Oficiální stránky AOPK www.navratvlku.cz zveřejnily 1.10.2021 článek
"Stát má zájem za zabezpečení stád proti velkým šelmám: vyjádření AOPK ČR ke tvrzení některých chovatelů":
Reagujeme na některé výstupy, které se v průběhu září objevily v českých médiích.
„Přijde mi to, že není zájem, aby tu státní podporu farmáři využili,“ (Náchodský deník, 14. 9. 2021)
Realita: Stát poskytuje dotace na zabezpečení stád od roku 2015, protože do naší krajiny patří jak pastevectví, tak velké šelmy. Regionální pracoviště AOPK ČR chovatelům průběžně nabízejí konzultace k tomu, jak dotaci získat a stáda zabezpečit. Po zkušenostech z právě uplynulého programového období AOPK ČR připravuje zjednodušení dotačních pravidel, navrhuje také, aby se minimální částka, o kterou mohou chovatelé žádat, snížila na 50 000 Kč (doposud to bylo 100 000 Kč). Z Operačního programu Životní prostředí bylo v uplynulém období podpořeno téměř pět desítek žádostí o dotace na zabezpečení stád za více než 45 milionů korun, dalších 31 žádostí se ještě posuzuje. Nové žádosti se nyní nepřijímají, předpokládá se, že nové výzvy by měly být vyhlášeny počátkem roku 2022. Očekává se, že dotace bude opět 100%.
Chov hospodářských zvířat stát podporuje také ze standardních zemědělských dotací, v některých případech také například z Programu péče o krajinu.
„Hlavně nás na ty chyby upozornili až tři dny před ukončením dotace, aby to nešlo moc napravit. Můžu si o tom myslet, co chci,“ (Náchodský deník, 14. 9. 2021)
Realita: V rámci kontrolních mechanismů pro administraci žádosti bylo zjištěno, že ačkoliv byla žádost shledána jako formálně správná a přijatelná, vyskytují se v ní zásadní nedostatky, na základě kterých musela být vrácena k přehodnocení a došlo k jejímu zamítnutí. Chovatelé byli na chyby upozorněni 6 dní před koncem výzvy. Žádost však stihli ještě upravit a znovu podat. Šlo přitom o první pokus těchto chovatelů o získání dotace. Vlci jsou však na Broumovsku již šest let.
„Nemáme sílu udělat nějaká další opatření, zvlášť když víme, že nebudou fungovat tak, aby útokům zabránila.“ (Náchodský deník, 14. 9. 2021)
Realita: Přítomnost vlků je pro chovatele poměrně nová situace. Zkušenosti ale ukazují, že kvalitní a funkční zabezpečení stád možné je (například v jižních Čechách či ve Šluknovském výběžku). V případě, na který odvolává Náchodský deník, je stav ohrad od příchodu vlků stále stejný. Plot ze 4 drátů lze na mnoha místech podlézt nebo prolézt, místy je značně zarostlý ve vegetaci, napětí kolísá a často nedosahuje doporučených 5 kV. Majitelé sice mají 4 pastevecké psy ve věku 3 roky, ale nejsou volně s ovcemi, natož aby je hlídali přes noc. Stav, kdy psi nejsou s ovcemi volně na pastvině, nelze označit za ochranné opatření před útoky šelem.
„Za poslední měsíc a půl jsme přišli o více než 40 ovcí," (Náchodský deník, 14. 9. 2021)
Realita: AOPK ČR za celý letošní rok u tohoto chovatele ohledávala a posuzovala 31 uhynulých ovcí. Chovatelé mají nárok na náhradu škody u prokazatelných škod, pracovníci z regionálních pracovišť AOPK ČR drží pohotovost ve dnech pracovního volna, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni. U zvířat, která byla asanována ještě před ohledáním a nebyla ani jinak zdokumentována, lze jen obtížně určovat původce škody.
„Chci, abych v případě, kdy můj pastevecký pes napadne člověka nebo jiného psa, byla zbavená odpovědnosti,“ (FTV Prima, 20. 9. 2021)
Realita: Pokud se vlastník (pastevec) o své stádo a pastevecké psy řádně stará, psy má správně vycvičené a socializované, pastvinu přiměřeně a dostatečně srozumitelně (zejména tabulemi) označenou, veřejnost předem informuje, pak prakticky nemůže dojít ke vzniku jeho právní odpovědnosti (trestní, přestupkové ani občanskoprávní), pokud jde o střety pasteveckých psů s vlkem, ani pokud jde o ztráty na životě, zdraví či majetku jiných osob či na zvířatech (nejčastěji jiní psi). Více na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/pravni-odpovednost-za-pastevecke-psy/
„Zkušenosti ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Ochrana chovaných zvířat je v místech, kde vlk žije, mnohdy kvalitnější, než tomu bylo dříve. Přesto je stále dost chovatelů, kteří nemají stáda dostatečně zabezpečena. Nyní připravujeme dostupnější finance z evropských zdrojů a kromě toho hledáme způsob, jak chovatelům z národních zdrojů pokrýt vícenáklady spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, kontrola ohradníků a jejich funkčnosti, práce pasteveckých psů. Pastevectví a přítomnost velkých šelem se vzájemně nevylučují, jak se můžeme přesvědčit třeba v Německu, Slovensku, Španělsku, Itálii či Rumunsku. Přítomnost vlka je však u nás někdy onou poslední kapkou, která způsobí, že pastevci nakonec upouštějí od celkově nerentabilního chovu ovcí a koz“, dodává Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Kontakt:
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail: karolina.sulova@nature.cz, tel: 724 102 406
Reakci na tento článek vydal Spolek za ochranu pastevectví
Vážené vedení AOPK, vážená paní Šůlová,
dovolte nám, jako zástupcům chovatelů, reagovat na Váš článek ze dne 1. 10. 2021, který se objevil na stránkách AOPK s názvem Stát má zájem na zabezpečení stád proti velkým šelmám.
Stát poskytuje dotace na zabezpečení stád od roku 2015, protože do naší krajiny patří jak pastevectví, tak velké šelmy. Regionální pracoviště AOPK ČR chovatelům průběžně nabízejí konzultace k tomu, jak dotaci získat a stáda zabezpečit. Po zkušenostech z právě uplynulého programového období AOPK ČR připravuje zjednodušení dotačních pravidel, navrhuje také, aby se minimální částka, o kterou mohou chovatelé žádat, snížila na 50 000 Kč (doposud to bylo 100 000 Kč). Z Operačního programu Životní prostředí bylo v uplynulém období podpořeno téměř pět desítek žádostí o dotace na zabezpečení stád za více než 45 milionů korun, dalších 31 žádostí se ještě posuzuje. Nové žádosti se nyní nepřijímají, předpokládá se, že nové výzvy by měly být vyhlášeny počátkem roku 2022. Očekává se, že dotace bude opět 100%.
Chov hospodářských zvířat stát podporuje také ze standardních zemědělských dotací, v některých případech také například z Programu péče o krajinu.
Jak uvádíte, stát poskytuje dotace od roku 2015. Od té doby chovatelé upozorňují na složitost tohoto opatření, přesto, jak sami uvádíte, dosud pravidla zjednodušena nebyla. Nemůžete se tedy pozastavovat nad tím, jak málo žádostí bylo podáno, při množství postižených zemědělců. To, jaký je přístup AOPK k problematice, dokládá i to, že žádosti podané v srpnu se mají schvalovat v listopadu. Díky poloze většiny postižených chovatelů ve vyšších nadmořských výškách, v podstatě odsouváte realizaci těchto projektů na další rok.
To, že jsou dotace 100 % je také zavádějící, neboť účinná trvalá opatření se do limitů nemohou vejít. (více např. Agrotrans).
V rámci kontrolních mechanismů pro administraci žádosti bylo zjištěno, že ačkoliv byla žádost shledána jako formálně správná a přijatelná, vyskytují se v ní zásadní nedostatky, na základě kterých musela být vrácena k přehodnocení a došlo k jejímu zamítnutí. Chovatelé byli na chyby upozorněni 6 dní před koncem výzvy. Žádost však stihli ještě upravit a znovu podat. Šlo přitom o první pokus těchto chovatelů o získání dotace. Vlci jsou však na Broumovsku již šest let.
Je naprosto irelevantní, zda byla žádost zamítnuta 6 nebo 3 dny před uzavřením výzvy. Prohlášení chovatelů do médií probíhalo ve značném emočním vypětí po opakovaném útoku vlků.
Podstatné je, že 6 dní před ukončením podání žádosti, která, jak píšete, byla formálně správná a přijatelná, nebylo žadatelům umožněno její doplnění, případně oprava. Pokud by měl stát, v tomto případě AOPK, opravdu zájem peníze chovatelům poskytnout, proč neumožnil opravu, ale žádost rovnou zamítl. Vzhledem k tomu, že žadatelé byli schopni podat žádost novou, je jasné, že oprava mohla být provedena.
Vlci jsou na Broumovsku opravdu již šest let. Přesto AOPK chystá zjednodušení žádostí o dotaci na opatření na ochranu před vlky na rok 2022.
Přítomnost vlků je pro chovatele poměrně nová situace. Zkušenosti ale ukazují, že kvalitní a funkční zabezpečení stád možné je (například v jižních Čechách či ve Šluknovském výběžku). V případě, na který odvolává Náchodský deník, je stav ohrad od příchodu vlků stále stejný. Plot ze 4 drátů lze na mnoha místech podlézt nebo prolézt, místy je značně zarostlý ve vegetaci, napětí kolísá a často nedosahuje doporučených 5 kV. Majitelé sice mají 4 pastevecké psy ve věku 3 roky, ale nejsou volně s ovcemi, natož aby je hlídali přes noc. Stav, kdy psi nejsou s ovcemi volně na pastvině, nelze označit za ochranné opatření před útoky šelem.
Zkušenosti z Broumovska jsou však jiné. Vlci útočí i v ohradách postavených dle doporučení AOPK. V zahraničí se pak ukazuje, že vlci útočí i na zabezpečená stáda.
Co se týče zmiňovaného měření napětí. Žádáme AOPK o protokol z měření, na jehož výsledky se odvoláváte.
Zejména bychom rádi věděli:
Jaký přístroj k měření byl použit.
Zda byl pracovník provádějící měření řádně proškolen, před tím, než začal manipulovat s vysokonapěťovým zdrojem impulzů.
Zda byl přítomen majitel farmy, nebo jím pověřená osoba.
Zda pracovník zjišťoval, jestli v době měření například někdo nevstupoval do ohrady a nesnížil tak dočasně její výkon.
Neodbornou manipulací mohlo dojít nejen k poškození vlastního zdroje impulzů, ale i celé elektrické soustavy farmy.
Pastevečtí psi nemohou být bez dozoru v ohradě, která k tomu nebyla určená, proto je nutné urychlit schvalování žádosti o dotaci na její vybudování.
Pokud se vlastník (pastevec) o své stádo a pastevecké psy řádně stará, psy má správně vycvičené a socializované, pastvinu přiměřeně a dostatečně srozumitelně (zejména tabulemi) označenou, veřejnost předem informuje, pak prakticky nemůže dojít ke vzniku jeho právní odpovědnosti (trestní, přestupkové ani občanskoprávní), pokud jde o střety pasteveckých psů s vlkem, ani pokud jde o ztráty na životě, zdraví či majetku jiných osob či na zvířatech (nejčastěji jiní psi). Více na https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/pravni-odpovednost-za-pastevecke-psy/
„Zkušenosti ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Ochrana chovaných zvířat je v místech, kde vlk žije, mnohdy kvalitnější, než tomu bylo dříve. Přesto je stále dost chovatelů, kteří nemají stáda dostatečně zabezpečena. Nyní připravujeme dostupnější finance z evropských zdrojů a kromě toho hledáme způsob, jak chovatelům z národních zdrojů pokrýt vícenáklady spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, kontrola ohradníků a jejich funkčnosti, práce pasteveckých psů. Pastevectví a přítomnost velkých šelem se vzájemně nevylučují, jak se můžeme přesvědčit třeba v Německu, Slovensku, Španělsku, Itálii či Rumunsku. Přítomnost vlka je však u nás někdy onou poslední kapkou, která způsobí, že pastevci nakonec upouštějí od celkově nerentabilního chovu ovcí a koz“, dodává Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Zde je nutné připomenout, že nejde pouze o právní odpovědnost za napadení nepovolaných osob psem. Daleko podstatnější je morální odpovědnost. Žijeme na vesnicích v malých komunitách a už jen to, že může dojít k napadení našich sousedů, jejich dětí je obrovské riziko. Je proto naprosto nezbytné, nejdříve podpořit stavbu ohrad, nezdržovat schvalování a poté teprve je možné psy ke střežení stád použít. Dále je nutné přispívat i na chov psů.
Vyjádření pí. Jelínkové je dlouhodobě nepřátelské vůči lidem chovajícím svá zvířata na pastvinách.
Ve Francii přes 90 % útoků v roce 2019 proběhlo na zabezpečená stáda. To, jak soužití s vlkem funguje například v Rumunsku, dokumentuje případ, kdy k útoku došlo za přítomnosti pastevce, psů a za bílého dne. https://vlktravunezere.cz/situace-v-zahranici/ostatni-staty/rumunsko-smecka-vlku-za-sebou-zanechala-desitky-mrtvych-ovci-po-jedinem-utoku/
Podobné zkušenosti jsou i z ostatních států. V Rakousku, Švýcarsku i jinde se již problémový jedinci loví. Může snad někdo tyto země nařknout, že nechrání svoji přírodu? Naopak. V mnoha státech dochází k masivním protestům chovatelů. To nelze považovat za bezproblémové soužití vlka s pastevci.
Žádáme o informaci, jak p. Jelínková zjistila, že je chov ovcí a koz nerentabilní. Z pohledu úředníka, který je 8 h v práci a bere za to nemalou výplatu, se jistě může zemědělství, zejména chov zvířat, kde se pracuje od rána do večera za nízké platy, jevit jako nerentabilní. Naštěstí si většina společnosti uvědomuje, jakou roli zemědělci zastávají. Především výroba potravin, ale i údržba krajiny je v podstatě společenskou poptávkou. Pokud tito zemědělci kvůli útokům vlka s chovem zvířat na pastvinách končí, je to důsledek především složitě nastavených pravidel na čerpání peněz na ochranu stád, o čemž AOPK ví a již po 6-ti letech! se chystá tato pravidla zjednodušit. Není tedy na pořadu dne napadat chovatele za to, že nemají zabezpečená svá stáda. Nadřízení pí, Jelínkové by měli její výroky zhodnotit a rozhodnout, zda dělá svou práci v souladu s posláním AOPK.
Z celého článku vyplývá spousta nijak nepodložených domněnek, které absolutně nepatří do vyjádření zástupců státu. Zde není prostor pro vlastní úvahy s cílem poškodit protistranu. Chovatelé nejsou ti, kteří současnou situaci způsobili. Politici si tyto problémy uvědomují, nabízejí chovatelům finance a MŽP a AOPK by se měly snažit tyto finance k chovatelům dostat, nikoli klást překážky v jejich čerpání.
Závěrem nám dovolte říci, že jako spolek budeme rádi, když AOPK bude opravdu oporou pro chovatele, bez jejichž práce by krajina vypadala úplně jinak, než ji známe dnes. A pokud tedy bude mít někdo zájem o zlepšení zabezpečení svého stáda, bude mu AOPK nápomocna, nikoli naopak.
Ve Vernéřovicích 7. 10. 2021
Spolek za ochranu pastevectví