Agentura ochrany přírody a krajiny informuje na svých stránkách 11.2.2022 o výsledku sčítání škod, které působí vlci na domácích zvířatech pod titulkem „Škody vlkem na hospodářských zvířatech meziročně klesly.“
Mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šulová uvádí pro ČTK: „Loni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad, za minulý rok eviduje 190 útoků vlků, předloni jich bylo 238. Chovatelé mohou čerpat na ochranu stád dotace a stát vyplácí také kompenzace za kusy prokazatelně zabité vlky. Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků.“
Pominu skutečnost, že v současnosti není otevřená žádná možnost k podávání projektů na čerpání dotací (mimo krajský program KHK). Teprve se připravují dotační programy na pokrytí investičních nákladů na realizaci preventivního zabezpečení stád, a to prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP 2021 – 27), kde bylo dosaženo shody na snížení limitu pro poskytnutí podpory ze stávajících 100 tis. na 50 tis. Kč, což v budoucnu umožní čerpání podpory na preventivní opatření vyššímu počtu žadatelů.
Poslední čísla s nadějí na zlepšení situace kolem vlků dále upřesňuje hlavní garantka Programu péče o vlka obecného z roku 2020.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ komentuje statistiky Jindřiška Jelínková, vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Když se podíváme na oficiální tabulky škod na stránkách navratvlku.cz, tak opravdu můžeme za rok 2021 vidět méně útoků, než v roce 2020.
To ale rozhodně nic nevypovídá o dobré práci AOPK v oblasti poradenství a prevence škod a o fungování preventivních opatření.
Nechci zásadně zpochybňovat uvedená čísla. Je sice trochu divné, že například v roce 2019 nebyly žádné zraněné ovce a v roce 2020 jich bylo 119, ale to může být měnící se metodikou. Z vlastní zkušenosti také vím, že někteří chovatelé nechtějí škody z různých důvodů stále častěji hlásit.
V podobné situaci byli zastánci vlků prakticky ve všech státech Evropy, kde se pod kuratelou státu a Evropské komise vlci rozšiřují na nevhodná území. Uvedu jen několik příkladů jejich špatného odhadu vývoje.
První může být příklad Švýcarska, kde se počty vlků a výše škod dá porovnat s naší republikou.
Spolek propagující rozšiřování vlků Gruppe Wolf Sweiz (GWS) po zveřejnění statistiky o počtu zabitých hospodářských zvířat vlky ve Švýcarsku za rok 2019, která ukazuje pokles oproti roku 2018, s nadšením sděloval: „Rozšířený dojem, že vlci zabíjejí stále více hospodářských zvířat a že ochrana stád je stále obtížnější, je zavádějící. Statistické vyhodnocení počtu vlků a útoků na hospodářská zvířata dokazuje účinnost ochrany stáda.“
Tuto tiskovou zprávu, která je podobná nedávné zprávě AOPK, zveřejnili 19.6.2020.
K jejich zděšení se hned následující rok počet obětí takřka zdvojnásobil a dosáhl rekordní výše.
Kvůli neudržitelnému vývoji 30.6.2021 oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (Bafu): „Regulace vlčích smeček je povolena od 10 zabité ovce nebo kozy u zabezpečených stád a od 15 zabitých zvířat u nechráněných stád, případně po zabití tří koní nebo skotu.“
Podobná je situace v Německu. Od roku 2019 se počet vlčích území (smečky, páry a jednotlivá zvířata) zvýšil v Německu o 12 procent, ale počet zabitých zvířat se navýšil o 37 procent. Některé státy do této statistiky zavádějí jen zvířata způsobilé pro kompenzační platby (vlk překoná ochranná opatření, která jsou stanovena jako minimální standard).
Ochránci vlků přesto jásají, protože v roce 2020 v Sasku poprvé od „návratu vlků domů“ klesl počet zabitých domácích zvířat. Ale za cenu, že od prvních útoků vlků klesl počet chovaných ovcí ze 143 710 ks na necelých 60 000 ks, na neuvěřitelných 41 % původního stavu.
V Braniborsku, po frustraci ze schopnosti vlků překonávat doporučené ochranné zařízení a obcházet pastevecké psy, dokonce Braniborský svaz farmářů vyzval vládu k radikální změně přístupu. Požadují, aby vláda zastavila všechny programy na ochranu hospodářských zvířat a místo toho umožnila ochranný lov vlků podle skandinávského vzoru. "Chováme stále ostřejší psy a stavíme vyšší a vyšší ploty, ale to vlka nezajímá, když má hlad," argumentuje Frank Michelchen, zmocněnec pro vlky a ekologický zemědělec z Leibschu ve Spreewaldu. "Musíme si konečně přiznat, že jedinou fungující ochranou stáda je méně vlků." Jejich iniciativu „Wolf - nein danke!“, která požaduje, aby se z velkých částí Braniborska stala „WOLFS FREIEN ZONE“ (ZÓNA BEZ VLKŮ) podpořilo několik tisíc sedláků a obyvatel venkova.
Rakousko, které se snažilo najít cestu k soužití mezi vlky a pastevectvím zažívá silné rozčarování. Útoky vlků a škody na hospodářských zvířatech se v roce 2021 prudce zvýšily. Jejich počet se tak oproti roku 2020 zdvojnásobil a pastevci opouštějí horské pastviny. Například v tyrolském Oberlandu probíhají několikaleté pilotní projekty zaměřené na ochranu stád, změnu organizace pastvy a pastevecké psy. Z preventivních důvodů se pokusné pastviny nacházejí v turisticky nepříliš frekventovaných oblastech. Státní instituce uvádí první výsledky s rozpaky. Útokům vlků se nedaří zabránit a dochází k enormnímu nárůstu nákladů na pasení ovcí o více než 400 procent a výrazně zvýšenému zatížení nejen pastevců, ale i manažerů a jejich pomocníků. Odklon od volně se pasoucích ovcí má také negativní dopad na dobu krmení, přírůstek hmotnosti a přenos nemocí. Ukázalo se, že ani zkušený ovčák a pastevecký pes nezvládne ochranu před vlky sám.
Podobně se můžeme podívat na vývoj ve Francii, kde se vlci přizpůsobili ochraně stád a pasteveckým psům a 95 % úspěšných útoků je na zabezpečená stáda.
Neudržitelnost současného přístupu k ochraně vlků řešili i ministři zemědělství zemí EU, kteří jednali o problémech s vlky na Radě pro zemědělství a rybolov 15.11.2021 v Bruselu a vyzvali Evropskou komisi k řešení tohoto problému.
O obrovských problémech s vlčí populací napříč Evropou jednal na půdě Evropského parlamentu 10.ledna roku 2022 v Bruselu také Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, kterému předsedá německý poslanec Norbert LINS. Mimo jiné navrhuje přepracování Směrnice o stanovištích z roku 1992 kvůli odlišnému stavu oproti době přijetí. „Populace velkých šelem vedou ke konfliktům s venkovským životem a zemědělstvím, které je třeba vyhodnotit a řešit. Kromě vlivu na cestovní ruch způsobují velké šelmy škody v zemědělství, především chovatelům hospodářských zvířat. Někteří zemědělci se dokonce rozhodli ukončit svou zemědělskou činnost kvůli přetrvávajícím útokům velkých šelem na jejich hospodářská zvířata, které v některých členských státech EU vedly nejen ke ztrátě pracovních příležitostí, ale i k migraci z venkova do měst.“
Ještě bych se chtěl krátce dotknout informaci o možnosti podání žádostí o dotace na preventivní opatření proti útokům vlka v OPŽP 2014-2020.
Rozhodně to nepovažuji za úspěch AOPK. Spíše je to velká blamáž ze strany úředníků, kteří navrhovali tento finanční nástroj pomoci chovatelům.
Osobně doporučuji všem chovatelům v oblastech s vlčí přítomností (brzo to bude prakticky celá republika), aby využili všechny možnosti financování a snažili se co nejvíce zabezpečit svá stáda a znepříjemnit vlkům útoky. Nemohou ale doufat, že tím získají klid.
Nutit zoufalé farmáře k podávání žádostí přes tento nevhodný program však byla chyba odpovědných pracovníků. Velká administrativní náročnost a limitující podmínky odradily většinu postižených chovatelů. Jak uvádí sama AOPK, v rámci 8 výzev za celé období bylo podáno jen 135 žádostí. Z těchto 135 žádostí jich bylo celkem 44 staženo žadatelem nebo nesplnilo podmínky. Z projektů vyčnívají dva, které jsou personálně propojené. Projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_058/0006131 Hnutí DUHA "Soužití s velkými šelmami v České republice" za 7 585 184 Kč (mimo jiné projekt financuje... komplexní osvětově-vzdělávací kampaň, která je nezbytnou potřebou pro pozitivní přijetí velkých šelem veřejností a zvýšení tolerance k atraktivním, ale zároveň konfliktním druhům šelem.) a Mendelova univerzita v Brně podala projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_139/0012815 "Preventivní opatření před útoky velkých šelem a jejich monitoring" za 8 856 832,76 Kč.
V rámci schválených žádostí bylo podle AOPK pořízeno celkem 24 pasteveckých psů.
Porovnejte s Francií, která má asi pětinásobek vlků, ale stát podpoří ročně cca 5000 pasteveckých psů a 2790 smluv na ochranu stád.
Všechny tato čísla působí ještě větší rozpaky, když si uvědomíme, že v České republice bylo k roku 2020 registrováno 4 145 chovatelů ovcí a 1 563 chovatelů koz. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet útoků na dobytek, tak je mezi žadatele potenciálně nutno započítat také 12 005 chovatelů skotu.
Věřím, že se podaří realizovat naši dohodu s Ministerstvem životního prostředí, které připravilo návrh nového národního dotačního programu zacíleného na zajištění prevence vzniku škod na stádech, ohrožených návratem vlků do české krajiny. Program má pomoci hlavně drobným hospodářům k realizaci preventivních opatření. Především pak všem hospodářům ulehčit od (více)nákladů nezbytných k zajištění péče o hospodářská zvířata v oblastech s výskytem vlka, kde je nezbytná častější kontrola chovaných zvířat, údržba ochranných opatření nebo péče o pastevecké psy.
Vidím to jako vstřícný krok ze strany MŽP, který pomůže zpomalit rychlé snižování početního stavu ovcí v ČR.
Početní stavy ovcí totiž klesly od počátku rekolonizace vlčí populace za posledních šest let z 231 694 kusů v roce 2015 na 183 145 kusů v roce 2021. Ubylo neuvěřitelných 48 549 ks. To je pokles o 21 %! Pokles stavu ovcí se stále zrychluje, mezi roky 2020 a 2021 se snížily stavy o dalších 10 %.
Když se vrátím na začátek mého příspěvku, tak musím konstatovat, že paní mluvčí AOPK Karolína Šulová a Jindřiška Jelínková, vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů AOPK, s největší pravděpodobností špatně vyhodnocují statistické údaje. Z dlouhodobého hlediska nebude docházet v ČR ke snižování škod způsobených vlky a podpořené preventivní opatření nemají zásadní vliv na počet útoků vlků na domácí zvířata.
Můžeme si vzít příklad ze Skandinávie nebo nově ze Švýcarska, které jsou všeobecně respektované pro svůj přístup k ochraně přírody. Pro ně není rajonizace sprosté slovo, mají početní limity vlčí populace a ochrana pastevectví a života na venkově pro ně není jen povinná fráze při umanuté obhajobě vlků.