlků v České republice k ekonomické likvidaci chovatelů. Proto by v dnešní době už měl každý chovatel u nás počítat s možností útoku vlka, zabezpečit si svá zvířata a nenechat mu je na prostřeném talíři. Každý má jiné podmínky a jiné možnosti zabezpečení. Nejjednodušší přístup k potřebným financím pro majitele, kteří nechtějí podstoupit proces přípravy a schvalování projektů, je poslední dva roky tzv. újma. Doufám, že to pomůže zastavit pokles stavu ovcí a koz.
.
.
Skutečný problém v ČR je ideologický přístup k ochraně vlků. Naše odpovědné orgány ještě nepřistoupily k odstranění jediného vlka, který útočil na hospodářská zvířata, a přitom překonal doporučené prostředky ochrany, případně útočil v bezprostředním okolí obydlí. Tímto přístupem se u vlků podporuje habituace. Přirozený vlk se stává kulturním vlkem, který nemá důvod zdržovat se mimo oblast lidského osídlení a situace může eskalovat až k přímému nebezpečí pro lidi.
Místo rychlé reakce ze strany státu se připravil tzv. Pohotovostní plán. Postup navržený v Pohotovostním plánu ve svém důsledku znamená, že v reálném čase nebude aktivně zasaženo proti žádnému vlkovi. Při dodržení všech zde doporučených postupů je případné teoretické rozhodnutí Krizového štábu o „odstranění jedince z populace“ neúčinné. Jakmile někde vlk útočí opakovaně, je nutné jednat rychle a zabránit dalším škodám a nenechat takové chování přenášet na další jedince, případně celé smečky. Po několika týdnech a měsících prodlení se případné rozhodnutí o eliminaci už nemusí týkat konkrétního škodícího jedince, ale bude se jednat jen o úředně povolenou mstu na „nějakém“ vlkovi.
.
.
.
Jak hodnotí současný posun v přístupu k vlkům v Evropě?
.
.
Návrh má v EU většinovou politickou podporu.
Naopak od různých organizací, neziskovek a aktivistů, kteří těžce nesou tuto prohru, se valí kritika a jsou připraveni využít všechny možnosti k ochraně vlků a prosadit svůj jedině správný názor proti všem.
.
Organizace na ochranu zvířat ve společném prohlášení uvedly, že „litují“ rozhodnutí Výboru Bernské úmluvy snížit ochranu vlků. V komuniké vydaném 3. prosince 2024 označily Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW), Eurogroup for Animals & Humane Society International/Europe rozhodnutí přeřadit vlka do kategorie „chráněný“ namísto „přísně chráněný“ za „nebezpečný krok zpět pro biologickou rozmanitost“, který „vytváří znepokojivý precedens pro ochranu volně žijících zvířat v Evropě“. Litují „politicky motivovaného rozhodnutí“, které „podkopává desetiletí pomalého, ale stálého pokroku v obnově druhu“.
Léa Badoz, vedoucí programu pro divokou přírodu v Eurogroup for Animals, uvedla, že „vlk je bohužel poslední politickou figurkou, obětí dezinformací.“
.
.
.
Jako jedna z prvních z vysoce postavených politiků se vyjádřila nová komisařka pro životní prostředí.
„Neustále rostoucí populace vlků a rizika, která představuje, opravňují k přizpůsobení statutu právní ochrany,“ potvrzuje nová evropská komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall ze Švédska správnost rozhodnutí Stálého výboru Bernské úmluvy.
.
.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvítala tuto „důležitou zprávu pro naše venkovské komunity a naše zemědělce. Bernská úmluva se rozhodla změnit stav ochrany vlků, protože potřebujeme vyvážený přístup mezi ochranou přírody a ochranou našeho živobytí,“ napsala v příspěvku na X.
.
.
Ministr životního prostředí Meklenburska-Předního Pomořanska Till Backhaus: „V Německu bylo nedávno potvrzeno 209 vlčích smeček. Podle oficiálních informací se populace pohybuje kolem 1600 zvířat. Dá se ale předpokládat, že do roku 2024 bude v Německu 2000 až 3000 vlků. Vlci v Německu opakovaně překonávají doporučené obranné mechanismy, jako jsou vysoké ploty.“
.
.
Italský europoslanec Flavio Tosi ve Výboru pro životní prostředí, prohlásil: „Bude trvat ještě rok, než vše definitivně zavedeme do právních norem a konečně poskytneme evropským zemím skutečnou možnost ochrany občanů, farmářů a chovatelů. Dnešní hlasování Stálého výboru Bernské úmluvy je rozhodujícím pokrokem, stejně jako loňské zářijové hlasování Evropské rady bylo historickým bodem obratu. Směrnice o stanovištích byla vždy svatým grálem zelené Evropy a ideologického environmentalismu. Teď se poměr sil změnil."
.
.
Filippo Rigo, radní provincie Veneta, k tomu říká: „Toto je první zásadní formální krok, který bude muset příslušný ministr nutně vzít v úvahu: musíme konečně vyřešit tento dramatický problém pro občany a farmáře. V průběhu let se šíření vlků stalo skutečnou pohromou pro chovatele i běžné občany. Stále častěji jsou zaznamenávány případy predace domácích zvířat či jinak problematické útoky. Dost bylo ideologií a váhání, je čas jednat, abychom zaručili bezpečnost našich občanů“.
.
.
Pro italského ministra zemědělství Francesca Lollobrigida je to pragmatické rozhodnutí a „skvělá zpráva, výsledek široce sdíleného postoje Evropské unie, o který Itálie mezi prvními národy požádala“. Vysvětluje, že "racionalizační činnost je nezbytná k zajištění druhů a produkčních činností, které se v mnoha oblastech Itálie dostaly kvůli vlkům do potíží. Rozhodnutí založené na vědeckých údajích, nám umožní provést racionální opatření.“
.
.
„Jsme spokojeni, náš závazek chránit v Evropě naše území byl konečně korunován úspěchem,“ jsou první slova Sergia Berlata, poslance Evropského parlamentu, několik minut poté, co bylo dosaženo konečného rozhodnutí. „Po více než třech letech neustálé práce v Parlamentu a Evropské komisi došlo dnes ke snížení úrovně ochrany vlka z přísně chráněného druhu na chráněný druh. Nyní se budou moci členské státy Evropské unie vybavit vnitrostátními plány řízení a kontroly vlků, aby byla zaručena rovnováha mezi různými druhy volně žijících živočichů a kompatibilita mezi přítomností vlka a člověka“ uzavírá Berlato, člen zemědělského výboru Evropského parlamentu.
.
.
LTO Netherlands (Zemědělská a zahradnická organizace Nizozemska) rozhodnutí nazývá „důležitým krokem k lepší rovnováze mezi přírodou a obyvatelnou krajinou. Návrat vlka do nizozemské kulturní krajiny má velké důsledky zejména pro chovatele dobytka. V hustě obydlených a urbanizovaných oblastech, jako je Nizozemsko, vliv vlka převažuje nad možnými přínosy pro biodiverzitu. Vlk staví zejména chovatele hospodářských zvířat před drastické a někdy neřešitelné rozhodnutí. Vlk má také dalekosáhlé dopady na rekreanty a obyvatele venkova, což znamená, že diskuse kolem vlka vyvolává intenzivní společenskou debatu. Vliv vlků na hospodářská zvířata a další volně žijící zvířata podtrhuje a ospravedlňuje potřebu větší flexibility v managementu vlků. Snížení stavu ochrany nakonec nabídne vnitrostátním a regionálním orgánům více příležitostí k efektivnímu jednání v situacích, kdy přítomnost vlků nebo jedinců způsobuje problémy.“ říká organizace.
.
.
Radní provincie Gelderlandu Harold Zoet říká, že se mu „velmi ulevilo rozhodnutím snížit stav ochrany vlka. Je to dobrá zpráva pro lidi, kteří žijí ve vlčích oblastech v Gelderlandu a pravidelně vidí problémy, cítí strach a neodvažují se jít do lesa."
.
.
Ministr životního prostředí Juan Carlos Suárez-Quiñones vlády Kastilie a Leónu ve Španělsku poukázal na důležitost rozhodnutí Stálého výboru Bernské úmluvy a zdůraznil jednomyslnost v Evropě ohledně právního režimu vlka, který "musí být flexibilní." Dále připomněl: „V roce 2021 přijala španělská vláda politické rozhodnutí o zvýšení stupně ochrany vlků, přitom dřívější režim lovu vlků minimalizoval problémy, jako jsou škody na farmách s hospodářskými zvířaty. Evropa jde jedním směrem a španělská vláda opačným. Doufám, že centrální vláda ustoupí a autonomie budou mít zase možnost přijímat opatření pro řízení tohoto druhu“
.
.
Copa - Cogeca tento krok bernského výboru uvítala a označila jej za „první konkrétní krok k tomu, aby byl vlk na úrovni EU zařazen na nižší seznam. Tato změna je zásadní pro umožnění opatření k řízení populace vlků v celé Evropě,“ zdůraznil zastřešující orgán se sídlem v Bruselu. „Jsme rádi, že instituce Evropské unie naslouchají potřebám zemědělců a obyvatel venkova navzdory mnoha tlakům ze strany těch, kteří se často nemusí potýkat s následky útoků. Predace zůstává stálou psychickou zátěží, která přispívá ke křehkosti pastevectví v mnoha regionech. Tímto zásadním krokem budou tyto změny formalizovány a bude připravena cesta pro skutečně harmonické soužití vlků, chovatelů hospodářských zvířat a venkovských komunit v celé EU-27 i v širším evropském regionu.“
.
.
.
Co tedy rozhodnutí Stálého výboru Bernské úmluvy znamená pro ochranu vlků v České republice?
.
.
Snížení ochrany vlků v rámci Bernské úmluvy nebude mít na míru ochrany vlků v nejbližší době žádný vliv, protože si ČR v době přistoupení k úmluvě uplatnila výhradu k ochraně vlka a není v případě vlků úmluvou vázána.
Významnější bude přeřazení vlka z přílohy IV do V ve Směrnici o stanovištích.
Pak se teprve pravděpodobně změní seznam zvláště chráněných druhů ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. a další zákonné normy.
Vlk ale stále bude chráněný a nezmizí od našich pastvin.
Dá se však předpokládat, že případná reakce na problémové vlky ze strany státu by mohla být jednodušší a rychlejší.
.
.
.
Většinový názor vlád, politiků a nezatížených odborníků ukázal, že dlouhodobá přísná ochrana vlků bylo chybné rozhodnutí a nemůže se dále prodlužovat.
.
.
Vlci nenaplnili slibované přínosy, naopak dlouhodobě negativně ovlivňují venkovské komunity a biodiverzitu.
Naivní představa o plachém vlku, který se zdaleka vyhýbá lidem a lidským obydlím, postupně vzala za své, když vlci zjistili, že jim od lidí nehrozí nebezpečí.
Teď bude záležet také na našich politicích a úřednících, jestli přenesou nový evropský přístup k vlkům do praxe a aktivním managementem vlčí populace pomohou omezit vzniklé škody a zachránit co se ještě dá.
Již nebude platit argument, „že to po nás chce Brusel“.
Je nejvyšší čas nahradit ideologii realistickým přístupem.
.
.
.
.
.
.
https://www.coe.int/en/web/bern-convention/-/44th-standing-committee
https://rm.coe.int/inf15e-2024-submission-on-behalf-of-the-european-union-of-a-proposal-f/1680b1e94e
https://www.mzp.cz/cz/bernska_umluva
https://www.face.eu/2024/12/a-change-to-the-protection-status-of-the-wolf-agreed/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2603734
https://www.wochenblatt-dlv.de/politik/jagd-wolf-eu-darf-schutzstatus-senken-578976
https://www.wochenblatt-dlv.de/politik/trotz-jagd-wolf-mehr-woelfe-schweiz-578979