Opatření na regulaci predátorů mají své výsledky. V posledních 15 letech došlo k výraznému poklesu ztrát pasených zvířat. V roce 2007 se z pastvy kvůli útokům predátorů téměř 40 000 ovcí a jehňat nevrátilo do svých stájí.
Tyto čísla vypovídají pouze o zabitých zvířatech, která jsou proplacena státem.
"Vidíme, že opatření, jako je oddělení predátorů a pasoucích se zvířat v čase a prostoru (ploty na ochrany stád, nižší práh pro usmrcování škodlivých zvířat v prioritních oblastech pastvy), přispěla k nižším ztrátám. Je však náročné dosáhnout cíle snížit ztráty na pasoucích se zvířatech a zároveň dosáhnout populačních cílů pro predátory, protože velká část škod vzniká v některých oblastech při nepředvídatelných situacích," říká Ellen Hambro, ředitelka norská agentura pro životní prostředí.
Vypořádání kompenzací v roce 2021 vykazuje přibližně 15procentní nárůst kompenzací ve srovnání s rekordně nízkými ztrátami v roce 2020.
Za rok 2021 bylo vyplaceno 43 921 831 NOK (asi 106 milionů korun) jako kompenzace za ovce ztracené kvůli chráněným predátorům.
Licencováný lov vlků je velmi efektivní a téměř všichni vlci odhalení mimo vlčí zónu byli v posledních zimách zabiti místními lovci nebo Norskou agenturou pro ochranu životního prostředí.
V období pastvy je naopak obtížnější vlky odstřelit, a tak může dojít k rozsáhlým škodným situacím od jednotlivých zvířat, která se potulují mimo vlčí zónu. V roce 2021 bylo takových případů méně, říká Hambro.
Největší škody na ovcích a jehňatech působí v Norsku stále rosomáci a rysi. Dále jsou to mimo vlků také medvědi a orel.
Společné pro vlky a medvědy je, že i když je těchto druhů v Norsku relativně málo, jedinci, často mláďata na cestách, mohou za daných podmínek napáchat velké škody v omezených oblastech a časových obdobích. Počet útoků v dané oblasti se tak může rok od roku značně lišit.