Napsáno pro
OBECNÍ ZPRAVODAJ SVĚTLÉ HORY NA BRUNTÁLSKU
1.12.2020
Autor:
Stanislav Zámečník
-Farma U Stromovouse, Světlá Hora-Stará Voda
-statutární místopředseda spolku Terra Natura Jeseníky, z. s.
-člen dobrovolné stráže ochrany přírody CHKO Jeseníky
-člen IFR - mezinárodní asociace strážců národních parků
Vážení spoluobčané,
Dovoluji si níže uveřejnit celoevropskou výzvu Sdružení pro podporu německé-ho chovu ovcí Förderverein der Deutschen Schafhaltung e.V. (FDS) adresovanou všem evropským chovatelům skotu, koz a ovcí. Zároveň si dovolím pár základních informací. A to jako tak trošku vzácný mix ekologa a zároveň chovatele. Jde o dost velký problém, který se našich končin zatím netýká, neboť prokazatelný výskyt vlčí smečky na našem území a celém území Jeseníků zaznamenán nebyl. Jsou pouze dva, nebo tři diskutabilní útoky na ovečky v oblasti kolem Čakové, kde vlk nebyl prokázán, ale ani vyloučen. Nicméně dá se s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že díky masívní a často i umělé podpoře rozšiřování vlčí populace ze strany některých, zdůrazňuji a podtrhuji slůvko některých, vedoucích představitelů ředitelství AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny, nadřízený orgán všech Správ chráněných krajinných oblastí, rezervací a zvláště chráněných území) se tady vlčí smečky velmi brzo objeví. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy neexistuje smysluplná diskuse mezi těmito lidmi a chovateli, kdy existuje jen a pouze diktát ze strany AOPK a hnutí Duha provázený pouze účelovými jednostrannými informacemi těchto subjektů. Nedá se zde vše krátce popsat, aby to čtenáře neunavovalo. Bylo by to tak na 10 stran textu. Mám již půl roku připravenu na toto téma prezentaci, se kterou jsem seznámil paní starostku a kterou bych chtěl, pokud mi to bude umožněno, odprezentovat i na veřejném zastupitelstvu obce. Což v této době nelze.
Ano, vlk do přírody patří. Ale do divočiny. Jeho přítomnost v hustě zastavěných územích se nikde na světě neosvědčila. Proto naši předci postupovali, jak postupovali. Např. severské země se svými téměř neobydlenými oblastmi severských lesů a tunder s rozlohami několikanásobně většími než naše republika drží regulacemi stav vlků přibližně a orientačně na počtu 200 kusů na stát. (Podrobnosti zašlu na požádání, popř. v případné prezentaci). Podobná situace je i v Alpských zemích. Navíc každý kdo viděl mapu Evropy, tak ví, že např. celé pásmo Jeseníků je velikostně na úrovni malinkatého bezvýznamného údolí v pásmu Alp. Ve Spojených Státech Amerických při populaci 6 000 kusů vlka na celém území s výjimkou Aljašky a Havaje ukončila vláda celostátní ochranu vlka a přenechala regulaci jednotlivým státům. A to z důvodu nekontrolovatelného nárůstu škod páchaných vlkem. Výše uvedení chtějí na území naší republiky včetně přeshraničních horských oblastí, rozšířit populaci vlka na několik sto-vek kusů. V krajině kde divočina neexistuje, kde je území v drtivé většině kulturně obhospodařovanou krajinou, ve které žijí a živí se lidé. Vyjma několika ti
stovek hektarů Národních přírodních rezervací (NPR). AOPK dostala tuto problematiku do naprosté absurdity. Z posledních zbytků divočiny v NPR (vrcholy Jeseníků, Krkonoš, atd.), kde mohl vlk být, udělala díky akceptaci masové turistiky a developerských projektů v podstatě zábavní centra, či přímo lunaparky pro vlka logicky nevhodné. A chce udělat z hustě zalidněného podhůří, kde je vidět z jedné vesnice do druhé, divočinu pro vlka vhodnou. To, jak se jim to dokonale podařilo, můžeme dnes a denně vidět v CHKO Broumovsko, kde 20 členná smečka doslova terorizuje místní obyvatelstvo. Útoky na domácí zvířata probíhají dvakrát i třikrát týdně, a to i uprostřed obcí a i na malinkaté chovy dvou tří oveček na zahrádkách rodinných domů. V poslední době si troufají i na stáda mastného, či mléčného skotu s telaty. AOPK argumentuje nedostatečným oplocením, ale věřte, že zde máme řadu přátel farmářů chovajícím kravky, ovečky a kozeny, kteří mají své chovy dobře zabezpečeny ohradami, včetně elektřiny v kombinaci s ploty a v nich pastevecké psy. A přesto mají totálně zdecimovaná stáda. Přesto na svých pozemcích nachází roztrhaná zvířata umírající v krutých bolestech. Vlci zkrátka tato zabezpečení překonali. Pořádné masívní oplocení pastvin samozřejmě pomůže. Ale oplocení s betonovými základy proti podhrabání. Min. 180cm vysoké pletivo z masivních drátů a s ostnatými dráty nahoře. A neustále pod proudem. Otázka zní: Opravdu chceme takto zadrátovanou a neprůchodnou krajinu? Kdy navíc tato oplocení bude platit daňový poplatník, neboť je na ně vypisována 100% dotace. Na tuto dotaci však má chovatel nárok až po prokázané škodě vlkem. Jako preventivní opatření si ji musí chovatel financovat sám, i když by si zvířata na svém pozemku ubránil zcela jednodušším způsobem. Musí se zkrátka dívat, jak mu vlčí smečka roztrhá a sežere několik chovaných zvířat a pak má teprve nárok na dotaci. Zkuste si navíc představit takto oplocené tisíce hektarů pastvin kolem našich obcí. Za stovky milionů korun. A to díky pár lidem, kteří tvrdí, že návrat vlka je známkou toho, že se naše krajina uzdravuje. Opravdu máte pocit, že se stav naší krajiny myšleno celorepublikově tak razantně zlepšil. Pro mne osobně jako ekologa je tento nízkoprahový PR marketing odporný. Pokud tito lidé chtějí masívní rozšíření vlka a jeho absolutní ochranu, ať tedy platí náklady s tím spojené ze svých soukromých prostředků a ne z prostředků daňových poplatníků. Každý si přece své koníčky hradíme sami. Navíc zcela pragmatické porovnání přínosu vlků v hustě obydlené krajině versus náhrady škod, náklady s tím spojené a celkové výrazné zhoršení stavu krajiny, jde jednoznačně proti vlkům.
AOPK rovněž argumentuje, že za každé uhynulé zvíře vyplácí náhrady. Ale už si neuvědomuje, že řada nás chovatelů nedokáže ztrátu finančně vyčíslit, neboť zvířata máme jako členy rodiny a ztráta je nevyčíslitelná. Že jsou nám takové
finanční prostředky zcela ukradené a naše zvířata nevyměníme ani za miliony. AOPK dohnalo situaci tak daleko, že řada chovatelů na Broumovsku (ale i např. nedaleko v Beskydech) je na pokraji psychických sil a nemůže už dál. Jde o konkrétní lidi, které osobně znám. Tito lidé přišli během posledních pár měsíců o mnoho let piplaná stádečka a zcela na pokraji sil nocují s posledními vystresovanými zvířaty ve chlévech na pastvinách. A to jen díky několika ti členům hnutí DUHA a několika ti vedoucím představitelům ředitelství AOPK. Tito lidé nikdy nic nechovali, tak zkrátka nedokáží pochopit, že existují lidé, pro které je ztráta zvířete nevyčíslitelná a kašlou na náhrady. A je o to bolestivější, že se na to musí dívat, musí to akceptovat a nesmí zvířata na svých pozemcích bránit. Musí obětovat svá zvířata kultu absolutní ochrany vysazeného vlka díky koníčku pár jedinců. Paradoxem zcela absurdním je pak to, že ministerstvo zemědělství vyplácí těmto chovatelům nemalé částky formou dotací na chov zvířat např. v “národním programu zálohování genetických zdrojů národních plemen důležitým pro výrobu potravin“, či podporou dojených zvířat, atd., aby pak ministerstvo pro životní prostředí vyplácelo dotaci těm samým chovatelům za to, že jim ty samé zvířata roztrhá přemnožená, nestandardně se chovající vlčí smečka pod absolutní ochranou. Přeloženo: Evropský daňový poplatník přispívá smysluplně na chovy zvířat a tím i na péči o krajinu a zároveň přispívá na to, že výsledek této snahy, tedy chovy, jsou decimovány a zvířata sežrána absolutně chráněnými vlky.
AOPK jako hlavní argument rozšiřování a absolutní ochrany vlka uvádí přemnoženou zvěř v krajině a následné škody v lesních porostech, zejména nově osázených po kůrovcové kalamitě. Nevím, jestli je nebo není zvěř přemnožená. Na to nemám analýzy opřené o tvrdá data. Považuji však za legitimní položit otázku proč to AOPK nevyřeší s vlastníky lesů, vlastníky honiteb a mysliveckou jedno-tou. Je přece daleko jednodušší udělat redukci odstřelem a maso zužitkovat, než vysadit v hustě zalidněné oblasti vlka a zvěř nechat roztrhat. Což bude ale platit do té doby, než vlci narazí na první pastviny. Nebo si AOPK na tyto dobře organizované složky netroufne a tak jde cestou nejmenšího odporu a odepisuje chovatele?
Samostatnou otázkou a dlouhým tématem je debata, zda mít v krajině krásné, pasením udržované, druhově pestré louky, nebo mít krajinu zarostlou, druhově chudou, zanesenou náletovými dřevinami, ale s vlčími smečkami. Zase zde platí, že jedna složka státní správy vyplácí nemalé prostředky na chov a takto i na četnými studiemi prověřenou péči o krajinu, zatímco druhá složka státní správy tuto snahu dokonale ničí a sabotuje a raději vyplácí náhrady za zvířata zabitá vlčí smečkou. A ještě si dovolím jeden ekologický argument. Každý vrcholový predátor všude na této planetě, pokud se dostane k lidským obydlím, kde se chovají zvířata, přestane lovit a začne chodit jak do spižíren pro zvířata chovaná. Ano v Keni, či Tanzanii takové predátory odchytí a odvezou je 300km daleko doprostřed divočiny Národního parku. Kde chce takové vlky u nás přesunou AOPK. Do vedlejšího okresu, kde ještě nejsou?
Vážení spoluobčané. U nás problém Broumovska zatím není, ale může být. Je zde opravdu obrovská snaha výše uvedených, aby se „objevily“ vlčí smečky i v Jeseníkách, tedy i u nás. Proto si dovoluji níže otisknout výzvu Ing. Tomáše Havrlanta starosty Vernéřovic, jedné vlčím terorem nejvíce postižené obce na Broumovsku a Sdružení pro podporu německého chovu ovcí s prosbou o její podporu. Zdůrazňuji, že jde jen a pouze o apel na zahájení smysluplné diskuse všech zainteresovaných a ukončení jednostranného diktátu výše uvedených. Svůj názor mám opřený o dlouholetou dobrovolnou práci pro ochranu přírody a krajiny a také o zkušenosti co by malého chovatele.
S úctou k Vám
Zámečník Stanislav