Farmáři na Broumovsku ve Vernéřovicích zažehli 10.května 2019 vatru na protest proti nekontrolovatelnému šíření vlků, kteří se vrátili po 250 letech.
Přidali se tak k obyvatelům venkova po celé Evropě, kde dnes hoří tisíce ohňů. Je to výraz nesouhlasu s naivní provlčí politikou, která poslední desetiletí převládá v celé Evropě. Má za důsledek krutou smrt desítek tisíc pasených zvířat ročně, stres postižených chovatelů a omezení pastevectví. Tím se ohrožuje tradiční péče o krajinu s negativním důsledkem pro biodiverzitu.
„V přírodě jsou jiné podmínky než v době, kdy zde žili vlci. Ve svém důsledku je vlk pro pestrost naší přírody škodlivý a může vést k nebezpečí pro obyvatele venkova. Jednoznačně vede ke snížení komfortu pobytu v přírodě a k omezení pastevectví v dotčených regionech,“ řekl pořadatel protestu, chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant.
„Navrhujeme kompromisní řešení. Nechceme vystřílet všechny vlky, jak nás ve zkratce prezentují některá média. Navrhujeme stanovit území, kde budou vlci bez omezení žít, nabízí se národní parky celé Evropy. Na druhou stranu se vymezí zemědělská krajina, kde vlci nebudou tolerováni,“ řekl Tomáš Havrlant.
Předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima si posteskl nad milionovými ztrátami, když vlci za minulý rok zdecimovali asi polovinu mufloní zvěře se světovými parametry v tamních třech honitbách.
Potlesk si vysloužil bývalý ředitel trutnovské lesnické školy doktor Josef Štych, který označil šířící se vlky za introdukovaný, nepůvodní druh.
„Nynější vlk není původní zvěř, která zde byla vyhubena koncem 19. století. Jedná se v podstatě o hybridy, promiňte mi ten výraz, o bastardy. Stejně tak jsou nazýváni mufloni v Machově, kteří rovněž nejsou stoprocentně čistokrevní, ale na rozdíl od vlků je populace muflonů v Machově - nebo spíš možná byla - nejkvalitnější na celém světě,“ namítal doktor Josef Štych, vědecký pracovník a bývalý ředitel lesnické školy v Trutnově. Navrhl vyčlenit vlkům nejlépe oplocené vojenské újezdy.
„Kdyby se vám někdo snažil namluvit, že je to konflikt mezi zlými chamtivými zemědělci a hodnými ochránci přírody, to je lež. Je to konflikt mezi dvěma pohledy na ochranu přírody. Nemáme tu pralesy, ale kulturní krajinu a ochrana přírody stejně jako politika a společnost musí jít zespoda. Na pastvinách žije hmyz, obojživelníci, kterými se živí ptáci, další v potravním řetězci navazují. Tady máme velké rezervy. Může se stát, že pastviny plné života vyměníme za lány kukuřice, pokud tu bude moc vlků,“ varoval Jan Kováč ze Svazu chovatelů ovcí a koz, který pětadvacet let farmaří na Náchodsku.
Farmář Vladimír Menčík ze Šonova se zatím ještě ani neodvážil vyhnat ovce na pastvu, zatím je má v ovčíně. Kvůli tomu ale mají méně mléka. Kdyby nechal ovce na loukách, třikrát za noc by je musel jet zkontrolovat. Teď přemýšlí, že si snad koupí karavan a bude nocovat na pastvinách.
„Dvacet let máme farmu, ovce dojíme a je to v poslední době čím dál horší. Když dojde k útoku vlka v dojných stádech, dojde i ke stresu ovcí a úbytku mléka. Rady lidí ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO), že si máme dávat ovce na noc do košáru, jsou nesmyslné, ráno bychom nic nenadojili,“ řekl farmář. „Udělali jsme ploty v délce deseti kilometrů. V době, když jsme je osazovali, CHKO požadovalo, aby nebyly vyšší než metr. Teď nám řekli, že jsme si udělali ploty špatné, že mají mít 1,5 metru. Podle nálady příště řeknou, že to má být 1,8 metru. Máme pod elektřinou čtyři dráty a podle Hnutí Duha je jednoduché to předělat za 2,5 až 3 miliony. Je to crcání prostředků ze státního rozpočtu,“ zlobil se chovatel Menčík z biofarmy v Šonově. Pořídil si i pastevecké psy kangaly, ale i když je měl v zimě v ovčíně, i tak se smečka asi čtyř až pěti vlků odvážila na deset metrů k ovčínu. Minulý týden mu vlci zabili border kolii přímo před ovčínem. Farmář přitom má zkušenosti z Náhorního Karabachu, kde pracoval u ovčáků i s dvaceti psy, a varuje, že taková plemena pak mohou zaútočit i na turistu zkracujícího si cestu přes ohrady.
„Víme, že protestem ničemu nezabráníme, ale chceme jím upozornit na ten neskutečný problém, který tady vznikl. Problém s vlky je v celé Evropě. Rozšiřují se, přemnožují a nikdo na to nereaguje,“ říká Jan Šefc, chovatel ovcí z východočeského Lachova, který je dlouhodobým kritikem návratu vlka do volné přírody. Od roku 2015 ho to stálo už asi 70 ovcí. Řešit ochranu svých stád vysokými ploty a chovem speciálně vycvičených pasteveckých psů však podle Jana Šefce není možné, a to především u lidí, kteří mají veliká stáda. „Opatření jako pastevecký pes nebo třímetrové ploty do dnešní krajiny nepatří. Na Broumovsku se ročně pohybuje 500 tisíc turistů a není možné, aby tady svévolně běhali pastevečtí psi. V mém případě by to bylo zhruba 20 psů a jenom jejich krmení by mě stálo asi 700 tisíc za rok, to bych ty ovce vůbec nemusel chovat,“ vypočítává.
Za ASZ podpořil požadavky zemědělců pan Ing. Tláskal. O své zkušenosti s životem v sousedství vlků se podělil Lukáš Krecbach z Adršpachu.
Z jiného pohledu se na současnou politiku státu vůči vlkům podíval starosta Meziměstí a krajský radní pan Bc. Pavel Hečko.
Zapálení protestní vatry také odstartovalo sbírání podpisů pod petici "Za ochranu pastevectví, proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace"
Podle počtu podpisů svůj názor na vlky v naší krajině přišlo vyjádřit přes 400 lidí. Tím se naše akce stala největší v celé Evropě v tomto roce.