Jen mezi roky 2024 a 2025 klesly stavy ovcí o 2,2 % a koz o 2,5 %.
Podle informací ze zemědělských organizací, za pokles stavů pasených hospodářských zvířat může také ochrana velkých šelem, hlavně vlků. Jsou i jiné faktory, které paradoxně působí proti pastevectví, které je tradiční formou hospodaření v krajině a produkuje z ekologického hlediska nejkvalitnější potraviny.
Není to otázka ceny, protože ta se například u jatečných jehňat v daném období podstatně zvýšila.
Mezitím globálně v období 2003-2023 rostly stavy chovaných koz +48 % a ovcí +30 %.
Většina nárůstu je v rozvojových zemích, odkud paradoxně dovážíme zpracované maso, často vyráběné v nekontrolovatelných podmínkách. V zemích, ze kterých dovážíme zvířata a maso, které si umíme v Evropě vyrobit, neplatí standardy zdravotní péče o zvířata, které se dodržují v Evropě.
Celková konzumace masu v EU byla v posledních letech stabilní, spotřeba kuřat vzrostla.
Naše závislost na těchto dovozech díky politice vedení EU roste.
Proč se nepoučíme z vývoje kolem přesunu automobilového průmyslu, spotřebního zboží a třeba léků mimo naše území?
Jak se dalo předpokládat, informace o snižování počtu hospodářských zvířat uvítali zástupci rewildingu a veganství. Podle jejich představy o budoucnosti, po ukončení chovu hospodářských zvířat se 70 % půdy může vrátit pro divokou přírodu, ušetří se 60 % vody a hlavně se o 60 % sníží emiseskleníkových plynů.
Tyto informace pocházejí z údajů o populaci hospodářských zvířat v EU , které 30.6.2026 zveřejnil Eurostat.
https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20260630-2
https://ec.europa.eu/eurostat/web/agriculture/database?node_code=apro_mt_ls