Jednání uvedla předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) Veronika Vrecionová „Potřebujeme vyvážený přístup mezi ochranou vlků a našim životem, který je ohrožený kvůli nárůstu počtu vlků v některých částech EU. Vypovídající je nedávné rozhodnutí Stálého výboru Bernské úmluvy, který na podnět EU snížil stupeň ochrany vlků.“
Zástupce Evropské komise Humberto Delgado Rosa informoval o stávající situaci kolem vlků.
„Po usnesení Evropského parlamentu z listopadu 2022 došlo k hloubkové analýze situace kolem populace vlků na území EU, výsledky byly publikovány v prosinci 2023. Došlo k značnému nárůstu populace vlků. Máme povinnost chránit vlky z hlediska evropského práva. Návrat vlků však způsobuje zemědělcům značné škody. Už jeden vlk může udělat velké škody. Chápeme důležitou roli zemědělství a jeho přínos k rozvoji krajiny. Budoucí právní změny ochrany vlka umožní členským státům flexibilnější přístup, ale nadále bude chráněn. Máme povinnost zavést vlka do krajiny. V rámci evropského práva se vlci po 7.březnu 2025 přesunou z přílohy 4 přísně chráněná do 5 chráněná. Členské státy se mohou rozhodnout zachovat vlky jako přísně chráněné ve své vlastní legislativě. Vlci zůstanou v krajině a Komise bude nadále financovat preventivní opatření (investice do plotů, psů a pracovníků s větším či menším úspěchem využívá 15 členských států a program LIFE se zaměřuje na podporu soužití s vlky)“
Španělská poslankyně María del Carmen Crespo Díaz řekla: „Nadměrná ochrana vlků má negativní sociálně ekonomické dopady. Naše zástupkyně v komisi Tereza Riberová se za celou svoji karieru ve Španělsku nesešla s chovateli skotu, pro ni bylo prioritou jen ochrana vlků. Je potřeba také chránit mentální zdraví chovatelů.“
Francouzský poslanec Éric Sargiacomo: „Máme asi tisíc vlků na ¾ území Francie a vyvolává to velké problémy. Vlci útočí stále častěji. Komise říká, že máme dotace na ochranu a kompenzaci, ale je to také vážné trauma, když na vaše stádo zaútočí vlci. Jaký bude harmonogram dalšího postupu?“
Valérie Deloge, francouzská farmářka a politička: „Nemůžeme připustit, aby naši chovatelé byli obětováni na oltář ideologie, která upřednostňuje vlka oproti těm, co nás živí. Ideologii zdivočení je chybná. Přežití tisíce rodin na vesnici je závislé na revizi Směrnice o stanovištích. Já jsem sama zažila dva útoky vlka.“
Bert-Jan Ruissen z Holandska: „Já bych rád požádal komisi, aby to urychlila, protože jsme ztratili kontrolu nad situací kolem útoků na stáda, které jsou stále četnější. Země jako je Nizozemsko zažila incident napadení dítěte vlkem. My jsme schválili usnesení jako Evropský parlament a vyzvali jsme komisi, aby snížila ochranu vlka co nejrychleji, ale už tři roky uběhly. Den po změně Bernské úmluvy už měla předkládat svůj návrh Parlamentu a Radě, aby se snížila ochrana vlka.“
Elsi Kaarina Katainen z Finska: „Je nepřípustné, aby zemědělci museli chránit své děti, své psy a stáda před vlky, když úřady o to nedbají. Zemědělci ztrácejí důvěru v Evropskou unii. Chci požádat komisi o přesný harmonogram, jak dlouho to bude ještě trvat, než dospějeme k závěru.“
Proti názoru kolegů se postavil Thomas Waitz, rakouský politik ze Strany Zelených: „Vypadá to, že vlci jsou největší problém zemědělství v EU. Vlci nejsou zdaleka problém. Jednotlivé státy budou muset poskytovat vědecké podklady, když budou chtít regulovat vlky. Většina útoků na domácí zvířata mají na svědomí potulní psi, ne vlci. Sám jsem to několikrát zažil, na mé stádo útočili psi. Chtít regulovat vlky je projev populismu.“
Anja Hazekamp, nizozemská členka Strany pro zvířata se zeptala, jak komise odpoví na protesty vědců z Evropské iniciativy pro velké masožravce, kteří jsou proti regulaci vlků a jaký vliv na financování preventivních opatření bude mít přeřazení vlků. „Vlci jsou tady kvůli rovnováze ekosystémů, mají právo na to, aby tady žili, tak jako my. Nezabíjejte vlky!“
Ivan David k problému dodal: “Musíme se vrátit k základní argumentaci. Vlk se nevrací do Evropy 12.století, kdy tady žilo několik milionů lidí a na obrovské ploše rostly lesy. Tomu je potřeba přizpůsobit naše opatření a hledat racionální východiska. Snížení ochrany je krok správným směrem, protože vlci působí velké škody. Vždy mě dojímá, když někdo řekne, že existují jiné problémy a že přeci není žádný problém finančně nahrazovat škody způsobené vlkem, protože na to je peněz dost. A pokud nám docházejí, tak si je můžeme půjčit. Je také potřeba si uvědomit, že vlk mění své chování, protože je inteligentní a zvykl si na to, že mu nehrozí žádné nebezpečí a podle toho se chová.“
Europoslanec Benoît Cassart, belgický politik a chovatel skotu: „Kdy nás komise seznámí s postupem opatření ke snížení ochrany vlků?“
Jessika van Leeuwen, nizozemská politička za Hnutí zemědělců a občanů: „Stále poslouchám, jak Zelení říkají, že zemědělcům jde jen o peníze. Ale co utrpení lidí a zvířat? Je velký rozdíl mezi pohledem venkova a městské populace. Rodiče se bojí pouštět děti v některých oblastech Nizozemska kvůli vlkům ven.“
Dánský europoslanec Asger CHRISTENSEN: „Potřebujeme lepší regulaci vlků. Není to k smíchu. Zkusili jsme psi a ploty, nefunguje to. Lidé žijí ve strachu. Pastva z venkova zmizí.“
Gilles Pennelle je francouzský politik a profesor: „Vlk není slučitelný s extenzivním chovem dobytka. Vlk není kompatibilní s pohodou zvířat a biodiverzitou. Vlk není kompatibilní se zdravým rozumem. Ti, kdo prosazují vlka jsou utopisté, jsou to nebezpeční lidé.“
Marie Dauchy, francouzská politička, která je od roku 2022 poslankyní Evropského parlamentu. „Já bydlím v okrese, kde máme 4 až 8 útoků denně. Vlci běžně procházejí centrem města. Moje známá chovatelka má několik pasteveckých psů, elektrické ploty, ovčáka, a přesto na ni vlci útočí. Každé dva dny ve Francii jeden zemědělec spáchá sebevraždu. Jestli nebudeme s vlky nic dělat, jednou se probudíme s národem bez duše, bez kořenů, protože to přinášejí zemědělci.“
Christine SINGEROVÁ z Německa: „Nastal nejvyšší čas přizpůsobit ochranu vlka realitě. Někde je za pět minut dvanáct. Vlk byl dlouhodobě symbol pro politickou nečinnost.“
Céline IMART z Francie. „Vlci jsou hrozbou pro náš venkov. Musíme uvažovat o ukončení reintrodukce vlků a úplném zrušení jeho ochrany.“
Cristina GUARDA z Itálie za Zelené. „Tento problém skutečně existuje. Musíme vydávat další prostředky na ochranu stád. Záleží na jednotlivých farmách, jak se využijí.“
Sergio BERLATO z Itálie. „Naši chovatelé každý den čelí vlkům. Má to negativní vliv na životní prostředí, na zaměstnanost, na psychiku chovatelů. Enviromentální ideologie se zakládá na několika konceptech. Je potřeba žít společně s vlkem, stačí preventivní opatření – koupit pastevecké psy a oplocení. Ale to je zcela neúčinné. Dále se říká, že vlk neútočí na lidi. To také není pravda, máme několik případů. EU podporuje projekty LIFE, kde jsou obrovské částky na návrat velkých šelem. Výsledek je, že některé osoby nemají ani tak velký zájem o šelmy, jako o tyto peníze.“
María Esther Herranz García ze Španělska. „Změna Bernské úmluvy se zakládá na vědeckých faktech, přestože to někteří kolegové popírají. Některé vlády jen z ideologických důvodů nechtějí chránit lidi a pastevectví, ale chrání vlka.“
Daniel BUDA z Rumunska: „Toto opatření přichází příliš pozdě. V Rumunsku máme polovinu evropské populace medvědů, nikdo je nechce.“
Nizozemský politik Ton Diepeveen. „Nizozemsko je velmi obydlené území, kde dochází k velkým škodám. Chcete po zemědělcích, aby přijímali stále lepší opatření, ale vlk vlastně nemá v Nizozemsku co dělat. Nemůžete říkat, že vlk je vítán v celé Evropě.“
Cristina MAESTRE ze Španělska. „Situace se změnila, vlku nehrozí vyhubení, naopak mnoho zemědělských oblastí je ohrožených kvůli přítomnosti vlků. Musíme najít rovnováhu. Navržená opatření zatím nefungují správně. Komise musí říci, co udělá, abychom se nevzdali kvůli vlkům extenzivního zemědělství.“
Arno BAUSEMER z Německa. „Vlk je predátor. Musíme se rozhodnout, co chceme. Víc vlků a méně pasených stád? V Sasku-Anhaltsku máme více vlků než ruské tajze. To, co navrhuje Komise, zdaleka nestačí, musíme mít možnost vlky střílet, aby se snížil jejich počet.“
Štefan KÖHLER z Německa: „Vlci působí velké utrpení zvířat, musíme rychle změnit Směrnici.“
Raúl DE LA HOZ QUINTANO ze Španělska. „Bydlím v oblasti, kde máme hodně vlků. Máme ve Španělsku dva režimy ochrany. Tam, kde vláda v roce 2021 z ideologických důvodů přestala vlky střílet, tam se útoky na hospodářská zvířata zvýšily o 35 %.“
Mireia BORRÁS PABÓN ze Španělska. „Tisíce zvířat trpí, tisíce zemědělců krachuje, protože dáváte přednost vlkům před těmi, kteří nám přinášejí jídlo. Ve Španělsku se za rok navýšila populace vlků o 24 %. Ale díky komisařce Riberové, která ignoruje realitu, se nedovoluje vlky střílet.“
Pascal ARIMONT z Belgie. „Žiji na východě Belgie, vlci se tam procházejí po vesnici. Potřebujeme aktivní řízení vlků, kde je jich příliš. Musíme chránit chovatele, Komise musí rychle jednat.“
Zástupce Evropské komise Humberto Delgado Rosa na závěr řekl, že se asi všichni shodneme, že musíme najít cestu soužití s vlky. „Komise příjme návrh opatření ihned po 7. březnu. Potom to bude v rukou zákonodárců a Rady. I v současné době mohou státy za určitých podmínek lovit vlky podle § 16 Směrnice v případě nefunkčních preventivních opatření. Musíme si uvědomit, že přechod z přílohy 4 do přílohy 5 není zázračným všelékem. Je důležitá prevence. Vlci se šíří přirozeně. Pro změnu Bernské úmluvy jsme získali veškeré dostupné vědecké podklady a informace ze členských států. Pasoucí se stáda plní svou funkci v ekosystému, stejně jako vlci.“
Na tyto slova reagoval Daniel BUDA z Rumunska: „Ochrana stád na horských pastvinách je ochranářská pohádka. Je důležité zohlednit realitu.“