Když jsem dnes v době oběda stála vedle svého stáda, zastavilo vedle mě auto s rumunskou poznávací značkou.
Vystoupili z něj dva muži v pracovním oblečení a zdvořile se představili jako nájemní dělníci, kteří pracují na nedaleké stavbě, mají polední pauzu a bydlí v domě vedle stáda.
Jeden z nich nám řekl, že ještě před necelými dvěma lety pracoval ve své vlasti v Karpatech jako pastevec a že dobře zná psy na hlídání dobytka.
Protože se mu naši psi velmi líbili, využil příležitosti a podělil se o své zkušenosti.
Sdělil, že doprovázeli 500členné stádo vždy nejméně ve dvojicích, někdy i ve trojicích, spolu se čtyřmi osly a dvanácti psy na hlídání dobytka. Znamenalo to pro ně pracovat nepřetržitě celé měsíce, bez úlev, dovolených, možnosti být nemocný, bez nedělních, svátečních a nočních příplatků, a to vše jako zaměstnaní pastevci.
Rychle jsme se dostali k tématu vlků a medvědů. Zatímco u medvědů byl ještě relativně klidný, protože loví individuálně a dají se poměrně snadno odehnat, zejména psy, u vlků se docela rozohnil. Útoky vlků představují vždy velké nebezpečí pro všechny zúčastněné. Popisoval několik desítek útoků, které v průběhu let zažil.
Ve většině případů si útoku jako první všimli osli v rozsáhlém a nepřehledném terénu. Sloužili výhradně jako poplašné systémy a v žádném případě ne jako ochránci stáda, jak se u nás často prodává. Když jsem mu to řekla, zavrtěl hlavou a řekl: „Hloupí Němci!“.
Oslí upozornění pak přivolalo na scénu pastevecké psy na ochranu stáda i pastevce. Psi, pokud byli dobře cvičení, se rozdělili, mladí chránili stádo, zkušení šli přímo na vlky, i když ti útočili ve smečkách z několika stran.
Pastevci byli vždy ozbrojeni a neváhali zastřelit útočícího vlka. Ve většině případů vlci tahali za kratší konec nebo si odnesli jen několik zvířat; vždyť každé zabité zvíře znamená obrovské hospodářské škody a poškozuje profesní čest pastevců. Podle jeho zkušeností by však bez odstřelu vlků při útoku již nebyla možná žádná pastva, protože smečky by jinak vše převálcovaly. Podle něj se poměrně rychle stáhnou, když zjistí, že jim při útoku padl soukmenovec.
Oba také nechápali, jak může být někdo tak hloupý, že dovolí, aby se vlci nekontrolovaně množili...
Vysvětlila jsem jim, že tady v Německu se lidé vždycky rádi odvolávají na studie..., oni dva se začali smát a shodli jsme se, že studie přináší užitek a kýžený výsledek především tomu, kdo ji zaplatil...
Řekla jsem jim také o problémech, které s sebou ochrana stád obecně, ale zejména se psy, v Německu přináší. V Rumunsku nic takového nemají, znají přece hodnotu stád. A když jsem jim řekla, kolik mám ovcí, odpověděli, že musím mít několik stálých zaměstnanců. Já to popřela, protože mzdové i nemzdové náklady na práci a náklady na ochranu stád jsou prostě příliš vysoké. Jeden z nich mě poplácal po zádech a s mrknutím oka řekl, že bych měla emigrovat do Rumunska, kde budou pro pastevce lepší pracovní podmínky.
Nakonec jsem jim řekla, že Rumunsko je u nás často dáváno za vzor soužití pastvy a vlků, což ty dva úplně rozesmálo, protože v Německu jsou úplně jiné podmínky než v Rumunsku. Především by ze všeho nedělali vědu...
Přišlo mi opravdu vzrušující slyšet, jak to funguje jinde!
A vsadím se, že vlčí fanoušci se teď zase zblázní...
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1243350050556486&set=a.599549298269901
https://www.facebook.com/nowolvesnl
http://www.heidschnuckenherde.de/
https://www.facebook.com/reel/1158306658801740
https://www.facebook.com/groups/1503466479731717/user/100064446859627/