Autor Carlo Alberto Salustri , známý jako Trilussa , se narodil v Římě 26. října 1871 a zemřel 21. prosince 1950. Je známý svými básněmi v římském dialektu, dokázal kombinovat satiru, sociální reflexi a kousavou ironii , čímž vytvořil mimořádný básnický soubor, který dodnes dojímá a nutí lidi k zamyšlení. V roce 1950 byl Luigim Einaudim jmenován doživotním senátorem . Trilussa je všeobecně uznáván jako jeden z největších italských básníků dvacátého století.
Báseň „La giustizia“ (Spravedlnost) je jedním z nejjasnějších příkladů toho, jak se římský dialekt může stát ostrým nástrojem k projednání otázek zákonnosti, spravedlnosti a moci .
V básni je hladový vlk postaven před soud za to, že roztrhal ovci na kusy . Nelze však očekávat skutečnou spravedlnost: soud se skládá z jiných vlků, kteří vynášejí rozsudek stejně absurdní, jako tragicky předvídatelný. Viník? Samotná ovce je vinná z toho, že byla roztrhána na kusy. Metafora je jasná: když spravedlnost vykonávají ti, kdo jsou u moci , ti slabší jsou automaticky vinni, ne za to, co udělali, ale za to, co reprezentují.
Hlas ovce nemá tolik hodnoty jako hlas vlka, pokud soudí pouze vlci. V tom spočívá skutečná tragédie dnešní doby.
I v dnešní době pravidla píší a interpretují ti, kteří mají zájem na jejich dodržování určitým způsobem, spravedlnost ztrácí svůj význam. Vina již není vázána na fakta, ale na společenskou roli: oběť je vinna z definice a viník je zproštěn viny díky svému silnému postavení.
Zde je plný text básně „La giustizia“ od Trilussy :
Vlk, který snědl ovci,
stanul před soudem.
„Vinen!“ řekl soudce.
„Ale abychom mohli soudit spravedlivě,
musíme si také vyslechnout názor
obhájce vlka.“
Vlkův právník řekl: „Nuže,
mohu bez problémů dokázat,
že ovce byla
nepřítelkyní mého klienta.
Zaprvé proto, že ho bečením
neustále provokovala a obtěžovala.
Zadruhé proto, že místo aby utekla,
jako by to udělala každá slušná ovce,
postavila se proti celému stádu!
To přece není normální chování!"
„O čem to teda mluvíme!“ řekl soud.
„Ovce je bezpochyby vinna!“