Ochranáři se střelili do vlastní nohy.
Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně.
Fotopasti i přímá pozorování letos potvrdila, že se smečka rozrostla. Příchod vlčat na Jablunkovsku doprovází častější útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce.
„Rodičovský pár se nyní nachází v obtížném období, kdy musí uživit mláďata, která zatím nedovedou sama lovit. Přirozeně proto vyhledává nejsnáze dostupnou potravu,“ vysvětluje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí Duha, které se ve spolupráci se zoology z Mendelovy univerzity v Brně provádí na území monitoring vlčí populace.
Přesto ochranáři předem nikoho nevarovali. Násladný katastrofální vývoj dávají za vinu postiženým chovatelů.
„Vlčí útoky v těchto lokalitách trvají zhruba už pět týdnů. Nejprve jeden chovatel přišel o čtyři ovce, před dvěma týdny šelmy třikrát zaútočily na stádo jiného majitele a před několika dny vlci napadli stádo dalšího chovatele,“ vylíčil Třineckému hutníku Aleš Cwik z odboru životního prostředí jablunkovské radnice.
Frustrace farmářů
„Jsme v koncích, protože s tím řešením si nevíme rady,“ krčí rameny Marcela Bojková. Vlci její stádo napadli v poslední době už dvakrát a roztrhali sedm ovcí. Nepomohl ani elektrický ohradník. Šelmy lanka proskočily a dostaly se ke stádu. Čtyři ovce jsou stále v péči veterináře.
Není to výjimečná situace. Naopak. Začalo to v dubnu a útoky za poslední měsíc nabírají na četnosti. „Celkově bylo za měsíc zabito 44,“ upřesňuje Aleš Cvik z odboru životního prostředí jablunkovské radnice.
Chovatelé jsou z útoků nervózní. Chtějí, aby se proti vlkům aktivně zasáhlo. Podle pozorování místních se zvířata chovají netypicky. „Lovem se baví, kolikrát ovce ani nezabijí a ty tam běhají třeba bez jedné nohy,“ popisuje starosta Jablunkova Jiří Hamrozi z KDU-ČSL.
Vlci se navíc pohybují blízko lidských obydlí. „Měl by se člověka bát, ale on útočil v Nýdku pár desítek metrů od náměstí. Takže je nasnadě, že jsme začali debatu o eliminaci podezřelých jedinců,“ říká nezávislý starosta nedaleké Bystřice Roman Wróbel.
Absurdní řešení ze strany ochránců vlků. Plašení nebo odstřel
V krajním případě by to znamenalo i odstřel vlků nebo jejich odchyt či plašení. O tuto výjimku už starostové zasažených obcí požádali. Vyřízení může trvat několik týdnů.
„Profesionální, koordinované, cílené plašení je vázané na udělení výjimky, čili je to v nějakém správním rozhodnutí udělené povolení. V současné chvíli ho má jediný subjekt – Mendelova univerzita. Krajský úřad s ní jedná o tom, aby tuto činnost započali,“ vysvětluje ředitel regionálního pracoviště správy Chráněné krajinné oblasti Poohří Jan Klečka.